Jsou to mrňavá a nechutná stvoření, která nám pijí krev a přenáší nemoci. Jsou tak jedním z nejsmrtelnějších druhů hmyzu. To máte boreliózu (a objevil se nový typ podobný tzv. návratné horečce), klíšťovou encefalitidu a v Rusku se začíná rozmáhat virus haseki. Nic z toho chytit nechcete.

Klíště je dokonalý predátor

Klíšťata potřebují k přežití krev, proto je příroda logicky opatřila schopnostmi, které jim pomohou najít potravu. K úplnému vyvinutí v dospěláka, což může trvat i čtyři roky, potřebuje zpravidla tři různé hostitele - ideální na přenášení nemocí - a před každým obdobím sání je i fáze klidu, dlouhá půl roku až rok. V dospělosti už krev sají pouze samičky a za jeden život do trávy nakladou okolo třech tisíc vajíček (to jste nechtěli slyšet).

Pot a oxid uhličitý

Klíště cítí teplokrevné tvory už na pět metrů, proto se nakrásně připraví, až půjdete zrovna kolem. Nebo váš pes. Schovat se před ním nedá, protože základní tělesné funkce nezastavíte. Tělo vyzařuje teplo a hlásá, že tady teče krev. Voní mu i oxid uhličitý, který vydechujete a kyselina mléčná, kterou obsahuje pot. Proto upocený běžec v lese chytne klíště spíš než člověk, co se pomalu prochází po pěšině, ale dokud dýcháme, jsme pro ně atraktivní cíl všichni.

Nejvíc mu chutná Áčko

S krevní skupinou také nic neuděláte, ale je to další biologický faktor, proč je někdo pro klíště údajně atraktivnější. Studie vědců z České republiky poukazuje na to, že ze stovky klíšťat jich nejvíc lačnilo po krevní skupině A, potom skupina 0, AB a nejvíc pohrdala Béčkem.

Do lesa jedině v černé?

Jedním z doporučovaných preventivních opatření je chodit do lesa ve světlých barvách. Protože tak si klíštěte snáz všimnete. A ono po vás vážně nejdřív chvíli poleze, trvá mu klidně i hodiny, než si vyhlídne ideální místečko k napití. To je ve většině zpocené, s jemnou kůží. Paradoxně ho však podle další ze studií světlé barvy spíš přitáhnou. Takže co teď? Hlavní je co nejhladší povrch, třeba legíny. Klíštěti to šplhání ztíží.

Klíště a zahrada

Hromady listí, dřeva, dlouhé porosty. To vše pro klíště znamená perfektní úkryt. Pohybuje se pomalu, proto se schovává, aby se samo nestalo snadnou kořistí pro jiné živočichy. Zároveň dokáže z takového místa číhat. Představa klíštěte, jak vysedává na pařezu a rozhlíží se, je komická, ale vážně to tak je. Zadníma nohama se drží předmětu, přední natahuje. Jakmile je potenciální hostitel na dosah, klíště se chytne a šplhá… Takže zahradu pravidelně uklízejte a udržujte, pokud chcete výskyt klíšťat omezit.

Kdo žere klíšťata?

Zpravidla jejich sezonu vnímáme až v létě, ale nejhustší výskyt začíná už v březnu. Čím mírnější zima, tím dřív. Stačí jim teplota nad 5 stupňů a vlhko, o které na jaře nouze není, a jsou hladová. Naštěstí aspoň někdo reguluje jejich počty. Na jídelníčku je mají pavouci, mravenci, mouchy, někteří brouci a největší ničitelé jsou vosičky. Dále ptáci, kteří někdy sezobnou i klíště přisáté na zvířeti, a v neposlední řadě hlodavci.

Z toho všeho plyne, že nejlepší ochrana před klíšťaty je snažit se vyhýbat místům, odkud na nás číhají a co nejvíc jim už na dálku smrdět, aby si rovnou nechala zajít chuť. O tom více v článku s přírodními repelenty.

Zdroj: iGlanc.cz, Klíště prevence, Mosquito Squad

Související články