Chovat se ekologicky pro mě není jenom trend. Mám ráda čistou přírodu, čerstvý vzduch a barevné oceány plné života. Chci, aby naše planeta zůstala tak úžasná co nejdéle. Když mohu přispět byť jen drobným dílem, proč bych to nezkusila. A tak bylo jen otázkou času, než si i ke mně najdou cestu ekologické menstruační pomůcky.
Klasické tampony a vložky jsou špatné
Tampony jsou napuštěné chemikáliemi. Bělené chlórem. Vložky jakbysmet. Je v tom plast. K tomu syntetická parfemace, aby jako naše dny byly příjemnější, když ta vložka bude vonět po heřmánku. Není to zdravé na naše citlivé partie, k tomu to znečišťuje planetu. S tím přece musíme něco udělat, no ne? A udělali jsme.
Máme takovou hromadu možností, například silikonové menstruační kalíšky, mořské menstruační houby, menstruační disky, látkové vložky s patentkami, menstruační kalhotky a s nimi už i menstruační plavky. To by bylo, aby nebylo. Chci tím říct, že si snad musí vybrat a ”to své” najít každý.
Začalo to kalíškem
Menstruační kalíšek jsem si pořídila už před několika lety. V té době s ním měla zkušenost jedna má kamarádka a byla celkem spokojená. Navíc jej propagovaly influencerky, že to je děsně super, a tak jsem si jeden růžový holčičí objednala.
Abych řekla pravdu, trvalo dalších pár let, než jsem se ho odhodlala poprvé použít v praxi. Největší obavy jsem měla ze správného zavedení, o němž jsem se všude dočítala, že vyžaduje trochu cviku. Moje ekologická motivace v té době očividně ještě nebyla na takové úrovni, abych se od nákupu posunula k dalšímu kroku. Jak jsem po čase zjistila, zavedení kalíšku mi nakonec nepůsobilo takový problém, jako jeho vyjmutí.
Složila jsem ho podle návodu, zavedla a bylo. Říkám si, holka, čeho ses celý ty roky bála. Cítila jsem se jako nadčlověk. Vždyť je to v pohodě. Sice asi prvních deset minut trvalo, než si to správně ”sedlo”, ale za chvíli jsem o něm nevěděla a má menstruace nabrala ten správný zero waste směr.
Já to snad nedostanu ven
Opravdová dřina přišla ve chvíli, kdy jsem kalíšek potřebovala vyndat ven. Zaujala jsem předpisovou polohu a snažila se najít tyčinku, kterou je kalíšek opatřený právě pro bezproblémové vyjmutí. Tak tu jsem v první řadě nemohla najít. Samozřejmě, že se nikam neztratila, ale ženy jistě rozumí. Když už jsem ji konečně našla, nedala se chytit. Prsty to nešlo, nehty to snad bylo ještě horší. Začínala jsem mírně panikařit, protože v tuto chvíli už jsem zamčená v koupelně dřepěla asi patnáct minut.
Na řadu přišly články o tom, jak menstruační kalíšek vyndat. Nebudu tu konkrétní metody a postupy popisovat, ale zkusila jsem všechno, protože jsem nehodlala dopadnout tak, že ráno poběžím s prosíkem na gynekologii. Zhruba tak po dalších dvaceti minutách včetně hledání informací se mi to konečně podařilo. V tu chvíli jsem byla rozhodnutá, že už tu věc dovnitř nikdy nestrčím. Nakonec mi však vůči planetě bylo trapné, abych se vzdala po jednom pokusu a dala tomu dalších několik šancí. Dopadlo to tak, že kamarádi se z nás nestali. Myslím, že kalíšek zůstane dalších pár let schovaný v tom růžovém bavlněném pytlíčku, v němž mi tehdy přišel poštou, a další menstruaci jsem sáhla po starých, dobrých tamponech.
Menstruační houba, to bude brnkačka
Ačkoliv kamarádkám to přišlo nechutné, menstruační houba se mi jevila jako nejparádnější věc pod sluncem. Je přírodní, takže z ní nevzniká ani silikonový odpad. Je měkoučká, takže se tělu na míru přizpůsobí. Její čištění rovněž nebylo nic složitého, takže jsem do ní nadšeně investovala několik stovek s tím, že se mi to po pár menstruacích vrátí. Rovnou jsem si ji pořídila ve třech velikostech, protože co já vím, jaká mi sedne, a k tomu mořskou sůl, abych ji mohla po použití řádně dezinfikovat.
Zavedení bylo úplně bez problémů. Menstruační houba po namočení změkne, takže je tvarovatelná. Nemusíte řešit podtlak a dokonalé ”sednutí”, jako v případě menstruačního kalíšku. Trochu mě znervózňoval akorát fakt, že nemá žádnou šňůrku ani úchytku, ale rozhodla jsem se to neřešit až do chvíle, než to bude aktuální.
Co si budem, obavy z absence šňůrky se nakonec ukázaly jako oprávněné. Vážně by mě zajímalo, jestli jsem ta nejvíc nešikovná žena na světě, ale ani menstruační houba nešla ven podle plánu. Kromě toho, že jsem ji též nejdřív nemohla najít, jsem v jednu chvíli opět skončila na podlaze sprchového koutu v beznaději, co teď jako budu dělat. A to na internetu dokonce psali, že s menstruační houbou je možný i sex. Odkud bych ji lovila pak, to jsem si nechtěla představovat ani v nejdivočejších snech. Abych na druhý den předešla stejnému scénáři, přidělala jsem si na houbu ustřiženou šňůrku z neekologického tamponu. Díky ní jsem byla klidnější, i když se mi to do budoucna nejevilo zrovna dvakrát praktické, protože jsem k tomu potřebovala i jehlu, abych ji dírkou v menstruační houbě provlékla. Nehledě na to, že jsem ji málem při jednom z pokusů skoro utrhla a houbu tak poničila.
K menstruačním kalhotkám jsem zatím nedozrála
Po těchto zkušenostech odmítám pořizovat menstruační disk, látkové vložky mně osobně nejsou sympatické vůbec, zbývají ještě menstruační kalhotky. Těm jsem se snažila dlouho vyhnout z více důvodů. Představa, že zkrátka menstruuji jen tak do kalhotek je zvláštní, jak se to řeší v praxi, když se potřebuju ”přebalit” jinde než u sebe doma, to si také zatím neumím úplně představit a pak se po opakovaných zánětech močového měchýře snažím vyhýbat prádlu z umělých materiálů. Navíc jsem si říkala, že když už menstruovat ekologicky, tak k tomu chci vyprodukovat co nejméně odpadu. Miliony polyesterových menstruačních kalhotek pro všechny mi zkrátka do budoucna nepřišlo jako adekvátní řešení.
Každá jsme anatomicky jiná, některé se možná v mých problémech vidíte, jiné si klepete na čelo, co jsem to za nešiku. Nevzdávám se, jednou určitě najdu ideální řešení a do té doby mi snad příroda odpustí, protože já se vážně snažím.
Zdroj: iGlanc.cz