Mýtus 1: Zdravé jídlo je drahé
V dnešní době se stává zvykem, že ten, kdo chce zhubnout nebo nabrat svalovou hmotu, hledá radu u nutriční terapeutky. Ta ale umí poradit i v případě, že se chcete zdravovat zdravě – s ohledem na svoji peněženku. Je tedy zdravé jídlo, které nám prospívá, skutečně drahé? „Ano i ne,“ odpovídá Jana Zahradníková, nutriční terapeutka, koučka a průvodkyně zdravých návyků. „Odpověď je vždy dána kontextem. Drahé vzhledem k čemu? Vůči čemu? Ve srovnání s čím?
Bio vejce za 8 Kč za kus nebo 80 Kč za 10 vajec se možná zdá jako dost za vejce, ale v porovnání s kávou z řetězce, která začíná na 90 korunách, to už tak drahé není. Takže tři míchaná vejce v top kvalitě s kopcem zeleniny a kváskovým chlebem stojí méně než jedna káva v kelímku, kterou zhltnete na ulici.“
Ušetřete konzumováním lokálních potravin
Ušetřit na jídle můžete tak, že budete konzumovat sezónní a lokální potraviny, například ovoce a zeleninu. Když budete nakupovat v sezóně, nakoupíte čerstvé, kvalitní ovoce i zeleninu za jiné ceny než mimo sezónu. A v zimě, kdy jsou papriky drahé, může ke slovu přijít obyčejné zelí, ze kterého lze připravit chutný salát nebo ho tepelně upravit. Ušetřit můžete také na tom, že jídlo budete plánovat a nebudete tak zbytečně prošlé potraviny vyhazovat, nebo jíst ve městě v restauracích, protože není nakoupeno, nebo není čas si připravit jídlo doma. „Vydělané peníze investujte moudře a nejlepší investice je do svého zdraví,“ říká Jana Zahradníková.
Salát ze sezónní zeleniny, kterému kraluje červené zelí.
Mýtus 2: Zdravé jídlo je těžko dostupné a není dobré
Vždy je třeba si správně interpretovat, co je to vlastně to zdravé jídlo. Pokud vnímáte, že zdravé potraviny musí spadat nutně pod název čerstvý divoký losos, banánová mouka, tapiokový pudink nebo kaviár či avokádo, pak se vám může jevit dostupnost zdravého jídla těžká. Pokud však pochopíme, že zdravé jsou všechny základní potraviny a vše co rostlo, plody toho, co rostlo, nebo vše co běhalo – ovšem na kvalitě záleží, není vejce jako vejce, pak se nám otevře úplně jiný pohled na dostupnost. Řekněte mi, v kterém krámku nekoupíte rýži, jablko nebo jogurt?
„Základní potraviny jsou velmi dobře dostupné,“ podotýká Jana Zahradníková, „základní potraviny v dobré kvalitě již méně, avšak cílem není mít hned vše na 100 %, ale začít moudře a jakmile si zautomatizujeme první krůčky, pak můžete zabrouzdat do farma obchůdků, rybáren, pohledat místní producenty či se pozastavit v sekcích bio v obchodních řetězcích a posunout své nákupní návyky o krok dál. Zapomeňte na to, že zdravé jídlo je pouze suché kuřecí prso a rýže. Zapomeňte na to, že ve zdravém jídle nemohou být sacharidy nebo tuky. Vše je o kontextu a kombinaci, vyváženosti stravy, nikoliv o samotných potravinách.“ A k tomu dodává, že aby vám chutnalo, je dobré pamatovat i na to, aby bylo jídlo na talíři pestré a veselé.
Mýtus 3: Musím si počítat kalorie a zapisovat si jídlo, abych zhubla
Redukovat hmotnost můžeme zaručeně i bez počítání kalorií, což ale neznamená, že nám počítání kalorií v mnoha případech nemůže pomoci. Opět jde o individuální potřeby každého z nás, o naši erudovanost, zkušenosti, nastavení metabolismu, vztah k jídlu a sekundární návyky. Někdo upraví pár proměnných a efekt se dostaví, někdo přichází s tím, že už snad vyzkoušel všechno a výsledky nejsou uspokojivé.
Jana Zahradníková k tomu dodává: „Ve své praxi ráda používám napočítané nutriční plány jako odrazový můstek, jelikož se často setkávám i s tím, že lidé svůj příjem nevědomě podhodnocují, jí pod svůj bazální metabolismus v domnění, že přece "čím méně, tím rychleji zhubnu", což z dlouhodobého hlediska v rámci potřebné redukce a zdraví rozhodně není žádoucí a často to vede k opačným výsledkům. Upřímně, nikdy jsem neviděla člověka, který by se projedl k obezitě kvůli tomu, že jí moc ovoce, brambor nebo masa.
Z velké většiny se lidé dopracují k obezitě kvůli kalorickému nadbytku z konzumace převážně průmyslově zpracovaných potravin (buchty, oplatky, pizza, rychlé občerstvení, sladké nápoje...), kde je energetická nálož velká a výživová hodnota nízká. Takového jídla pak také zkonzumujeme mnohem více, protože nás nezasytí a současně zde chybí vláknina, bílkoviny, kvalitní tuky a mikronutrienty. K tomu si přičtěte stresovou zátěž, nedostatek pohybu a narušený cirkadiánní rytmus a máme vybudovaný tukový polštář relativně za krátkou dobu.“
Zdravé jídlo
Jana Zahradníková
Nutriční terapeutka, koučka a průvodkyně zdravých návyků. V dospívání si prošla mnohými zdravotními dysbalancemi, a to včetně poruch příjmu potravy, ví, jak chutná absolutní vyčerpání organismu a deprese. Tyto zkušenosti jí motivovaly jít cestou zdravovědy. Své výzvy zvládla, využila všech zkušeností a rozhodla se pomáhat ostatním.
ZDROJ: iGlanc.cz, www.janazahradnikova.cz, www.zacninaporad.cz
Příklad k odstrašení:
Představte si tabulku běžné mléčné čokolády, která má cca 2500 kJ. Kdo z vás ji někdy snědl na posezení? Já ano. A teď si vemte, že je to stejné množství energie jako porce masa, půl kila brambor k tomu a talířek zeleniny. Akorát, že po takovém obědě už vás nenapadne si dávat další jídlo, protože jste zasyceni, naopak po snězení tabulky čokolády vás čeká ukázkový glykemický propad i následný vlčí hlad s chutěmi.
Zdroj: iGlanc.cz
