Hraje při rozvoji intolerance laktózy roli genetika?
Ano, klíčovou. Ale nejde o jediný faktor. Odhaduje se, že genetické faktory přispívají k 65–80 % případů intolerance laktózy. Produkce laktázy může klesat s věkem, což vede k intoleranci laktózy. Stav trávicího systému, jako jsou střevní nemoci nebo zákroky, může také ovlivnit produkci laktázy, stejně jako infekce a poruchy střevního traktu.
Alergie nebo intolerance se objevují v jakémkoli věku?
Ano. Ačkoli častěji se vyskytují v dětství a během dospívání. Klíčovou roli v rozvoji obou stavů hraje genetika, přičemž někteří lidé mohou být k alergiím a autoimunitním onemocněním geneticky predisponováni, což zvyšuje riziko alergie na mléko. Stejně tak mohou genetické faktory ovlivnit schopnost trávení laktózy. Vývoj trávicího systému, změny ve střevním mikrobiomu a vliv infekcí, zánětů či životního stylu a stresu mohou přispět k vzniku alergie na mléko nebo intolerance laktózy.
Intolerance, nebo alergie?
INTOLERANCE LAKTÓZY: Je stav, kdy tělo nedokáže efektivně trávit laktózu, cukr z mléčných produktů, kvůli nedostatku enzymu laktázy. Tento nedostatek může vést k příznakům jako nadýmání, průjem a plynatost. Vzniká v důsledku genetických faktorů nebo snížené produkci laktázy. Může se objevit v jakémkoli věku.
ALERGIE NA MLÉKO: Je imunitní odpověď na mléčné bílkoviny, jako je kasein a syrovátkový protein. Při kontaktu s mlékem imunitní systém reaguje výrobou protilátek a histaminu, což může vést k vyrážkám, otokům, dýchacím obtížím, průjmu, zvracení až anafylaktickému šoku. Je život ohrožující a vyžaduje vyhýbat se mléčným produktům.
Mohou tyto problémy s věkem vymizet?
Jistě, alergie na mléko a intolerance laktózy mohou s věkem vymizet. Faktory, jako změny v produkci enzymů, včetně laktázy a ve střevním mikrobiomu mohou ovlivnit jejich vývoj. Některé osoby mohou v dospělosti začít produkovat více laktázy. U alergie na mléko může dojít ke změnám v imunitní odpovědi těla v průběhu času. Někteří jedinci mohou postupně ztratit alergickou reakci na mléčné bílkoviny, zatímco u jiných se alergie může zhoršit či zůstat nezměněna.
Jaké metody se používají k jejich identifikaci?
Identifikace intolerance laktózy a alergie na mléko spočívá v anamnéze, fyzikálním vyšetření a diagnostických testech. Lékaři nejprve zjišťují příznaky a jejich trvání prostřednictvím rozhovoru při vyšetření a hledají přítomnost typických projevů. U některých pacientů může být použita eliminační dieta. Ta spočívá v dočasném vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku a sledování, zda se příznaky zmírňují. Použít lze laktózový test, měřící hladinu vodíku ve vydechovaném vzduchu. Pro alergii na mléko se používají krevní testy na protilátky IgE nebo kožní testy. Odhalit predispozici k oběma stavům mohou genetické testy.
Je pravda, že krevní testy mohou být zavádějící?
U intolerance laktózy se většinou nejedná o imunitní reakci. Proto krevní testy na protilátky IgE nejsou při jejím určování relevantní. Takže máte pravdu. Krevní testy na protilátky IgE jsou relevantní spíše pro diagnózu alergie, nikoli intolerance laktózy. Ta je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, který je potřebný k trávení laktózy, a není spojena s imunitní reakcí typu IgE. Pro diagnózu intolerance laktózy se obvykle používá laktózový test, který měří hladinu vodíku ve vydechovaném vzduchu po konzumaci laktózy. K diagnostice intolerance laktózy slouží ale i genetické testy. Ty identifikují genetické varianty spojené s nedostatečnou produkcí enzymu laktázy. Identifikace těchto variant může poskytnout informace o predispozici jedince k intoleranci laktózy. Je vhodné, aby lékař zohlednil povahu onemocnění a správně zvolil diagnostickou metodu pro každého pacienta, tady aby byla stanovena správná diagnóza a zahájena vhodná léčba.
Jak upravit stravování při intoleranci laktózy nebo alergii právě na mléko?
Doporučuje se vyhnout mléku, sýrům, jogurtům, smetaně, máslu a dalším mléčným výrobkům. Volit alternativy bez laktózy, jako je rostlinné mléko. Mnoho potravin obsahuje skryté množství laktózy, proto je důležité pečlivě číst etikety a hledat produkty označené: „bez laktózy“. Protože jsou mléčné výrobky významným zdrojem vápníku, je důležité najít jeho alternativní zdroje. Vápník obsahuje například listová zelenina (špenát), bílé fazole, mandle, tofu. Doporučuje se také užívání doplňků stravy, které obsahují vitamin D a další důležité živiny, které se nacházejí v mléčných výrobcích. Řešením je domácí vaření, které zajišťuje kontrolu nad ingrediencemi.
Existují léčebné postupy, které mohou lidem s těmito problémy ulehčit život?
Pro lidi s intolerancí laktózy jsou k dispozici enzymatické přípravky obsahující laktázu. Ty pomáhají trávit laktózu a snižují příznaky intolerance. Některé výzkumy naznačují, že určité druhy probiotik dokážou pomoci zlepšit trávení laktózy u lidí s její intolerancí. V oblasti alergie na mléko se provádí výzkum v oblasti imunoterapie, která by mohla pomoci snížit citlivost na mléčné proteiny. Tento přístup je však stále ve vývoji.
Co se stane, pokud lidé s intolerancí laktózy či alergií na mléko svůj jídelníček neupraví?
Konzumace mléčných výrobků může vést k nepříjemným trávicím potížím. Ty pak negativně ovlivňují kvalitu života. U lidí s alergií na mléko může konzumace mléčných výrobků vyvolat alergické reakce, které mohou být vážné, a dokonce život ohrožující. Pokud alergie není řádně kontrolována, může mít dlouhodobé dopady na zdraví. U dětí s alergií na mléko dokáže příjem mléčných výrobků zvýšit riziko vzniku dalších potravinových alergií. Nekontrolovaná konzumace laktózy vede i k poškození střevní sliznice a poruchám trávení. Osoby s intolerancí laktózy nebo alergií na mléko by měly upravit jídelníček tak, aby minimalizovaly konzumaci mléčných výrobků a zajistily si dostatečný příjem potřebných živin z alternativních zdrojů.
ODBORNÍK RADÍ
LUCIE KULIŠŤÁKOVÁ, vědecká specialistka genetify.me
Nejběžnější příznaky… V případě intolerance jde o nadýmání z přebytečného plynu, průjem z nedostatečného trávení laktózy, plynatost a diskomfort v žaludku, jako jsou bolesti břicha či křeče. U alergie na mléko se setkáváme s kožními reakcemi; vyrážkou, otoky, dýchacími obtížemi, trávicími problémy včetně průjmu a zvracení. V nejzávažnějších případech anafylaxí, což je extrémně těžká reakce s rizikem šoku.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis Story, Lucie Kulišťáková, vědecká specialistka genetify.me
