Když se chce člověk bez běžeckých zkušeností dostat do kondice a rozběhat se, je lepší začít s chůzí nebo rovnou s během?
Naše zkušenost u holek, které k nám chodí na kurzy pro začátečnice, je taková, že začínáme svižnou chůzí a postupně se rozbíháme. Reálně to vypadá třeba tak, že se pět minut rozejdeme, pak uděláme dynamické protažení a střídáme třicet vteřin běh a třicet vteřin chůze. Pokud to běžkyně zvládají, můžeme intervaly prodloužit na minutu běhu a minutu chůze. Na konci tréninku nesmíme zapomenout na protažení. To se nám osvědčilo nejvíc, když někdo začíná bez běžeckých zkušeností.
Jak je to s kilometry?
Ze začátku doporučuji vůbec nekoukat na kilometry, ale spíš na časový úsek pohybu. Kilometry začínající běžce spíše demotivují. A také je třeba, aby tělo regenerovalo, takže doporučujeme běhat maximálně 2–3x týdně.
Jaké nejčastější chyby v začátcích běhání děláme? Čím si můžeme i přes dobrou vůli hýbat se ublížit?
Když pominu techniku, se kterou by si měl podle mého názoru každý začínající běžec nechat poradit od odborníka, protože se špatnou technikou si může časem hodně ublížit, nejčastější chybou je, že člověk vyjde z domu, zapne hodinky s předsevzetím, že tu svoji obvyklou trasu zaběhne rychleji než posledně, a dá si svůj okruh. Pak vypne hodinky, někdy spokojený s výsledkem, jindy ne, a jde rovnou bez jakéhokoliv zklidnění domů. Chybí tam rozehřátí těla rozchůzí či rozklusem nebo dynamickou rozcvičkou. Teprve pak má totiž nastat samotný běh a po něm zase vychození či vyklusání. To patří skutečně ke každému běhu. A nesmíme zapomínat na protažení. To je důležité kvůli regeneraci těla. Protažení většina běžců bohužel nedělá a pak má různé běžecké bolístky.
Porovnáme-li 5 km chůze a 5 km běhání, co je pro tělo přínosnější z hlediska hubnutí?
Při redukci váhy je přínosnější běh, protože spálíme více kalorií za vyšší tepové frekvence. Nicméně jakýkoliv pravidelný pohyb je benefit, takže i chůze.
Je nutné vždy oslovit profi trenéra, když chceme běhat správně?
Máme zkušenosti, že ženy, které začínaly samy a zkoušely běhat, nedosáhly očekávaných výsledků. Ty pak přišly až díky informacím od našich trenérů. Proto je dobré se v začátcích opravdu poradit s profesionálem a vyhnout se zbytečným chybám. Velkou výhodou trenéra je, že může běžce pozorovat s odstupem, odborným okem, natočí ho u toho, udělají si spolu rozbor běžeckého stylu a následně řeší, co a jak změnit. Já osobně jsem začínala běhat bez trenéra a mělo to téměř fatální následky. Kdybych se teď pouštěla do jakéhokoliv nového sportu, vždy to udělám raději s odborníkem.
Dá se říct, co je horší – zda běhat špatně, nebo neběhat vůbec?
Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ale to dle mého názoru není v tomto směru pravda. Jen je třeba se zamyslet nad tím, proč běhám a čeho tím chci dosáhnout. Pokud si vyběhnu 1x týdně na půl hodiny, abych si odpočinula od rodiny a vyčistila si hlavu, nemusím zas až tak moc řešit, jestli běhám dobře nebo špatně. Jakmile mě ale běh začne bavit natolik, že začnu běhat víckrát týdně a rozhodnu se například zaběhnout svůj první závod, třeba i půlmaraton, pak už hodně riskuji, že mě nesprávná technika běhu zastaví v podobě bolestí nebo zranění a budu muset přestat. To nejtěžší je ale zvednout se z gauče a začít.
Proč jde někomu, kdo nikdy neběhal a moc nesportuje, běhání lépe než jinému nesportovci?
Každý z nás má více než sto genů a jejich kombinace má vliv na naši fyzickou kapacitu, zdatnost a výkonnost. Geny ovlivňují výkon dvěma způsoby – svou roli hraje jednak stav naší základní kondice i bez trénovanosti a pak také míra zlepšení, jakou na trénink reagujeme. Geny ale nejsou záležitost, kterou bychom mohli ovlivnit, proto nemá smysl zoufat si a cítit se špatně jen proto, že někdo má lepší potenciál. Pokud se nechceme během zrovna živit, pak je dobré zaměřit se na to, abychom si běhání především užívali a přinášelo nám radost.
Běhat se dá špatně, ale dá se špatně i chodit?
Vše začíná držením těla. Dnešní často sedavá zaměstnání nám brání v tom, abychom se přirozeně rozvíjeli, tím pádem naše svaly ochabují a zkracují se. Při jednorázových náročných aktivitách mají svaly tendence se přetěžovat. Proto je chůze vhodným a přirozeným pohybem, který je přínosný pro každého. Opět platí, pokud neplánujete přejít Alpy, není potřeba se obávat, že budete chodit nesprávně.
Co přesně se děje s tělem, když běžíme půl hodiny nebo hodinu?
Já bych to trošku obrátila – co se stane s vaším tělem, když budete pravidelně běhat aspoň třicet minut? Běh pozitivně působí nejen na naši pohybovou soustavu, ale i na srdce a plíce. Pravidelný běh pomáhá udržovat správnou hladinu cukru v krvi, oddaluje řídnutí kostí, zpomaluje osteoporózu. Když to vezmeme ještě z jiné stránky, tak dokáže také eliminovat stres a navodit dobrou náladu.
Jaká je vaše největší osobní motivace, co se běhu týká?
Mě osobně baví rozmanitost. Pro mne už běh dávno není jen fakt, že si uběhnu třeba pětikilometrovou trasu každý druhý den. Mám od trenérky sepsané tréninky a každé běhání je proto jiné. Někdy vybíhám kopečky, jindy zase trénuji vytrvalost. Také mám ráda, že si srovnám myšlenky, když zrovna chci být sama. Běhám s parťákem, kterým je často má dcera, nebo mi dělá společnost manžel na kole. Hodně mě také motivují holky z mých kurzů, baví mě jejich elán a chuť na sobě makat. Když mají chuť ony, mám ji i já.
KATEŘINA KUNŠTOVÁ, TRENÉRKA BĚHÁNÍ
Sportovcem se nenarodila a jako dítě ani nechodila na žádný sportovní kroužek. K běhu se dostala až v roce 2016, kdy se zamilovala do překážkových OCR závodů, a pak běhání naprosto propadla. Následovaly různé kurzy – fitness trenér, kineziotaping, trenér kondičního běhu 3. třídy a další certifikace spojené se sportem a správnou funkcí těla. Kateřina je šest let ambasadorkou a trenérkou projektu Rozběháme Česko, který ji velmi naplňuje. Vlastní kurzy má i v projektu Jdu běhat, který se stal její životní láskou.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc
