Pane doktore, jaké jsou nejčastější příčiny mozkové mrtvice?

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice se nejčastěji stane, když máte dlouhodobě neléčený krevní tlak, špatně léčenou cukrovku, vysoký cholesterol a vysoký věk. Tato kombinace vede buď k tomu, že máte nemocné srdce a srdeční arytmii, která vede ke sraženině v krvi, jenž vlétne do mozku, nebo k postupnému sužování krkavic a mozkových tepen, které se uzavřou. Ale v zásadě je to kombinace faktorů, z nichž nejdůležitější je, jak už jsem řekl, neléčený vysoký tlak, cholesterol a cukr.

Zdroj: VLM

Jak na člověku poznáme, že ho postihla mrtvice?

Mrtvici poznáte nejlépe tak, když se projeví náhle jeden ze tří základních příznaků. První z nich je náhlý pokles ústního koutku, pacient nemůže dobře vyslovovat. Druhá je jakákoliv porucha řeči, pacient buď plete slova, vůbec nemluví, nebo mluví jako opilý. Třetím příznakem je náhlá slabost končetin, kterou můžeme nejlépe otestovat předpažením. Když jedna ruka klesne během deseti vteřin a je evidentně slabší, je čas zavolat sanitku. Největší chybou je vyrazit do nemocnice sám vlastním autem nebo vézt příbuzného. Ten stav se může zhoršit a stane se z toho dramatická cesta. Doporučujeme zavolat sanitku, která je na to cvičená a ví, co dělat.

Než přijede záchranka, můžeme zatím tomu člověku nějak pomoct?

Moc ne. Nejvíce mu pomůžete, když zavoláte hned sanitku. Když je ten člověk těžce ochrnutý nebo zvrací, můžeme ho uložit na bok do stabilizované polohy, aby nevdechl třeba zvratky, protože části pacientů může být špatně a zvracet. Nechat hlavu v rovině, a to je tak všechno. Nedávat jíst, pít či prášky, nic z toho nepomůže. Prostě jen čekat na sanitku.

Jaká je následná léčba?

Protože téměř 90 procent mrtvic je způsobeno ucpanou tepnou, je základem co nejdřív otevřít ji. Na to máme dvě možnosti, jak to udělat. První z nich, která je vhodná pro všechny bez ohledu na velikost té cévy, je podat infúzi s lékem, který rozpouští krevní sraženinu neboli trombolýzu. Čím dříve ji nasadíme, tím více je úspěšná. Pro pacienty s těmi nejhoršími mrtvicemi je třeba doplnit ještě léčbu mechanickou, kdy intervenční radiolog drátkem krevní sraženinu vytáhne nebo vycucne. Tím má pacient šanci na „opravu mozku“. Když přijedou pacienti do hodiny a půl, vyléčíme tři čtvrtě pacientů. Když léčíme třeba za šest hodin, jsme na polovině pacientů. Když přijedou až za 24 hodin, což je naše poslední možnost, kdy to ještě můžeme léčit, tak lze vyléčit jen dvacet procent pacientů. Čím dříve, tím je lepší efekt.

Jaká je následná rekonvalescence? Jaké mohou být trvalé následky?

Bohužel, dva z deseti pacientů zemřou. Další tři až čtyři z deseti mají trvalé následky. Záleží na jejich příznacích. Většinou je to porucha jedné hybné strany, porucha řeči, může to být i porucha polykání či zraku. Všechny tyto věci jsou pak potřeba rehabilitovat, nejen s fyzioterapeutem, ale třeba i s logopedem nebo oftalmologem řešit zrakové problémy. Všechno je potřeba řešit dlouhodobě a trvale každý den. Pro pacienty to znamená změnu života.

Je dobré si vzít pacienta domů do domácího léčení?

Záleží kdy. To, že má pacient vůbec šanci se vrátit domů, je extrémní výhoda. Ti, co nikoho nemají, dopadnou vždycky hůř, protože být dlouhodobě v nějakém ústavu není dobré. Ale platí, že na začátku by měl být pacient v nemocnici, protože se tam intenzivně rehabilituje. Když je pacient schopen docházet z domova na intenzivní rehabilitační léčbu, kterou má dostupnou a nebydlí někde na samotě v horách, tak je lepší být doma, co jen to jde. Ale zase si dovedu představit ty první měsíce, kdy je pacient v tak těžkém stavu, že doma být nemůže. Někdy je to i zátěž pro rodinu a ne každá to zvládne.

Zdroj: iGlanc.cz