Jednou na jaře a jednou na podzim. Přetočíme všechny hodinky na nový čas. Tedy chytrá zařízení už se za nás přetočí sama, takže si občas nějakého posunu ani nevšimneme. Možná si ale všimneme, že jsme neobvykle podráždění, a někomu se hodně přitíží.
Kdy se mění čas
Na zimní čas letos přejdeme v neděli 27. října, čas se posune o jednu hodinu zpět z 3:00 na 2:00. Získáme hodinku spánku navíc, to je jedno pozitivum. Další pozitivum je, že zimní čas je pravý čas. Jinými slovy se jedná o pro nás přirozený čas z hlediska astronomie, letní čas je ”umělý”, ten jsme si vymysleli, abychom ušetřili elektrickou energii. Dnes už víme, že jde o přežitek z doby minulé a vedou se diskuze o tom, zda střídání času prostě a jednoduše nezrušit. Než se tak možná jednoho dne stane, budeme muset i nadále čelit všemu, co s posunutím času souvisí.
Jak na nás působí změna času
„Vědecké poznatky v posledním desetiletí ukázaly, že přechod mezi standardním a letním časem je spojen s nepříznivými zdravotními důsledky,” poukazuje na fakt specialistka na spánkovou medicínu a primářka oddělení spánkové medicíny na neurologickém oddělení Northwestern Medicine Phyllis C. Zee. Živé organismy, včetně lidí, v sobě mají biologické hodiny, nazývané též cirkadiánní rytmus. Synchronizují se podle načasování a množství jasného světla, kterému je člověk během dne vystaven. Změnou času dojde k náhlému narušení vnitřních hodin a od toho se odvíjí možné problémy, od psychických po zdravotní, které u citlivějších jedinců přetrvávají i v řádu několika týdnů.
Psychické problémy spojené se změnou času: únava, vyčerpání, podrážděnost, výkyvy nálad, úzkost, porucha pozornosti, deprese, poruchy spánku, oslabení imunity. Může též dojít ke zvýšené chuti na sladké či slané, nebo naopak k nechutenství, přibývání na váze, zpomalení metabolismu.
Zdravotní problémy spojené se změnou času: kardiovaskulární onemocnění (vyšší riziko infarktu, mrtvice), pracovní úrazy a zranění (dochází k nárůstu smrtelných dopravních nehod), vyšší riziko potratů.
Za většinou zmíněných problému stojí především narušení spánkového režimu. Dobrá zpráva je alespoň ta, že hůře snášíme jarní změnu, přechod ze zimního času na letní. Tehdy lidé čelí většímu riziku kardiovaskulárních problémů po ztrátě jedné hodiny. Získání hodiny navíc ovšem také dokáže nabourat dny; narušit spánek a způsobit změny nálad. Více dopravních nehod zaznamenáváme po obou změnách.
Jak se co nejlépe adaptovat na nový čas
Abyste se co nejlépe adaptovali na zimní čas, v neděli si nenastavujte budík. Nechte své tělo, ať se probudí samo, a co nejdřív se ráno vystavte jasnému dennímu světlu. Doslova vám to rozsvítí mozek a budete se cítit více bdělí a pozitivně naladění na nový den. Pamatujte, že zimní čas je lepší čas. „Více odpovídá cyklu lidského spánku a bdění,” vysvětluje klinická psychiatrička Yalda Safai z New Yorku. „Jakékoli změny přirozeného cirkadiánního rytmu těla mají potenciál narušit jeho přirozené fungování.” Z těchto důvodů odborníci bojují za to, abychom střídání času jednou provždy zrušili. „Pokud přijmeme trvalý standardní čas, naše vnitřní hodiny budou s větší pravděpodobností synchronizovány s otáčením Země, sezónními změnami a slunečními hodinami,“ stojí si za svým doktorka Phyllis C. Zee.
Zdroj: iGlanc.cz, Northwestern Medicine, Wikipedia, Sleep Foundation, Today, ABC News