Kdy je paměť v „nejlepší kondici“?

Dá se říct, že na vrcholu mentálních schopností jsme zhruba mezi šestnáctým a třiadvacátým rokem. Ale pozor! Před mnoha lety, když jsem s trénováním paměti začínala, jsem si chtěla ověřit, jestli mladí vysokoškoláci kolem dvaceti let na tom nejsou lépe než ostatní populace. Přiblížila jsem jim seznam na nákup o deseti položkách, a požádala, ať je zapíší ve správné sekvenci. Byla jsem zklamaná, že to nezvládli hned. Ale až poté, kdy jsem jim vysvětlila vhodnou paměťovou techniku. Další den jsem tentýž seznam použila v jednom pražském domově pro seniory a scénář se opakoval. Senioři ve věku osmdesát let a výše nebyli schopni si seznam zapamatovat, dokud jsem je nenaučila vhodnou techniku. Pak si ho však zapamatovali stejně bravurně a rychle jako mladí vysokoškoláci! S pomocí mnemotechnik tedy dokážeme smazat věkový rozdíl, a to je nesmírně povzbuzující fakt.

Proč se o trénink paměti zajímat a absolvovat jej?

Vývoj mozku je ukončen zhruba kolem pětadvacátého roku života, poté se jeho funkčnost začíná zhoršovat. O trénink by se měl zajímat každý, komu je přes pětadvacet. Problémy s pamětí jsou z počátku jen mírné, nemůžeme si třeba vzpomenout na jméno někoho, koho dobře známe či na název místa, kde jsme byli na dovolené. Těm výpadkům nevěnujeme mimořádnou pozornost. Po padesátce se však stávají nepřehlédnutelnými.

Co s tím?

Mozek se chová podobně jako sval. Funkční je jen tehdy, když ho řádně procvičujeme.

Má paměť souvislost se životním stylem?

Na kvalitu paměti má zásadní vliv míra mentální, fyzické a společenské aktivity, takže je přímo ovlivněna životním stylem. Teprve počátkem jednadvacátého století se zjistilo, že pohyb má enormní vliv na kvalitu paměti. Že je ještě důležitějším faktorem v prevenci demence než samotný kognitivní trénink. Proto doporučuji pohyb, pohyb a zase pohyb!

Jak vypadá kognitivní trénink?

S uspokojením můžeme konstatovat, že se nám podařilo sestavit optimální tréninkový program. Ten zahrnuje nejen klasický kognitivní trénink, ale cíleně se zaměřuje na minimalizaci problémů s pamětí v běžném denním životě. Vede k rychlému zvýšení sebevědomí účastníků kurzů i ke zvýšení soběstačnosti a prodloužení nezávislosti u seniorské populace. Praktická cvičení se zaměřují na mnemotechniky, které dokonale kompenzují nedokonalost lidské paměti. Pro účastníky kurzů není problém si zapamatovat nákup o sto padesáti položkách, telefonní čísla i dlouhé číselné řady. Ke svému úžasu zjistí, že zapamatovat si sto desetinných míst od Ludolfova čísla je vlastně hračka.

Jaká další pozitiva lze při tréninku paměti očekávat?

Zvýšené sebevědomí a následně i zvýšenou kvalitu života obecně. V případě používání mnemotechnik nejen minimalizujeme problémy s pamětí v běžném denním životě, ale také tím přispíváme k budování rezervní mozkové kapacity, která může v ideálním případě přispět ke kompenzaci devastujících důsledků neurodegenerativního onemocnění či úrazu mozku.

Dokážete tímto pomoci lidem, kteří nejsou schopni se učit?

V listopadu připravujeme seminář pro veřejnost nazvaný Mnemotechniky - Dokonalá kompenzace nedokonalé paměti. Zájemci tam určitě získají cenné rady. Přihlásit se lze na www.trenovanipameti.cz. Já sama se anglicky učila až po čtyřicítce, měla jsem motivaci. Slovíčka jsem se učila od rána do večera, při vaření, na procházce, nosila jsem vytrhané listy z knihy po kapsách. Některé slovíčko jsem musela mnohokrát opakovat, než jsem si ho zapamatovala. Po osmnácti měsících jsem hovořila bez přípravy na konferenci. Sice s chybami, ale ve smysluplných větách. Pokud chybí motivace, máme pocit, že se neposouváme, neděláme pokroky. Zkuste najít kamarádku, se kterou si budete povídat jen anglicky. Uvidíte, že vám angličtina půjde jako po másle!

Trénování paměti

„Trénování paměti je velmi mladý obor. Jako první se hrátkám s pamětí začali věnovat Němci koncem osmdesátých let minulého století. U nás školíme certifikované trenéry paměti od roku 1994. Mnoho států s tréninkem paměti teprve začíná, některé jej nemají dodnes. My jim proto už dvacet let pomáháme a školíme v zahraničí trenéry paměti, a to v angličtině,“ vysvětluje Ing. Dana Steinová.

Co byste doporučila lidem, kteří stále zapomínají a bez diáře se neobejdou?

Ideální by bylo diář přestat používat, což je zpočátku trochu riskantní. Problém spočívá i v tom, že pokud si informaci někam zapíšeme, dáváme mozku signál: tohle si nemusíš pamatovat, to máš někde zapsané. A mozek reaguje tím, že si zapamatuje, kde je informace zapsaná, ale jejím obsahem se už nezatěžuje. Absolventi našich kurzů jsou trénováni tak, aby externí pomůcky vůbec nepotřebovali. Je jim například doporučeno vymazat z mobilu nejpoužívanější uložená telefonní čísla a volit je zpaměti.

Jsou v tomto ohledu ve výhodě ženy či muži? Tedy podle genetických dispozic a pravděpodobnosti, že je ztráta paměti postihne…

Ženy jsou v nevýhodě. Ženské pohlaví je jeden z rizikových faktorů vzniku Alzheimerovy demence… V případě používání mnemotechnik nejen minimalizujeme problémy s pamětí v běžném denním životě, ale také tím podporujeme budování rezervní mozkové kapacity. Mnemotechniky jsou v tomto případě ideálním cvičením, protože aktivují obě hemisféry zároveň. V důsledku západního životního stylu má většina z nás dominantní levou hemisféru a mnohé snadné úkoly ani nedokážeme vyřešit právě proto, že do úkolu nezapojíme i pravou hemisféru. Bohužel.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis Story, Ing. Dana Steinová předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, trenovanipameti