Mám na těle pár jizev, které mi nijak zvlášť nevadí. Ta nad čelem mi připomíná pád ze stolu v předškolním období, kdy jsem byla dost divoká a neposlouchala dobré babiččiny rady, abych z toho stolu neskákala. No, skočila jsem a dodnes si tu chvíli, kdy jsem si rozsekla hlavu, dobře pamatuju. Další jizvu mám na malíčku pravé ruky, to jsem myla sklenici a ona  mi praskla v ruce. Zůstala mi jizva dlouhá několik centimetrů a vzpomínka na záchranku - tehdy jsem si totiž vyloženě obkroužila celou malíčkovou kost a málem si prst uřízla.

Zdroj: Youtube

Poporodní jizvy tady raději zmiňovat nebudu. Nemám je viditelné na první pohled, na rozdíl od mé kamarádky, která má za sebou dva císařské řezy. A k tomu ještě dlouhou linii na ruce ozdobenou dvanácti stehy jako upomínku na komplikovanou zlomeninu. Nedávno si povzdechla, že jí začínají tyhle stopy po úrazu vadit, má totiž pocit, že věkem jsou výraznější. Zajímalo mě tedy, jak to s těmi jizvami je a zda se dají nějak ‚vyzmizíkovat’.  

Kritická místa

Jak bude výsledná jizva velká a jaký bude mít tvar, záleží na typu poranění, genetické predispozici a také na lokalitě, kde poranění vzniklo. Která místa jsou pro vznik výrazných jizev nejvíc kritická? „Jsou to ta lokality, kde dochází k zvýšenému tahu kůže na hojící se jizvu,“ říká dermatolog MUDr. Jan Kučera s tím, že jizvy dělíme na několik druhů. Takzvané hypertrofické jsou ty nad povrchem kůže, které postupem času mají tendence se vyrovnávat a bělat. Objevují se do jednoho měsíce po zranění. „Jizvy jsou pak vtáhnuté a bělavé. Nejčastěji se objevují po silných projevech akné či po neštovicích,” popisuje lékař a zmiňuje dále keloidní jizvy. „Ty jsou oblé, hrubé a přečnívají linie původního zranění. Vyskytují se mnohdy po zranění v oblasti dekoltu či krku a jsou barevně tmavší než okolí kůže.” 

Po císařském řezu

Zajímalo mě, zda se s jizvami, které nám z nějakého důvodu vadí, dá něco dělat. „Určitě dá. Lze je odstranit chirurgicky, nebo je možné jejich tvar a velikost korigovat pomocí laseru, což je řekněme nekrvavá a zcela bezpečná metoda,” vysvětluje MUDr. Kučera. Kdo si chodí nejčastěji odstraňovat jizvy? „Vyhledávají mě často ženy, kterým vadí jizvy po císařském řezu či jizvy v oblasti tváře či dekoltu. I muži nás navštěvují, i když méně. Ale když přijdou, tak to je většinou kvůli velkým viditelným jizvám po  těžších úrazech či větších operacích,” zmiňuje lékař s tím, že často chodí i lidé s stopami po úrazech z dětství, o kterých si mysleli, že se jich už nemůžou zbavit. 

Vybroušení za pár minut

A jak pracovat s čerstvě vzniklou jizvou? „Dobré je věnovat se jí hned od začátku. Je třeba ji často masírovat tlakovými masážemi, aby se dobře prokrvovala a lépe hojila. Ihned po vzniku na ni můžeme použít i metodu biostimulační fototerapie, která zlepšuje mikrocirkulaci v jizvě,” vysvětluje odborník a pokračuje: „Starší, nepravidelné a vystouplé jizvy, už zmíněné hypertrofické, lze po 3–6 měsících vybrousit laserem. Je ale pravda, že čím starší jizva je, o to hůře se s ní pracuje, nicméně laserem se dá alespoň částečně zlepšit prakticky kdykoliv,” dodává MUDr. Kučera. Podle něj je ošetření jizvy laserem časově nenáročné, zabere jen několik minut a je nebolestivé.

Radikální řez

Při rozhodování zda odstranit jizvu je podle dermatologa důležité mít realistická očekávání. „Jednou vzniklá jizva už nikdy úplně nezmizí, může však po ošetření významně zlepšit svůj vzhled a povrch. Také se dá odstranit zarudnutí, svědění nebo citlivost jizvy,” říká lékař a dodává, že zmíněné atrofické, tedy propadlé jizvy se zase dají vizuálně vylepšit výplní s kyselinou hyaluronovou. Nicméně lze je odstranit i chirugicky. „To je vhodné zvláště v případě, že došlo ke komplikovanému hojení rány, například v důsledku infekce, nebo po úrazu s tržnými ranami. Tato metoda je kontraindikovaná u osob se sklonem k tvorbě nadměrných jizev. Chirurgické odstranění se provádí v lokální anestezii,” vysvětluje MUDr. Kučera a doplňuje, že lékař během zákroku odstraní původní jizvu a jemným šicím materiálem sešije okraje rány k sobě tak, aby nová jizva byla co nejtenčí a méně nápadná. 

Zdroj: iGlanc.cz, dermatolog MUDr. Jan Kučera

Související články