Kromě toho, že počasí ovlivňuje pohybový aparát, má dopad i na krevní tlak. Lidé s kardiovaskulárními onemocněními by měli možný vliv počasí na své zdraví brát v úvahu. Pokud navíc patří mezi meteosenzitivní jedince, bylo by opravdu vhodné, aby své aktivity přizpůsobili nejen zdravotnímu stavu, ale i počasí.

Zdroj: Youtube

Z HORKA DO ZIMY

Traduje se, že na krevní tlak má vliv teplota vzduchu. Není to pravda. Teplota sama žádný přímý vliv na tlak nemá. Lidské tělo se postupně přizpůsobuje stálým teplotním podmínkám. Problémy nastávají spíše při náhlých změnách teplot. Například při přechodech z horka do zimy jako v zimním období nebo při saunování. „Zdravý organismus tyto změny zvládne bez problémů, ale u lidí s onemocněním srdce mohou nastat komplikace. Proto se pro pacienty s kardiovaskulárními problémy nedoporučuje klasické saunování. Pokud se saunujete, volte nižší teplotu a postupné ochlazování. Švédské studie ukazují, že nejvíce infarktů se vyskytuje ráno, když lidé spěchají do práce a musejí předtím ještě odhrnout sníh,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.

ZÁHADY LETNÍHO POČASÍ

V horku reaguje tělo tak, že se cévy pod kůží rozšiřují, aby pomohly regulovat teplotu těla. Proto se člověk více potí, což znamená, že ztrácí více vody a solí. Kombinace rozšířených cév a ztráty tekutin může pak vést k poklesu krevního tlaku. A to je důvod, proč během letních dní obvykle dochází k menšímu počtu srdečních příhod. Avšak lidé, kteří užívají léky na vysoký krevní tlak, mohou jeho pokles zaznamenat. Proto by se neměli sami rozhodovat o úpravě dávkování léků bez konzultace s odborníkem. Stačí častěji doplňovat tekutiny a minerály. Faktor počasí mají brát v úvahu jak lékaři, tak pacienti, protože hodnocení kardiovaskulárního rizika založené na letním tlaku může skutečné riziko podcenit. Pokud si někdo nechá odborně měřit tlak jen jednou za rok, pak ideálně raději v zimě.

METEOSENZITIVITA A NEVOLNOSTI

Mnoho lidí je citlivých na změny počasí, což se označuje jako již zmíněná meteosenzitivita. Jde o poruchu adaptace na změny počasí. V zimě a při prudkém ochlazení mívají pacienti s vysokým krevním tlakem problémy jako dušnost, bolest na hrudi, kašel, zahlenění, bušení srdce a také mají více kardiovaskulárních příhod. V létě může pokles tlaku způsobovat nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí. „Na teplotní změny jsou obzvláště citliví lidé s menší fyzickou aktivitou, sedavým způsobem života a ti, kdo tráví většinu času v místnostech. Ať je příčina jakákoli, lidé citliví na výkyvy teplot mají vyšší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost. Meteosenzitivita postihuje také jedince s psychickými problémy, jako jsou úzkosti a deprese. U těchto lidí se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.

LÉKEM JE POHYB

Proti změnám počasí je dobré bojovat aktivitou a sportem. Aby bylo dosaženo nejlepších výsledků, doporučují odborníci kombinovat aerobní a silové cvičení. Ideální je zařadit čtyřikrát týdně aktivitu v podobě svižné procházky, joggingu, jízdy na kole nebo plavání a třikrát týdně se věnovat cvičení s vlastní tělesnou hmotností. Tím se posílí svaly a podpoří krevní oběh. Pokud někomu čas neumožňuje účastnit se organizovaných sportovních aktivit, může se ideálně zaměřit na chůzi. Znamená to denně ujít 6 až 10 tisíc kroků, což obvykle odpovídá přibližně jedné hodině svižné chůze. Pravidelný pohyb zlepšuje nejen funkci kardiovaskulárního systému a cév, ale také zvyšuje šance na delší a zdravější život.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis Story, srdcevhlave, MUDr. Eva Kociánová

Související články