Sociální média jsou tak zakořeněná v našem každodenním životě, že je lehké zapomenout, jak sdílení fotografií a videí umožňuje cizím lidem snadno vystopovat konkrétní informace. Kromě toho si podle IT specialisty Radka Rejfíře musíme uvědomit další věc: „Na internetu na sebe bohužel prozrazujeme úplně všechno a neuvědomujeme si, že internet má jednu velkou nevýhodu. Nezapomíná,“ doplňuje Rejfíř a naráží tak na skutečnost, že v životě procházíme různými obdobími – od bujarých večírků přes první pracovní úspěchy až po založení rodiny – a míváme pocit, že to musíme pomocí sociálních médií vykřičet do světa. „Často se pak stane, že si o vás zkusí zjistit další informace váš potenciální nový šéf a vyskočí na něj fotky z večírku nebo třeba vulgární názory v diskuzích pod články.“

Anonymita je téměř nemožná

Velká část lidí se podle IT odborníka také domnívá, že si svou anonymitu na internetu pojistí například vymyšlenou přezdívkou a nebo e-mailovou adresou. To je ale omyl. „Internet je jako obrovská kartotéka, ve které se dá skvěle hledat. Lidem, kteří zvolí přezdívku a vymyšlený e-mail, nedochází, že ten samý e-mail například po nějaké delší době nevědomky uvedou jako kontakt při psaní bakalářské práce. Jedna zdánlivě neškodná chyba, která je dohledatelná a dokáže snadno spojit dané jméno, lokalitu, školu, e-mail a přezdívku do jedné kombinace. Jakmile toto máte, není složité hledat dál,“ popisuje další nástrahy internetu Radek Rejfíř.

Jak fungují sociální média

Pokud ve vás budí obavy, že používáte na sítích své pravé jméno, tak ruku na srdce – na internetu stejně nemůžete být úplně inkognito. „Sociální média fungují tak, že spojují lidi dohromady, takže byste pravděpodobně chtěli používat své skutečné jméno, abyste se dostali do kontaktu s přáteli, rodinnými příslušníky a případně navázali kontakty, které by pomohly vaší kariéře. Používání skutečného jména na internetu není tak nebezpečné. Svá skutečná jména uvádíme každý den, ať už při vyřizování obchodních záležitostí, při cestě k lékaři, při seznamování s novými lidmi, nebo při pracovních pohovorech,“ vysvětluje analytička Alina Bizga ze společnosti Bitdefender. 

Děsivější je pak reálná možnost, že vás někdo může „vystopovat“, respektive jednoduše zjistit, kam chodíváte, nebo dokonce kde bydlíte. Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost Dana Carda z americké společnosti BCS je možné řadu detailů o našem osobním životě poskládat do celkového obrazu. „Většina lidí si neuvědomuje, kolika způsoby mohou být sledováni, a to pouze na základě údajů, které poskytli online. Patří mezi ně zeměpisná poloha, odkazy na údaje firem, zjištění místa pomocí meta značek z fotografií, novinové články nebo příspěvky, ve kterých se objevuje vaše jméno,“ uvádí stručně výčet rizik. 

Stalking a pronásledovatelé

Podle analytičky se navíc můžeme prostřednictvím sociálních médií snadno stát obětí nebezpečného stalkingu, který se projevuje neustálým pronásledováním a obtěžováním. Kdokoliv může v podstatě v přímém přenosu sledovat náš každodenní život, obdivovat náš domov, poznat naši rodinu a vidět naše nálady. Stalker pak svoji oběť dokáže téměř nepřetržitě psychicky i fyzicky terorizovat, přičemž asi 20 % případů stalkingu u nás je spojeno i s násilím. 

Sociální sítě

„Sociální sítě používám hlavně jako pracovní nástroj. Často tam lidé reagují na moje reportáže, radí se i žádají o pomoc. Proto mi nepřišlo divné, když mě oslovila jedna žena. První dny psala o práci. Pak mě přesvědčovala, abych s ní měla vztah, i když jsem jí jasně řekla, že moje orientace je jiná. Začalo se to stupňovat ve vydírání a vyvolávání mých pocitů viny. Trvalo to zhruba čtvrt roku, kdy jsem ztrácela nad sebou kontrolu, pořád na to myslela a z ničeho nic se třeba rozbrečela. Nejvíc mě ovšem vyděsila snaha o osobní kontakt a také fakt, že dotyčná přesně věděla, kde bydlím. Při jednom natáčení na psychiatrii v Bohnicích mi pak naštěstí odborníci celou situaci vysvětlili, a tím mi pomohli tuto náročnou záležitost ukončit,“ popisuje osobní zkušenost televizní reportérka Lea Surovcová.

Nejčastější rizika

Jestli vám tato fakta nahánějí strach, vězte, že existují způsoby, jak zůstat v relativní anonymitě. Odbornice na ochranu osobních údajů Caroline Carruthers uvádí, že si jen musíme osvojit určitou úroveň datové gramotnosti a pochopit, co se s našimi údaji vlastně děje. „Je pro mě skutečným zdrojem frustrace, jak otevřeně lidé nakládají se svými údaji na sociálních sítích, aniž by si uvědomovali, jaké to má důsledky. Co je to například za posedlost označovat se na letišti, když odlétáte na dovolenou? V podstatě jste právě sdělili skupině potenciálních zlodějů, že jste na víkend pryč. Pokud se chcete podělit o své krásné fotky z dovolené, udělejte to, až budete doma, a mluvte o ní v minulém čase,“ popisuje odbornice. 

Pozor na fotografie

Podobně se vám nemusí vyplatit, když se například vyfotíte před vaším domem se zbrusu novým autem a fotografii zveřejníte na sociálních sítích. Někomu tak totiž prozrazujete, kde vás i vašeho naleštěného miláčka na čtyřech kolech může najít. 

Naučte se základní pravidla

Podle bezpečnostní analytičky Aliny Bizga bychom měli udělat alespoň základní kroky k zajištění svého soukromí a bezpečnosti na sociálních sítích. Patří mezi ně používání jedinečných a silných hesel při přihlašování nebo zakládání nového účtu. Délka má přednost před složitostí. Silná hesla mají alespoň 12 znaků a obsahují písmena, číslice a symboly. 

Nejjednodušším a nejbezpečnějším způsobem, jak všechna hesla nezapomenout, je uložení do aplikace typu „správce hesel“. Správci hesel ukládají vaše hesla do šifrované databáze, kterou si můžete představit jako svůj osobní datový trezor. Dalším z kroků je dvoufaktorové nebo vícefaktorové ověřování, které bychom měli povolit kdykoli je to možné. Přidává totiž našim klíčovým účtům zcela jinou úroveň zabezpečení. Vytvořte si a nastavte také novou e-mailovou adresu pro svůj účet na sociálních sítích. Používejte zejména zabezpečenou Wi-Fi. 

Pozor na veřejnou wi-fi

Veřejné bezdrátové sítě a hotspoty bohužel nejsou chráněné a kdokoli může potenciálně vidět, co děláte na svém notebooku nebo mobilu, když jste k nim připojeni. Když už se veřejné Wi-Fi nemůžete vyhnout, vyvarujte se alespoň přihlašování ke klíčovým účtům, jako je e-mail a finanční služby. Uvědomte si, že i malé detaily mohou být skládány do celkového obrazu a umožnit někomu vystopovat vás. Zahrnuje to i geografickou polohu, odkazy na údaje o firmách a používání online portálů. 

Přemýšlejte, než o sobě a ostatních zveřejníte informace na internetu. Zvažte, co příspěvek odhaluje, kdo ho může vidět a jak může ovlivnit vás nebo ostatní. Dvakrát si rozmyslete, než zveřejníte své fotografie, zejména ty, které mohou odhalit vaši adresu bydliště, pracoviště nebo jiné identifikovatelné údaje, a vyvarujte se sdílení fotografií dětí na internetu. Své cestovní plány, videa nebo fotografie dávejte na sítě až po návratu z dovolené. Vyhněte se také označování a zveřejňování konkrétních míst. 

Pozor na e-maily

Neulehčujte kyberzločincům práci se získáním citlivých údajů. Většinou jim k tomu stačí, když kliknete na něco, na co jste neměli. Škodlivé odkazy v e-mailech, tweetech, textech, příspěvcích, zprávách na sociálních sítích a škodlivá online reklama jsou pro hackery přímou cestou, jak získat vaše citlivé údaje. Dávejte si proto pozor na klikání na odkazy nebo stahování čehokoli, co pochází od cizí osoby nebo co jste nečekali. Kdykoli obdržíte e-mail nebo zprávu, počítejte do pěti. Většinou tak málo stačí k tomu, abyste zjistili, zda se vám zpráva zdá podezřelá, nebo ne.  

Umělá inteligence je ne vždy dobrým sluhou

„Umělá inteligence je pro bezpečnost na internetu další velkou výzvou. V zásadě jakákoliv stopa, kterou člověk na internetu nechá, ať už jde o fotky, nahrávky, nebo videa, tvoří základ pro vytváření napodobenin. Ty může kdokoliv zneužít například ke kyberšikaně nebo k jakémukoliv poškození někoho dalšího,“ varuje Rejfíř. Jak si tedy můžeme užívat sociální média, aniž bychom se obávali o svou bezpečnost? Buďte obezřetní, přemýšlejte o tom, co sdílíte, a užívejte si přínosy sociálních médií s ohledem na svou osobní bezpečnost.

Zdroj: časopis Glanc, Radek Rejfíř, vedoucí IT pro procesy a strategii ve vydavatelství Vltava Labe Media

Související články