Kdy, když ne teď?
Je úplně jedno, kdy se rozhodnete s cyklistikou začít. Prostě jděte do toho, nezávisle na tom, jaké je roční období nebo počasí. Ale když je venku fakt liják nebo bouřka, zkuste zajít na trenažer nebo spinning, udržíte se v kondici a bude se vám pak po cyklostezkách snadněji jezdit. Pokud byste začínali s venkovním ježděním v létě, ideální pro vás budou ranní nebo večerní vyjížďky, ať vás neodradí horko.
Jaké zvolit kolo?
V první řadě si promyslete, kde ve svém okolí budete na kole jezdit a k jakému účelu ho budete využívat. Podle toho najdete tu pravou kategorii. „Když chce člověk vlastnit jen jedno kolo, může si vystačit s horským nebo s takzvaným gravelem, to je takový univerzál, na němž zažijete rychlost silničního kola i zábavu, kterou nabízí to horské. „Čím bude vaše kolo kvalitnější, o to víc radosti bude přinášet, vysvětluje odborník na cyklistiku Petr Benčík a dodává: „Navíc platí, že když člověk dá za kolo větší částku, než původně plánoval, o to víc je pak motivovaný na něm jezdit.“
Vycpané kalhoty? Nejlíp naostro!
Dlouhé roky jsem jezdila na kole v normálních legínách a je fakt, že už po hodině jízdy jsem znatelně cítila nepříjemné otlaky na dost citlivých partiích. Pohodlí nic moc. Zásadní pro mě bylo objevení cyklo šortek s typickým vypolstrováním v rozkroku, které mi ale popravdě vždycky přišly trochu směšné. Přece nebudu jezdit v něčem, co v sobě má zabudovanou objemnou antisexy vložku! Nicméně když jsem poprvé vyzkoušela kvalitní cyklistické kalhoty a dosedla na kolo, byl to skvělý pocit. To pohodlí! Ta měkkost! Navíc mi odborník v cyklo obchodě poradil, že lepší je nosit tyhle kalhoty bez spodního prádla, pro ještě větší pohodlí. Musím potvrdit. Kvalita jízdy stoupla díky tomu o level výš. Obecně pak platí, že oblečení (ideální je funkční s odvodem potu, svrchní bundy pak upravené proti profouknutí a dešti) se doporučuje takové, aby vám bylo prvních pět minut jízdy spíš chladněji.
Roli hraje poloha sedla
Nepodceňte ani výběr sedla, které je v cyklistice naprosto zásadní. „Začínající žena by měla mít dámské sedlo, které respektuje ženskou ergonomii. Každé se dá takzvaně osedět, zvyknout si na něj. Roli hraje i jeho poloha. Nemělo by být ani moc vzadu, ani moc vepředu, někomu vyhovuje sedlo vodorovně, někdo preferuje, když špička míří lehce dolů. U laiků vídám, že mají sedla hodně vysoko. Pak nevyvinou dostatečný tlak do pedálů a na sedle doslova visí, takže je tlačí o to víc. Důležité je vyzkoušet, co komu vyhovuje,“ radí odborník. A já mu dávám za pravdu, nižší posazení sedla mi usnadnilo jízdu a speciální gelové sedlo nabídlo ještě větší pohodlí. V kombinaci s cyklo šortkami jsem se vážně cítila jako v bavlnce.
Jezděte s gentlemanem
Od Vladana Hájka, dalšího odborníka na cyklistiku, vím, že lidi někdy hned od začátku jezdí na zbytečně těžké převody, volí těžký terén a hlavně jezdí dlouhé vyjížďky. „Vede to k tomu, že už je ke konci bolí zadek i záda, jsou unavení, přestane je to bavit a pak se jim příště nechce,“ říká a dodává, že zároveň se vyplatí zamyslet se, s kým na kolo vyrážíte a ideálně si ještě před vyjížďkou sjednotit záměr. „U žen je někdy frustrující, pokud s nimi jede partner, pro kterého je tempo i délka trasy nedostačující. Rozdíl ve výkonnosti pak není příjemný ani jednomu z páru,“ dává příklad Hájek.
Ani sjednocení genderu ale ještě nemusí znamenat rozdíl - pokud začátečník vyráží s ostříleným cyklistou, může to mít úplně stejný výsledek. Rychlý se nesveze a pomalejší trpí. Tohle znám z běhání. Se svým manželem běhat nemůžu - je na mě moc rychlý a ani jeden si to neužíváme. Já narozdíl od něj nepotřebuju trhat rekordy, ale prostě si to užít, kochat se u toho a je mi vcelku jedno, za kolik určitý úsek uběhnu. Ať jde o kolo nebo běh, je prostě fajn, když se rychlejší přizpůsobí a každou druhou jízdu si užije třeba každý sám. Navíc je příjemné pro ženy začátečnice mít před sebou zkušenějšího galantního parťáka, který kontroluje terén a může vás upozornit na případné nerovnosti.
Kopec vyjede každý, jen to občas více bolí
Ideální jsou podle Vladana Hájka zpočátku vyjížďky do dvou hodin jízdy, klidně jen 1-1,5 hodiny. I z takové projížďky bude každý unavený, ale přitom ne úplně zničený. „Co se typu trasy týká, tak kopec vyjede každý, jen to občas více bolí. Proto bych jen navrhl přidávat až poté, co člověk bude s kolem sžitý a natočí první pohodové kilometry v rovinatějším terénu. Pak teprve získá potřebnou sílu pro výjezdy a hlavně si osahá kolo pro následné sjezdy. I ty totiž dovedou být stresující, když člověk na kole moc neumí. Všechno chce svůj čas,“ uzavírá Hájek.
Cyklostezky pro začátečníky
Zpočátku si vybírejte terén, který bude co nejpohodlnější, ideálně rovinky. Pokud takové nemáte v okolí svého bydliště, lepší je popojet někam autem (držák na kola si můžete půjčit, pokud ho nevlastníte). Já osobně mám ráda stezku kolem Vltavy vedoucí ze Stromovky do Klecan, kde se můžete skvěle najíst v tamní restauraci Farm Table (a mít i nějakou motivaci). Tam a zpátky to trvá pomalejším tempem asi 1,5 hodiny, trasa měří cca 20 km.
Chcete-li kratší stezky do 10 km, zkuste tu ze Kbel na zámek Ctěnice (je tam hezká zahradní kavárna a krásný velký park) a na Vinoř. Mírný terén se hodí i pro začátečníky a trasa vede hlavně lesem. Nebo se vydejte na krásnou cyklostezku u Obory Hvězda, kde je díky stromům o něco chladněji. Vede podél obory směrem ke křižovatce na Vypichu, ale projet si můžete klidně celou oboru křížem krážem, není tu takový nával. Pokračujte k rozlehlému parku Ladronka, který patří mezi ráj cyklistů a bruslařů. Zatímco ve Hvězdě vás čekají hlavně lesní cesty, v Ladronce si užijete rovinu a příjemnou asfaltku.
Zdroj: iGlanc.cz, Petr Benčík, odborník na cyklistiku, Vladan Hájek, odborník na cyklistiku
