Genetika, strava, pohyb – napadne vás, vyvstane-li téma dlouhověkosti. Ano, ale! Podle Dánské studie dvojčat ovlivňují geny délku života pouze z 20 %, volba zdravého životního stylu je proto víc než důležitá. Možná si ji však představujete až příliš komplikovaně. Pro dlouhý život nepotřebujete svalovou hmotu olympionika, ani běhat maratony nebo dodržovat nesmyslné diety. Skutečné tajemství dlouhověkosti se skrývá v našem každodenním chování, rutinních návycích a základních životních principech, jež nás vrací zpět ke kořenům.
Badatel a novinář National Geographic Dan Buettner na svých cestách objevil pozoruhodné spojitosti napříč takzvanými "modrými zónami", tedy místy, kde se lidé častěji dožívají – víc než spokojené – dlouhověkosti. Konkrétně navštívil Okinawu v Japonsku, italskou Sardinii, Ikarii v Řecku, poloostrov Nicoya na Kostarice a drobnou komunitu v americké Kalifornii, které se vyznačují nejvyšší koncentrací stoletých lidí na Zemi. Napsal bestseller, natočil dokument na Netflix a přišel na devět principů pro dosažení zdravého životního stylu, které mohou každému zaručit nejen život dlouhý, ale radostný.
Přirozený pohyb
První z bodů, které Buettner nazývá "Power Nine", je již zmiňovaný pohyb. Není však nutné být atletem, k dlouhověkosti bohatě stačí pohyb přirozený. Ten však v době počítačové, kdy většina z nás tráví dlouhé hodiny sedavou prací, téměř vymizel. Zástupci modrých zón žijí v prostředích, které je neustále nutí k pohybu, aniž by o tom přemýšleli. Častěji chodí pěšky a pro každodenní život nevyužívají vymožeností dnešního moderního světa.
Přijít na svůj životní cíl
Okinawané tomu říkají „ikigai“ a Kostaričané „plan de vida“, obojí však v překladu znamená totéž. Znají svůj význam, mají svůj cíl. Doslovně bychom tyto termíny mohli přeložit jako „proč se ráno probudím“. Pro to, abyste znali svou motivaci, nemusíte vyznávat žádnou víru. Bohatě stačí, když budete věřit sami v sebe. „Znát svůj životní cíl nám může zajistit sedm let života navíc,“ říká Buettner.
Snížit stres
Stres vede k chronickým zánětům, které jsou spojeny s každým závažným onemocněním souvisejícím s věkem. Zároveň jsou tyto nemoci už bohužel všední záležitostí našeho globálně uspěchaného života. I my si však můžeme na míru vytvořit uklidňující rituály jako lidé modrých zón. Někteří každý den věnují pár chvil vzpomínce na své předky, jiní se modlí. „Ikarové si dávají šlofíka a Sardinci pořádají happy hour,“ zmiňuje Buettnerův výzkumný tým.
Pravidlo 80 procent
Pokud jde o stravu, lékaři a odborníci na výživu doporučují dodržovat pravidlo 80 procent. Jde o zvyk, kdy se snažíte přestat jíst dříve, než se budete cítit plní – tedy zhruba v okamžiku, kdy dosáhnete 80 procent své kapacity. Zároveň jsme tímto pravidlem donuceni více se na jídlo soustředit, jíst pomaleji a vědomě. Tím se dá jednoduše předcházet obezitě, jelikož se cítíme plní mnohem dřív, než když jídlo inhalujeme před obrazovkami televizí nebo na pracovním stole u počítače.
Plant-based strava
Pokud už nějaká dieta vede k dlouhověkosti, je to ta nejintuitivnější. Tělo potřebuje přijímat co největší množství živin a vitaminů, proto by měly značnou porci vašeho jídelníčku tvořit čerstvé potraviny a především rostlinná strava. Ovoce a zelenina jsou nepostradatelnými ingrediencemi na cestě za zdravým životním stylem a zároveň dlouhověkostí. Většina obyvatel modrých zón konzumuje maso v malém množství jen výjimečně a bílkoviny získává hlavně z fazolí, oblíbené jsou fava, černé nebo sójové.
Pití vína
Ano, čtete správně. Buettnerovy poznatky objevily, že ti, co si dají denně pár skleniček červeného vína, mohou dokonce žít déle než ti, kteří se alkoholu zcela zřeknou. Díky zdravým rostlinným sloučeninám a antioxidantům víno prokazatelně snižuje riziko srdečních onemocnění, některých druhů rakoviny a zpomaluje vývoj neurologických poruch, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Sounáležitost
Podle Buettnerových poznatků je důležitou součástí zdravého a spokojeného života také pocit sounáležitosti. Nemusí se opět jednat o žádné náboženské společenství, i když v minulosti a mezi současnými modrými zónami to byla ta nejrozšířenější forma. Může jít o jakoukoliv komunitu, se kterou se budete moct ztotožnit a budete se cítit její součástí. V dnešním světě se můžete s ostatními propojit například prostřednictvím nějakého sportovního týmu, hobby klubu a podobně.
Rodina na prvním místě
Šťastní a zdraví století lidé v modrých zónách vždy upřednostňují své rodiny. To se může projevovat různými způsoby, od udržování stárnoucích rodičů a prarodičů ve svém domově nebo minimálně v blízkosti, až po udržování oddaných romantických vztahů, které údajně můžou prodloužit délku života až o celých 6 let.
Důležitost přátelství
Hned po rodinných vztazích jsou důležité ty přátelské – jelikož přátelé jsou, jak se říká, námi zvolená rodina a na jejich pečlivém výběru záleží víc, než bychom čekali. Výzkumy Framinghamské studie ukazují, že kouření, obezita, štěstí a dokonce i osamělost jsou nakažlivé. Vybírejte proto pečlivě a upevňujte své vztahy přirozeně, namísto přes sociální sítě. Aktivní obklopení se správnými přáteli vám přidá roky života více než cokoli jiného.
