Černý kašel je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění, které způsobuje závažné záchvaty kašle. Před zavedením vakcín ve 40. a 50. letech 20. století byl černý kašel (pertusis) jednou z hlavních příčin úmrtnosti dětí na infekční nemoci ve vyspělých zemích. Nejvíce ohroženou skupinou jsou novorozenci, ale též staří lidé nebo chronicky nemocní pacienti s astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí. Onemocnět ale může kdokoliv.
Jak se černý kašel projevuje?
Příznaky obvykle pozorujeme po týdnu až deseti dnech od nakažení, ale mohou se vyskytnout i až po třech týdnech. Lékaři černý kašel rozdělují do tří stádií:
- Nejprve se černý kašel tváří jako běžné nachlazení; kýcháte, máte rýmu, teplotu, kašel. V této době jste nejvíc nakažliví.
- Během dvou týdnů nabyde na závažnosti a pokašlávání přejde v záchvaty intenzivního kašle, tzv. kokrhavého, zajíkavého kašle. To může trvat klidně 10 týdnů. Často je nemoc spojená se zvracením, úbytkem váhy a celkovým vyčerpáním. Vlivem urputného kašle může dojít i ke zlomeninám žeber.
- V posledním stádiu se kašel začíná mírnit. Trvá to zhruba dva až tři týdny. Tehdy jste náchylnější k jiným infekcím dýchacích cest, včetně běžného nachlazení. Pak může uzdravení trvat déle. Především u malých dětí a starých lidí mívá onemocnění závažnější průběh. Černý kašel mohou doprovázet i zápaly plic, selhání centrálního nervového systému či krevního oběhu, na jehož následky může pacient i zemřít.
Šíří se vzduchem
Nemoc se šíří prostřednictvím kapének, které se dostanou do vzduchu, když nakažená osoba kašle. Nejvíce nakažlivá je osoba v raných fázích onemocnění, hlavně v době, kdy se objevují první příznaky podobné běžnému nachlazení, a to až dva týdny po začátku záchvatů kašle, nicméně nakažlivost může přetrvávat až do doby, dokud pacient nezačne s léčbou antibiotiky. V poslední fázi už nakažliví nejste.
Léčba černého kašle
Lékaři obvykle černý kašel diagnostikují odebráním vzorku hlenu z krku nebo nosu, mohou také nařídit krevní test. K léčbě se nasazují antibiotika, která pomáhají snížit závažnost onemocnění nebo zkrátit dobu potřebnou k zotavení. Včasná léčba je důležitá, protože se výrazně zkrátí doba, kdy je pacient nakažlivý pro ostatní. Na domácí léčbu se spoléhat nedá. Na běžné léky nebo sirupy černý kašel bohužel příliš nereaguje, a tedy jejich užívání pravděpodobně ani nepomůže zmírnit příznaky. CDC dokonce léky proti kašli nedoporučuje užívat, pouze pokud vám to řekne lékař. Skvělým pomocníkem v případě neutuchajícího dráždivého kašle je například tymiánový sirup nebo tymiánový čaj, ale i tak se předem poraďte o jejich možném nasazení s doktorem.
Nejlepší prevence je očkování
Základem je mýt si pravidelně ruce a pokud kašlete nebo kýcháte, neprskejte po okolí. Nejlepší prevencí v případě černého kašle však stále zůstává očkování. Nejvíce případů u nás bylo zaznamenáno po 2. světové válce v roce 1956, kdy bylo evidováno skoro 50 tisíc případů onemocnění. Po zavedení plošného očkování v roce 1958 rychle a výrazně klesla jak úmrtnost, tak nemocnost. V roce 1989 bylo hlášeno jenom pět onemocnění, ale od roku 1993 pozorujeme vzestupný trend.
Vakcína proti černému kašli se obvykle podává v kombinaci s vakcínou proti záškrtu (který se teď také v Česku rozmáhá) a tetanu. Povinně se podává ale jen v dětském věku a z narůstajících případů onemocnění odborníci poukazují na fakt, že vakcína nechrání na celý život a je nutné přeočkování. „Tady vidím problém. Často se v ordinaci setkávám s mladými dospělými, kteří o nutnosti přeočkovat se vůbec nevědí. Přitom právě v této věkové skupině máme nejvíce pacientů. Zároveň se jedná o budoucí rodiče, kteří nemocí můžou ohrozit své novorozené dítě,“ podílí se o zkušenost infektolog z Nemocnice Na Bulovce MUDr. Zuzana Blechová a doplňuje, že černý kašel proděláme v průměru dva až třikrát za život. „Vakcinace sníží pravděpodobnost onemocnění a zabrání závažným průběhům nemoci. Dospělí očkováním navíc minimalizují přenos černého kašle na nejmenší děti,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu v Praze MUDr. Kateřina Fabiánová.
Zdroj: iGlanc.cz, Healthline, NZIP, Evropský informační portál o očkování, Státní zdravotní ústav
