Jak vlastně začal váš příběh v bylinkové společnosti?
Do chodu firmy jsem se zapojil před patnácti lety a tuto skutečnost považuji za dobré životní rozhodnutí. Předtím jsem pracoval v reklamě, našimi klienty byly také opravdu velké nadnárodní firmy a měl jsem tak možnost poznat svět velkého byznysu. Časem jsem ale zatoužil vytvořit něco vlastního. Začal jsem se zajímat o ekologické zemědělství, lokální potraviny, udržitelnost a právě v tuto chvíli mi vstoupil do života Johannes Gutmann, rakouský zakladatel. Nadchl mě tím, jaký byl. Ačkoliv stál v čele úspěšné firmy, jezdil obyčejným autem a byl normálním člověkem. Choval se naprosto přirozeně, ke všem byl zdvořilý, velmi lidsky dokázal jednat se svými spolupracovníky i dodavateli.
To jste z nadnárodních firem neznal?
Právě že ne. Johannes mi nabídl, abych se ujal řízení firmy namísto Tomáše Mitáčka, s nímž na začátku 90. let rozjížděl podnikání naší firmy v Česku. Tomáš chtěl tenkrát z vedoucí funkce odstoupit a víc se věnovat půdě a zemědělským projektům. Když se ohlédnu zpět, jsem rád, že se naše cesty potkaly a jsem opravdu vděčný, že můžu dělat, co mám rád a čemu věřím. Naším cílem je přinášet zákazníkům kvalitní produkty a seznamovat je s příběhy lidí, kteří byliny vypěstovali. Spolupracujeme s českými biopěstiteli, kteří hospodaří ekologicky bez používání průmyslových hnojiv a syntetických pesticidů, a přispívají tak k obnově biodiverzity a krásnější a zdravější krajině kolem nás.
Ruční sběr měsíčku lékařského
S kolika dodavateli bylin aktuálně spolupracujete a jak je vybíráte?
V Česku spolupracujeme s asi třicítkou pěstitelů nebo pěstitelských rodin. Se všemi tato spolupráce probíhá napřímo. Navzájem se známe a jsme celoročně v kontaktu. Na začátku každého roku pořádáme setkání pěstitelů, kde společně dáváme dohromady plán na nadcházející sezonu. Je to také skvělá příležitost sejít se, pohovořit a probrat i osobní věci. V červnu a červenci pořádáme také setkání zájemců o ekologické pěstování. Jsou to lidé, kteří s pěstováním teprve začínají nebo už pěstují a chtěli by začít fungovat v biorežimu. I mezi nimi nalézáme naše nové pěstitele. Jsem moc rád, že počet těchto potenciálních biopěstitelů se každý rok zvyšuje. Loni jsme zaznamenali zájem asi tří desítek pěstitelských farem a budu rád, když toto číslo nadále poroste. Vykupujeme pouze surovinu v biokvalitě, proto je nutné, aby byl každý pěstitel držitelem bio certifikátu. Pak už stačí, abychom se dohodli na druhu a množství suroviny, a můžeme si plácnout.
Jak vnímáte ekologické hospodaření v rámci České republiky, podporuje ho stát dostatečně?
Ekologické zemědělství a výroba biopotravin mají v Česku dlouhodobě vzrůstající trend a snahou státu je to podporovat. V současnosti je v Česku ekologicky obhospodařováno asi 15 % zemědělské půdy, což naši republiku řadí mezi první desítku v EU s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařovaných ploch v porovnání s celkovou výměrou zemědělské půdy. Zajímavé ovšem je, že z cca 540 tisíc hektarů ekologicky obhospodařované půdy zabírají z asi 80 % trvalé travní porosty – nic se zde nepěstuje. Právě tady vidím prostor pro zlepšení. Plánem Ministerstva zemědělství je zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Moc si přeji, aby se to podařilo a na těchto plochách začaly růst zdravé plodiny.
Josef Dvořáček v bylinkovém poli
Řada vašich produktů je v bio kvalitě. Jak náročné je a co obnáší získat toto označení pro váš výrobek?
Naprostá většina našich produktů je v bio kvalitě. Mezi bio produkty prakticky nepatří jen soli. Získat označení bio pro výrobek znamená, že všechny suroviny musí pocházet z ekologického zemědělství, což musí být doloženo platným bio certifikátem. My pak musíme dodržovat při skladování a výrobě všechna pravidla Zákona o ekologickém zemědělství, na což dohlíží kontrolní organizace. Vzhledem k tomu, že vedle bio bylin a koření nezpracováváme žádné konvenční, je to trošku jednodušší, protože nemusíme dokládat křížení bio a konvenčních surovin a produktů.
Máte pocit, že lidé začínají bio kvalitu více vyhledávat, nebo naopak zájem o bio produkty upadá, třeba kvůli vyšší ceně?
V Česku se bio na celkové spotřebě potravin podílí jen zhruba z 1,7 %, u našich sousedů v Německu je to přibližně 5 % a např. ve Skandinávii tvoří zhruba desetinu potravin v nákupních košících bioprodukty. Situace opravdu není jednoduchá, ale jsem optimista a věřím, že ti, kteří bio kupovali u něj zůstanou a že se tato skupina spotřebitelů bude rozrůstat.
Bylinkové pole s měsíčkem lékařským a chrpou polní
Jaký je základní rozdíl mezi biopotravinami a potravinami konvenčními?
V ekologickém zemědělství nejsou používána průmyslová hnojiva a syntetické pesticidy. Jedním z nejvážnějších dopadů aplikace průmyslových hnojiv je postupné snižování obsahu půdní organické hmoty a její kvality, snížení půdní mikrobiální aktivity a následná neschopnost půdy odolávat erozi. Také používání pesticidů v konvenčním zemědělství vede k mnoha negativním jevům jako je třeba úhyn včel a dalšího hmyzu, zamořování půdy a průsaky těchto látek do podzemních vod. Ekologičtí zemědělci oproti tomu používají k zachování a zlepšení zdraví půdy pestrý osevní postup čili racionální střídání plodin. Díky němu dochází mimo jiné k narušení životního cyklu plevelů a škůdců a také k doplnění potřebných živin v půdě. Namísto průmyslových hnojiv používají hnojiva přírodního původu jako chlévský hnůj, kompost nebo močůvku.
A proč jsou bio potraviny o tolik dražší?
Právě kvůli postupům šetrnějším k životnímu prostředí. Ekozemědělci dosahují nižších výnosů plodin a nižší užitkovosti hospodářských zvířat. Navíc využívají více manuální a mechanickou práci, která je samozřejmě dražší než chemické postupy. Dá se říci, že cena bioproduktu odráží jeho poctivost, tedy absenci chemických aditiv či konzervantů a svědomitou práci biozemědělců. Za vyšší cenou je třeba vidět právě onen ekologický bonus a lze ji brát jako poděkování za environmentálně odpovědné chování producenta. Koneckonců, planeta Země je společným a jediným domovem nás všech.
Ruční sběr máty
Řada lidí si na zahradách pěstuje vlastní ovoce a zeleninu a přitom používá chemické postřiky s argumentem, že ty přírodní nejsou funkční. Máte pocit, že je vůbec možné jejich postoj změnit?
Aby tito lidé svůj postoj změnili jistě možné je, ale je to běh na dlouhou trať. V tomto ohledu spoléhám na mladší generace. I u nás ve firmě kolem sebe vidím spoustu mladých lidí, kteří v tomto směru přemýšlejí jinak, než je běžné u mých vrstevníků, a inspiraci hledají v moudrosti našich předků, kteří žili více ve spojení s přírodou. Obávám se, že velké škody v tomto směru napáchal minulý režim, který právě toto sepjetí zemědělců s půdou a zvířaty zásadně naboural. Biozemědělství není tak úplně o účinných prostředcích, ale právě o změně myšlení. Člověk musí přírodu vnímat komplexně a hledat v ní odpovědi.
Co vy sám osobně považujete za největší hodnoty vaší značky?
Začnu udržitelností. Věříme, že pouze udržitelné podnikání má budoucnost. Pracujeme s ohledem k životnímu prostředí, volíme lokálnost, kompostovatelnost a zakládáme si na zdravém selském rozumu. Udržitelnost dává našemu podnikání smysl, nevnímáme být „bio“ jako něco módního, je to naší přirozenou součástí už 31 let. Souladem s přirozeným koloběhem chceme inspirovat také okolí a ukázat, že se zkrátka dá podnikat jinak. Potom férovost. Narovinu jednáme s pěstiteli, dodavateli, obchodními partnery i zákazníky. Každý z nich je totiž nedílnou součástí našeho příběhu. Jsme hrdí na naše transparentní podnikání, proto se nebojíme ukázat našim zákazníkům a návštěvníkům, jak se naše produkty vyrábí v rámci našeho návštěvnického centra Bylinkový ráj.
Jako velkou hodnotu vnímám rodinu. Snažíme o harmonické soužití i uvnitř firmy. Jednáme mezi sebou bez přetvářek a tajností. Víme, že otevřenost a přátelská atmosféra je základem pro příjemné pracovní prostředí. Jsme tedy v jistém smyslu rodinou, spojuje nás nadšení pro byliny, smysl pro udržitelnost a zájem o přírodu. Snažíme se najít rovnováhu mezi prací a vlastní rodinou, vzájemně se respektovat a poskytovat dostatek prostoru pro volný čas. Díky částečným úvazkům nachází uplatnění i maminky menších dětí.
Josef Dvořáček v prodejně své společnosti
A také sázíte na ruční práci...
Ano, i na úctu k tradici, vycházíme z moudrosti našich předků. Přesto jsme si vědomi toho, že bez moderních technologií a inovací to prostě nejde a jednou z našich důležitých hodnot je inovace. Hledáme mnohdy „zlaté střední cesty“ mezi pokrokem a tradičními postupy, snažíme se neustále zlepšovat a vpřed nás žene motivace tvořit, vymýšlet a objevovat. Každý rok přicházíme s řadou nových produktů, které odráží trendy ve světě čajů a koření.
A všechno spojuje radost, která je ústředním slovem naší společnosti a najdete ji v našem mottu, na stěnách firmy, na čajových krabičkách i ve tvářích našich spolupracovníků. Nejde o nacvičené úsměvy a hezkou „slupku“, my naší prací opravdu žijeme. Radost je zkrátka naší vnitřní motivací, která nás žene vpřed. Díky příjemnému pracovnímu prostředí totiž může vznikat radost přímo v každém z nás. Je to lidskost, pohoda, férový přístup. Pozdravení a pár slov u šálku ranního čaje či kávy, sdílení drobných úspěchů i úplně běžných okamžiků. Protože mít radost je rozdávat ji. Aby mohla dál růst a šířit se světem.
Zdroj: iGlanc.cz,
