Miniaturní Portugalsko
Nač trávit čas cestováním po celém Portugalsku, když můžete to nejzajímavější vidět na jednom místě? Stačí zajet do městečka Coimbra, bývalého hlavního města portugalského království, a po návštěvě univerzity z roku 1290 překročit řeku Mondego. Za ní se nachází park Portugal dos Pequenitos, kde najdete zmenšené repliky všech významných portugalských staveb. I když je to trochu Disneyland, budete si připadat jako byste rovnýma nohama skočili do Gulliverových cest.
Papírový google
V Belgii najdete řadu podivných malých muzeí, ale Mundaneum je snad nejpodivnější. Je situováno v bývalém obchodním domě v Monsu, asi 60 km od Bruselu, a sbírka obsahuje obsáhlou sbírku novin, vstupenek, katalogů a programů. Počátkem 20. století s ní začal belgický právník Paul Otlet, který si dal za cíl shromáždit v jedné kolekci všechny světové znalosti, vymyslel také název „dokument“, souhrnný název pro celou řadu nově vznikajících hmotných nosičů informací. Na svět pomohl také klasickému kartotéčnímu lístku. Projekt se ale dostal do finančních potíží, než ho k životu probudil v roce 1998 starosta městečka Mons, který sbírku zachránil, založil muzeum a získal financování od Googlu.
Soukromá katedrála
Když se před 55 lety překvapivě vyléčil z tuberkulózy, začal Martinez Gallego z vděčnosti Bohu stavět vlastníma rukama katedrálu – bez podpory církve i stavebního povolení. Používal všechno, co mu přišlo pod ruku, občas mu pomáhali synovci a dobrovolníci. V městečku Mejorada, ležícím 20 km od Madridu, ho nazývali „šíleným mnichem“, až do chvíle, kdy získal mezinárodní uznání. V Muzeu of Modern Art v New Yorku je dokonce fotografická výstava jeho díla. Chrám má apsidu, příčnou loď, tři ambity, kryptu i kopuli a je tak trochu podobný stavbám Gaudího.
Prokleté město
Italové jsou zatíženi na pověry. Jejich posedlost dosáhla vrcholu v Colobraru, městečku, které se pyšní mnoha příběhy o čarodějnicích či novorozencích se dvěma srdci či třemi plícemi. Každé léto sem během festivalu, který oslavuje ponurou historii města, lákají turisty, ačkoli sami Italové se často bojí název města jen vyslovit a místní policisté se prý neodvažují pokutovat motoristy za rychlou jízdu, aby jimi nebyli prokleti. Samotný název města pochází z latiny – Coluber, a znamená had, který je pro Italy ztělesněním zla. Vypráví se, že v roce 1960 jistý právník, který nikdy neprohrál případ, prohlásil: „Ať spadne lustr, pokud nemluvím pravdu!“ A lustr opravdu spadl. Nikdo nebyl zraněn – ale prokletí města bylo dokonáno.
Pošťákův palác
Kdo z nás by neměl nějaký sen! Některé jsou běžné, jiné se zdají nesplnitelné. Pokud člověk nevěří tomu, že se skutečně vyplní. Jeden francouzský pošťák, Joseph Ferdinand Cheval, kdysi dávno, v 19. století, jednoduše zakopl o kámen. Zdál se mu zvláštní, a tak si ho strčil do kapsy. K němu přibývaly další – až se jednoho dne rozhodl, že si postaví palác. A tak i udělal. Vlastníma rukama budoval 33 let prazvláštní stavbu; nechal se inspirovat vším možným, od křesťanských až po budhistické chrámy, a nakonec i samotnou přírodou. Jeho palác je maniakální směsicí biblických postav, zvířat, víl, egyptských hrobek, jeskyní, fontán, štukových oblouků i sloupů, a střeží ho tři obři. Stojí v městečku Hauterives nedaleko Lyonu a byl prohlášen za francouzskou kulturní památku.
Akademie nosů
V jedné z nejstarších a nejprestižnějších univerzit na světě, v Lund Univerzity v jižním Švédsku, je v tzv. Nasoketetu k vidění 130 atrap tohoto kousku obličeje. Kolekce je řízena „nosním“ výborem a nosy jsou zobrazeny se zrcadly, takže je můžete obdivovat jak z anfasu, tak z profilu. „Svůj“ nos tady mají jak historické osobnosti, jako např. Tycho de Brahe, tak i současníci – třeba první švédský astronaut Christer Fuglesang. Jedním z exemplářů je i „Neznámý nos“ na počest obyčejného člověka; každého z nás, jehož nos se na výstavu nikdy nedostane.
Magický Mont Saint Michel
Původně to byl ostrov u pobřeží Normandie, dnes už je spojený umělým náspem s pevninou. Je celý ze žuly, vysoký je 80 m a jeho rozloha činí jen necelý 1 km2. Přesto na něm žije 41 obyvatel. Ročně sem míří milion návštěvníků, které láká nejen překrásný ostrov a záliv, ale především klášter, perla francouzské gotiky. Štíhlé věže spolu s masivními hradbami se dramaticky zvedají z moře, anebo se vypínají nad třpytivými písčinami obnažené odlivem. Hora sv. Michala se totiž pyšní největším rozdílem mezi výškou mořské hladiny při přílivu a odlivu, je to až 14 m.
Zdroj: iGlanc.cz, visitportugal.com, Mundaneum.org, Mejoradadelcampo.es, Atlasobscura.com, Abbaye-mont-saint-michel.fr/en, BBC.com/travel/article