Mnozí z nás si myslí, že své tělo známe tak dokonale, že se o léčbě nepotřebuje radit s odborníkem. Z toho pak plyne nadužívání volně prodejných medikamentů. Roli v tom hraje i fakt, že neradi chodíme s problémy do ordinací, kde by měl aktuální stav vyhodnotit lékař a doporučit adekvátní řešení.

O závažnosti problému svědčí i diskuse na internetu, kde si lidé mezi sebou doporučují, co zabírá na jaké utrpení, a posílají si odkazy, kde a za kolik se dají léky sehnat. „Samoléčení méně závažných stavů je celosvětový trend. Osobně pak nejsem příznivce nakupování léků po internetu, protože mi v tom procesu chybí osobní kontakt s lékárníkem anebo farmaceutickým asistentem. Právě oni mohou vedle doporučení vhodného léku pacientovi poradit i to, kdy se samoléčením už skončit a vyhledat pomoc u lékaře,“ říká praktický lékař Michal Hejný.

SMRTÍCÍ KOKTEJL

Pokud se stejně budete snažit s nemocí popasovat na vlastní pěst, uvědomte si, že vám reálně hrozí nemálo problémů. Například kvůli kontraindikaci, což je podání dvou léků, jejichž účinné látky se navzájem negativně ovlivňují, si člověk může i trvale poškodit zdraví. MUDr. Michal Hejný ví o tom své: „Příkladů, kdy si člověk samoléčbou uškodí, je celá řada a setkávám se s nimi takřka každodenně. Nemusí to být jen kontraindikace podání, ale třeba nevhodná kombinace nového léku s již užívaným.“

Když se do hry vmíchají ještě antibiotika, která samozřejmě musí předepsat lékař, není radno s dalšími samovolně zvolenými léky experimentovat. Bez porady s odborníkem například nedávejte dítěti, které má antibiotika, ještě sirupy na kašel či léky na snížení teploty. Stejně tak je nebezpečné neuvážlivé mixování předepsaných léků s volně prodejnými u lidí s poruchou funkce ledvin.

Co se vedlejších účinků týče, záleží samozřejmě na tom, o jaký lék a jeho účinnou látku jde. MUDr. Hejný tvrdí, že výrobci léků mají již ve fázi klinického testování za povinnost nežádoucí účinky sledovat a popsat jak jejich typ, tak frekvenci, s jakou se vyskytují. Pokud se časem ukáže, že negativní působení léku je vyšší než jeho profit pro pacienta, může být lék z trhu stažen anebo je upraveno jeho používání pro užší skupinu pacientů.

POZOR NA CITRUSY

Farmaceutka Kateřina Šumberová varuje, že nebezpečí nežádoucích účinků se týká nejen léků samotných: „Ke změně účinku léků může dojít i jejich nevhodnou kombinací s potravinami. Z tohoto hlediska patří k nebezpečným grep a grepová šťáva či pomelo. Zvlášť pacienti užívající léky na snížení hladiny cholesterolu by se měli grepům úplně vyhnout. Hrozí zde závažné nežádoucí účinky v podobě poškození svalstva.“ Změnit účinek užívaného léku může také často konzumace alkoholu, případně kouření tabákových výrobků. A ani bylinky nejsou zcela neškodné.

Na pozoru buďte hlavně u třezalky tečkované, která bývá často užívána jako přírodní přípravek na uklidnění, má však mnoho interakcí se současně užívanými léky. Snižuje například účinnost antikoncepčních tablet a silně interaguje s některými antidepresivy. Tím ovšem výčet nežádoucích kombinací léků a potravin nekončí. Při užívání některých přípravků, například antibiotik ze skupiny tetracyklinů, je nutné dodržet časový odstup mezi užívanými léky a mléčnými výrobky. Vápník obsažený v mléčných výrobcích může totiž zabránit vstřebání antibiotik a snížit jejich účinnost.

Správné vstřebávání současně užívaných léků zároveň mohou negativně ovlivnit hlavně léky určené k léčbě průjmových onemocnění, jako je živočišné uhlí či přípravky na bázi jílu nebo léky určené k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení žaludku a pálení žáhy. U všech těchto přípravků je nutné udržet dostatečný časový odstup od běžně podávané chronické medikace, abychom neohrozili její účinek!

JÁ CHCI JEŠTĚ!

V dávkování léků taky dost lítáme. „Co se týče dávkování, dbají na něj hlavně těhotné ženy a matky malých dětí u léků pro jejich potomky. Naopak pacienti mladších a středních ročníků dávkování mnohdy nerespektují a léky užívají nepravidelně, zvlášť třeba při léčbě zvýšeného krevního tlaku,“ říká Michal Hejný.

Nesmíme zapomenout ani na to, že u každého léčiva hrozí předávkování – u volně prodejných přípravků zrovna tak jako u léčiv vázaných na lékařský předpis. Nebezpečné je akutní předávkování, kdy si pacient vezme naráz víc tablet, než je doporučeno. „Zrovna tak je ale nebezpečné i dlouhodobé užívání některých volně prodejných přípravků, které může vyústit v závislost či poškození organismu. Žaludeční vředy například vznikají při chronickém nadužívání nesteroidních antiflogistik, tj. léků proti bolesti a zánětu, a to včetně přípravků obsahujících ibuprofen,“ vysvětluje Kateřina Šumberová.

CESTA K (NE)ZÁVISLOSTI

Volně prodejné léky fyzickou závislost způsobovat nesmějí, je to jedna z nezbytných podmínek pro jejich dostupnost bez receptu. „Psychickou závislost si ovšem můžeme vypěstovat na jakémkoli léku, stejně jako třeba na potravinách,“ říká farmaceutka. Na lécích si ale můžeme vypěstovat i závislost fyzickou. Známý je například „sanorinismus“, který vzniká při dlouhodobém nadužívání nosních kapek. Jde o stav, kdy pacient má nos oteklý a ucpaný a cítí permanentně potřebu užívat další a další přípravky na uvolnění ucpaného nosu. Známá je také závislost a nadužívání projímadel a přípravků na hubnutí.

I S DOPLŇKY OPATRNĚ!

Stejně jako jsme si zvykli ládovat do sebe tabletky na bolest, sypeme do sebe také nejrůznější vitaminy a podpůrné látky, které mají za úkol posílit naše zdraví a obranyschopnost. Děláme to možná proto, že naše strava není dost pestrá a snažíme se dohnat body pomocí tabletek. Ale… Doplňky stravy podle platné legislativy nesmějí deklarovat schopnost léčit. Ta je dána jen lékům ověřeným klinickými studiemi.

Doplňky takové studie za sebou nemají, musejí být jen zdravotně nezávadné. „Je ale pravda, že naprostá většina doplňků stravy má racionální základ,“ tvrdí MUDr. Hejný. Vyplatí se proto brát je skutečně jen jako doplnění jídelníčku a zacházet s nimi stejně opatrně jako s léky. I při nadužívání vitaminů totiž hrozí poškození orgánů!

Zdroj: časopis Glanc, farmaceutka Kateřina Šumberová, MUDr. Michal Hejný

Související články