Ačkoliv sama prsní implantáty nemá a jejím revírem je marketing, když před pár lety při brouzdání internetem narazila na pojem ”nemoc z prsních implantátů”, zůstala v šoku. Jak je možné, že se o tom u nás vůbec nemluví? Denisa Sládková proto založila účet na Instagramu a začala pro české ženy překládat odborné informace ze zahraničí, které s BII souvisejí. Rázem se něco stalo. Zjistila, že zdravotní problémy spojené s prsními implantáty neexistují jenom v zahraničí a že si tady u nás nežijeme v nějaké dokonalé růžové bublině, které by se to netýkalo.

Ještě nedávno se u nás o BII moc nemluvilo, spíš vůbec, ale teď se to začíná obracet. Musíte z toho mít radost, že se informace konečně šíří mezi další ženy.

Mám! Tématu se věnuji tři roky a tehdy jsem naivně věřila všeobecnému povědomí, že problémy s implantáty jsou výjimečné a téma nikoho zajímat nebude. Dneska je to daleko větší zodpovědnost, dávám dohromady tým a celou moji aktivitu musíme pevně postavit na vlastní nohy. Už nestačí být urputná Denisa s instagramovým účtem, o mně nemusí vědět nikdo, ale o problematice BII musí vědět každý, kdo má s prsními implantáty co do činění nebo to plánuje. Radost z každé jedné uzdravené ženy je tou největší odměnou.

Co to ta nemoc z prsních implantátů je? V podcastu u Janiny Černé jste zdůrazňovala, že se nejedná o reakci těla na cizí těleso, ale na silikon.

Přesně tak, dost často se protiargumentuje tím, že některé tělo nesnese cizí těleso. BII ale není problém cizího tělesa. Silikonový implantát prosakuje do těla částice od prvního dne po vložení, to nám potvrzuje tři roky stará studie od Henryho Dijkmana. Tyto částice tělo vnímá a dřív nebo později na ně začne imunita reagovat. Tak všelijak, hromadou malých, zdánlivě nesouvisejících problémů, které si dá do souvislosti s „novýma prsama“ málokdo. Zvlášť když část laické a bohužel stále i odborné veřejnosti dodnes tvrdí, že nic takového se dít nemůže.

Jaké má tedy BII příznaky a jak zjistím, že mám ty příznaky opravdu kvůli implantátům?

Poruchy soustředění, mozková mlha, nové alergie a intolerance, kožní problémy, padání vlasů, zažívací problémy, záněty kloubů, celková únava… Je jich opravdu hodně, v tom je to záludné. Průměrná doba od augmentace (zvětšení prsou – pozn. red.) po BII je cca 5,5 let. Pokud lékařské testy nenajdou příčinu a i přes snahu o léčbu se problémy zhoršují, je na místě uvažovat o vyjmutí implantátů. Když po explantaci (vyjmutí prsních implantátů – pozn. red.) potíže zmizí, máte jasno. Svou roli hraje i psychika, někdy máme náročnější období a tělo může úplně stejně reagovat i na dlouhodobý stres nebo nepřiměřené pracovní tempo.

Co na to čeští chirurgové. Připouští už, že se něco takového opravdu děje?

Část z nich ano a někteří dokonce už před lety upozorňovali pacientky před augmentací, že BII existuje. Jsou tady i takoví, kteří BII dodnes popírají a marketing některých klinik se aktuálně plně soustředí na vyvracení jakékoliv možné příčiny mezi souborem zdravotních potíží a silikonovými implantáty v těle. Roky se pohybuju v marketingu a krizová komunikace mě baví už od dob studií na vysoké. Je pro mě zábavné i obohacující sledovat, kam až se dá ve veřejném popírání vědeckých výzkumů i jednotlivých zkušeností zajít, poslední týdny mám úplné žně.

Existuje něco jako bezpečné implantáty? Člověk by si řekl, že v dnešní době už musí být promakané a skvěle vymyšlené. Hlavně když má umělá prsa každá druhá.

A každá čtvrtá mi píše, proč jim o BII nikdo neřekl před augmentací. Kdybych vám ukázala inbox, nevěřila byste vlastním očím, kolik těch problémových případů je. Mnohdy ženy neví ani to, že implantát nevydrží navěky a první augmentací se zavázaly k dalším operacím. Implantáty praskají, otáčejí se. Jedna v ČR velmi oblíbená značka už roky usiluje o vstup na americký trh a stále tam nebyla vpuštěna. Studie, která má přesvědčit FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv – pozn. red.) o neškodnosti jejich produktů, má několik střetů zájmů. Silikon v těle není bezpečný a pořád se bavíme o miliardovém byznysu.

Když se z trhu stáhnou nějaké implantáty, jsou potom ženy, které je mají, informované?

Modelová situace – žena podstoupila na jaře 2019 augmentaci a dostala implantáty Allergan/Natrelle, o kterých jí lékaři i holky v diskuzních fórech řekli, že jsou bezpečné a báječné. Někde na stole už ale ležela studie, která prokazovala, že tyto implantáty mohou zvyšovat riziko lymfomu BIA-ALCL. V červenci jsou celosvětově staženy z trhu a zároveň výrobce vydává zprávu, že se jedná jen o administrativní nesrovnalosti, které se brzy vyřeší a netřeba se bát. Lékař v tu chvíli může zvednout telefon a pacientce oznámit, jak se věci mají. Což vlastně moc dobře nejde, protože výrobce tvrdí něco jiného než studie. Nebo to nechá být a čeká, co bude dál. „Administrativní nesrovnalosti“ se zřejmě řeší už pět let, protože dodnes se nic nevyřešilo. Osobně jsem se nesetkala s tím, že by lékař aktivně pacientku informoval o skutečnosti, že jím chválené implantáty se již nesmí používat.

Zmíněný lymfom BIA-ALCL, mluvila o něm v nedávném rozhovoru i Barbora Hudečková, která přišla o všechno ochlupení na těle, včetně vlasů. Je to prý forma rakoviny, kterou mají pouze ženy s prsními implantáty. Řeknete mi k tomu víc?

Jedná se o velmi agresivní formu lymfomu, který se týká opravdu jen žen s prsními implantáty. Těch případů je naštěstí po celém světě minimum. Nicméně je liché tvrdit, že implantáty pomáhají v boji proti rakovině, jak se někteří odborníci v posledních týdnech snaží. Selský rozum napovídá, že pokud chceme být zdraví, je dobré tomu přizpůsobit životní styl a chodit na preventivní kontroly. Ty se samozřejmě dají absolvovat, i když má žena ňadra skalpelem netknutá.

Má se žena s implantáty hlídat, přestože se cítí dobře? Co byste jí doporučila?

Hlídat se. A udělat si vlastní výzkum, zabrousit do diskuzí i odborných materiálů. BII se neprojeví hned, neprojeví se u každého, ale může se připlížit po letech spokojenosti s novým dekoltem. Vůbec není třeba se děsit a hledat za každým zdravotním problémem příčinu v implantátech. Ale je fajn vědět, že BII tady je a rozhodně se netýká jen zanedbatelného počtu žen.

Dá už se říct, jakého procenta žen se onemocnění týká, nebo je na to stále ještě brzo?

Za sebe můžu říct jen to, že žen s BII je dost, s těma jsem v kontaktu já. Potom je taky dost žen, které jsou s implantáty spokojené, ty chodí za kámoškama a do diskuzních fór. Všem ženám s implantáty přeju, aby se jim jakékoliv potíže obloukem vyhýbaly a byly spokojené až do další výměny implantátů, která je doporučovaná cca jednou za deset let.

Chcete na závěr vyvrátit nějaký mýtus, který o nemoci z prsních implantátů koluje?

Je toho víc, ale například tvrzení, že BII se týká jen implantátů používaných v zahraničí. Ve skutečnosti se to týká všech silikonových implantátů, i těch plněných solným roztokem. Také není pravda, že se to týká jen velkých implantátů, na velikosti nezáleží. S rostoucí debatou po celém světě se dá už poměrně snadno vyvrátit i tvrzení, že by se BII týkalo jen velmi malého procenta žen. Nepravdivost tvrzení začínají posilovat i studie z posledních let.

Zdroj: iGlanc.cz, Denisa Sládková - propagátorka poprsí bez silikonu, FDA, ICIJ

Související články