Nevím jak vy, ale já se s celulitidou neboli pomerančovou kůží na problematických partiích potýkám už od puberty, kdy jsem začala mít typicky ženské tvary. Vždycky jsem si myslela, že když zhubnu a budu poctivě cedit pot ve fitku, nadobro se problémů s touhle „nevzhledností“ zbavím a konečně si s gustem pořídím ultra mini šortky. Ovšem ani v dobách, kdy jsem měla postavu jako proutek, se tak nestalo a já se musela spokojit s tříčtvrteční délkou nohavic. Celulitida byla sice mírnější, ale stále viditelná.
Co jsem dělala špatně? Mám se snad navždy smířit s drtivou pomerančovou porážkou? Protože mám stále ohledně této „nemoci“ spoustu nezodpovězených otázek, vyrazila jsem pro odpovědi za odborníky.
Hormony útočí
MUDr. Jitka Chaloupecká, korektivní dermatoložka z laserového centra v Praze, mi hned na úvod vzala téměř veškeré naděje na úspěch: „Celulitida je způsobena hromaděním tukové tkáně v kombinaci s žilními a lymfatickými problémy, tedy nedostatečně funkční oběhovou soustavou. Na vině je též stárnutí podkožního vaziva. Nejčastěji celulitida postihuje boky, stehna a hýždě a bohužel se týká silných i hubených žen – téměř bez rozdílu.“
Lékařka mi dále prozradila, že pomerančová kůže se tvoří zejména vinou ženského hormonu estrogenu. Právě ten zvláčňuje a změkčuje vazivo, což usnadňuje vyklenutí tukových buněk. Když tedy přijde období nějaké hormonální bouře, na vysněné šortky můžeme, zdá se, zapomenout. „Rizikové životní etapy, kdy se celulitida může poprvé objevit nebo zhoršit, jsou puberta, těhotenství a klimakterium. Stejně tak může negativně zapracovat nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, stres, užívání hormonální antikoncepce i konzumace alkoholu. Velkou roli hraje také genetická dispozice. Má-li celulitidu vaše matka, budete ji mít pravděpodobně také,“ říká MUDr. Chaloupecká.
Následně z jejích úst přichází zpráva, kterou vůbec nechci slyšet: „Celulitidu je možné pouze zmírnit. Úplně odstranit ji nelze, jelikož je dána rozložením vaziva, tukových buněk v podkoží a zmíněným hormonem estrogenem.“ Ze snu o stehnech, která by nepřipomínala kůru pomeranče, jsem se tedy probudila. Ale i malé vítězství se počítá! Pojďme tedy pracovat aspoň na zlepšení daného stavu.
Pomůžou mi krémy?
Jelikož jsem od přírody spíš pecivál, jako první v boji s pomerančovou kůží tasím chytré a drahé krémy určené ke zmírnění celulitidy. Moje představa, že se jimi natřu a bude po problému, však po pár minutách začíná mít trhliny. Na přibaleném letáku jednoho z přípravků totiž stojí: „Redukuje celulitidu až o 25 procent za 4 týdny pravidelného používání!“ To mi přijde hodně málo... A když čtu dál, moje iluze se rozplývají definitivně.
Dozvídám se totiž, že pokud má nastoupit slibovaný efekt, musím dodržovat následující doporučení výrobce: „Postižená místa masírujte krémem dle návodu po dobu pěti minut nejméně dvakrát denně. Dodržujte pitný režim, jezte střídmě a pravidelně cvičte.“ Aha! Takže krém sám o sobě nic nezachrání... „Největší význam při aplikaci krémů proti celulitidě má hlavně jejich doporučené masážní vtírání,“ potvrzuje moji teorii MUDr. Jitka Chaloupecká a nutriční terapeutka Lada Nosková ji doplňuje: „Krémy jsou jen doplňkem celé terapie. Mohou však obsahovat silice, které pomáhají intenzivnějšímu prokrvení pokožky.“
Jste jednička?
Podle doktorky Chaloupecké má celulitida celkem čtyři stádia. „První stupeň celulitidy je viditelný pouze při takzvaném štípacím testu. U druhého stupně už dolíčky bývají vidět vstoje, ale vleže vymizí. Třetí stupeň celulitidy už se projevuje dolíčky, jež nevymizí ani vleže. A čtvrtý stupeň celulitidy se vyznačuje nevzhlednými viditelnými hrboly. Třetí a čtvrtý stupeň celulitidy by se měl řešit, protože upozorňuje na vážnější potíže,“ popisuje lékařka.
Pokud se tedy stejně jako já nechcete se svým vyšším stupněm pomerančové kůže jen tak smířit a toužíte její vzhled aspoň o jednu příčku vylepšit, máte kromě pohybu, zvýšeného pitného režimu a zdravé stravy ještě pár dalších možností. „K léčbě celulitidy je třeba zapojit více mechanismů. Doporučuje se hlavně zmíněná úprava životosprávy, ale také zlepšení a pročištění lymfatického oběhu pomocí lymfodrenáže. Skvělý je i cévní trénink, tedy střídání teplé a studené vody ve sprše, zpevňování podkožního vaziva a svalová tonizace,“ říká doktorka Chaloupecká.
Hýbejte se správně!
I když žádná zázračná dieta proti celulitidě neexistuje, za zmírnění jejích projevů můžete bojovat, jak již bylo nastíněno, hlavně základními zásadami zdravé výživy v kombinaci s adekvátním pohybem.
Nutriční terapeutka Mgr. Lada Nosková má v tomto ohledu bohaté zkušenosti. „Celulitida je, když pomineme genetické dispozice, důsledek špatného životního stylu v několika rovinách. Projevuje se zejména v závislosti na neustálém hubnutí a přibírání, nevhodné stravě bohaté na sůl a tuky i konzumaci velkého množství kofeinu.“
Když je to tak, od zítřka se budu vyhýbat pizze a chipsům, zřeknu se svého nezbytného latté a dopingové kofoly. Dám si radši salátek a vodu a vyrazím si zaběhat, aby ze mě měla paní Lada radost. Snad to všechno přežiji... Jenže s tímhle svým úmyslem zase narážím: „Dalším rizikovým faktorem může být i výběr nevhodného druhu sportu. Pokud se u vás objevuje celulitida, znamená to, že se tělo neprokrvuje správně. Při prudkých pohybech a nárazech, které probíhají třeba u vašeho oblíbeného běhu, se totiž do žil a tepen dostaví příliš mnoho krve, čímž se přetěžují křehké stěny cév. Dochází proto k městnání krve a popraskání cévek. Pak se tělo jen těžko zbavuje zplodin a celulitida se o moc nezlepší,“ překvapuje mě nutriční terapeutka. Tak tedy zvolím raději rychlou chůzi či plavání!
Pomeranč okem muže
Je jasné, že bojujeme s celulitidou hlavně kvůli sobě, abychom se cítily sebevědomě a bez obav si mohly obléknout mini délku sukně či šatů. Přiznejme si ale, že motivací jsou i muži. Chceme se jim prostě líbit. Nejedna z nás má z faktu, že její vyvolený uvidí pomerančovou kůži na denním světle, upřímnou hrůzu. Vadí ale vůbec mužům celulitida na ženských stehnech? Nedalo mi to a sondovala jsem přímo u zdroje.
„Popravdě ji neshledávám nijak nádhernou, ale když ji na nějaké ženě vidím, moc to neřeším. Prostě k ženám patří, měla ji i moje máma a sestra. Připadá mi, že se kvůli celulitidě hroutíte zbytečně,“ tvrdí publicista Patrik (28). A jeho kolega Martin mu sekunduje: „Obecně můžu říct, že na ženském těle mi nevadí vůbec nic. Fascinuje mě za všech okolností. Celulitida je zrovna to nejmenší, nad čím bych se v posteli pozastavil.“ A co z toho plyne? Nedělejme z komára velblouda a přistupujme ke svému tělu s nadhledem!
Zdroj: časopis Glanc, nutriční terapeutka Lada Nosková a MUDr. Jitka Chaloupecká