Čím se vlastně zabývá trichologie?
Existuje určité procento lidí, které něco trápí na vlasové pokožce, ať už jde o lupy, seborhoickou dermatitidu neboli zánět mazové žlázy, lupénku či jiné ekzematické projevy, anebo nadměrné padání vlasů. Takoví lidé jsou pak často zamotaní v takzvané nákupní spirále, což znamená, že člověk vyzkouší spoustu přípravků, něco mu nepomůže vůbec, něco trochu ano, pak se to zase zhorší, a tak je to pořád dokola. Člověk postupně začíná ztrácet naději, že najde vhodnou péči na řešení svých potíží a myslí si, že když všem okolo produkty pomáhají, jenom jemu ne, tak je s ním asi něco špatně. A právě díky trichologii se můžeme dozvědět, jak z té nákupní spirály vystoupit tím, že svým potížím porozumíme a začneme na sobě s pomocí odborníka pracovat.
A jak to tedy u trichologa probíhá?
Pomocí speciální kamery, kterou vyšetří stav vlasů a vlasové pokožky, stanoví diagnózu a rozebere s vámi vaše genetické zatížení, životní styl, ale i návyky při vlasové očistě. Mě osobně nejdřív zajímá, co na té kůži vlastně je. Nečistoty se snažíme odstranit, v případě extrémní suchosti pracujeme na zlepšení hydratace, při přemnožení mikroorganismů a vzniku plísní kůži dezinfikujeme. Tohle všechno vede k tomu, aby vlasová pokožka byla nejen čistá, ale i hydratovaná, uvolněná a prokysličená. To jsou pro mě hlavní kritéria, aby kůže byla co nejzdravější. Z takové pak rostou i kvalitnější vlasy.
Takže stačí najít díky trichologickému vyšetření ty správné produkty?
To je jen jedna část. Opakovaně se stává, že se tu klienti při povídání rozpláčou. Ne každý je ochoten a schopen si připustit, že jeho kožní potíže odrážejí jeho duševní stav. Na pokožce se nikdy nic neděje jen tak, vždycky to má nějaký důvod. Hlavní předpoklad pro kvalitu a zdraví vlasů i kůže je genetické nastavení, to se nedá změnit a už vůbec ne pomocí kosmetických přípravků. Svůj vliv má také hormonální hladina v těle, celkové zdraví organismu – především spánkový režim, stravovací návyky, pitný režim, psychika.
Když tedy hledáme důvod, proč se na pokožce objevily nějaké anomálie, zkoumáme všechny zmíněné faktory a jejich následná změna přináší velký efekt. Velmi tedy záleží na tom, co je člověk ochoten pro změnu sám udělat. Pokud na sobě chce pracovat, dá se dokonce i genetická výbava jakoby odsunout do pozadí. Doplňky stravy, nebo kosmetika toho samy o sobě tolik nezmůžou, pokud člověk nepřevezme zodpovědnost sám za sebe a není ochoten svůj životní styl změnit.
Řada lidí řeší svoje kožní potíže, i ty ve vlasech, tak, že si zajde za dermatologem…
Ve vší úctě, myslím si, že kožní lékař nemá úplně prostor na to, aby pacientovi věnoval tolik času, co se osobní péče a osvěty týká. Často má jen pár nástrojů, jak potlačit největší nepříjemné projevy, například prostřednictvím kortikoidů. Nikdo je nemá rád, ale dá se s nimi udělat hezký výsledek – potlačí se zánět, kůže vypadá na první pohled dobře. Průšvih je v tom, že lidi si na kortikoidy zvyknou, začnou je používat intenzivněji, ale už nevědí, že dlouhodobou aplikací si oslabují kůži a potíže se jim při vysazení kortikoidního léčiva stále vracejí. Je to začarovaný kruh a nepřináší řešení. Pokud chce ale někdo individuální přístup, potřebuje vše podrobně vysvětlit a má opravdovou snahu sám se podílet na zlepšení problému, má smysl jít za trichologem.
Trichologické vyšetření pomocí kamery
Osobně se mi několikrát stalo, že přestože kadeřník musel vidět, že mám seborhoickou dermatitidu, řekl pouze: „Koukám, že máte lupy,“ ale doporučení na specializovanou péči nikdy nenásledovalo...
To je samozřejmě škoda. Ale vnímám, že kadeřníci už se v trichologii začínají vzdělávat, sám vidím, že jich na školení, která dělám, dochází čím dál víc. Ale někdy je to pro ně složité téma. Stává se celkem běžně, že namísto aby kadeřník řešil vlasy komplexně včetně pokožky, spíš se do toho nechce pouštět a posílá svoje klienty za mnou. Jinak mám radost, že se česká kadeřnická scéna vyvíjí hodně rychle, ve světě patříme mezi ty lepší. Líbí se mi taky, že si vyměňujeme mezinárodně zkušenosti a spolupracujeme. Začínáme chápat, že bez dostatku informací a rozšiřování obzorů se nehneme dál a můžeme se díky tomu hodně zlepšovat.
Co když chce člověk vyzkoušet po vyřešení svého problému s vlasovou pokožkou i nějakou jinou vlasovou kosmetiku? Nehrozí, že se mu potíže vrátí?
Vezměme si konkrétně seborheu, se kterou za mnou klienti chodí asi nejčastěji. Začnou používat speciální přípravky, kůže se jim zahojí. Další tři čtyři měsíce může tenhle stav trvat i přesto, že klient zkusí použít na vlasy něco jiného, ale celkem jistě nastane záhy moment, kdy se seborhea začne vracet. Poučený klient rychle zjistí, že nemá smysl experimentovat a pokud mu pomůžou naše přípravky, je dobré se jich držet a mít stav svojí vlasové pokožky pod kontrolou.
Tricholog Lukáš Rossbach
Jak vnímáte současný boom přírodní kosmetiky?
Myšlenka je skvělá, té fandím a přírodu mám moc rád. Ale trend čistě přírodních produktů, i v péči o vlasy, podle mě není příliš slučitelný se stylem života ve městech. Podle mých zkušeností se ukazuje, že kdo používá na vlasy výhradně čistě přírodní kosmetiku, mívá i nehorázně suchou kůži, která má tendenci se víc mastit, tím i zanášet, kvalita vlasů se horší. Nám jde přece i o estetiku vlasů a tam mají podle mě diskutované silikony i sulfáty místo. Například silikony obalí chemicky narušený vlas tak, že se krásně leskne a je chráněný vůči dalšímu poškození. A to přece chceme.
Takže silikony a sulfáty v šamponech vás neděsí?
Vůbec. Ono záleží i na jejich koncentraci a na tom, jakou roli takový sulfát v šamponu hraje. Je v něm proto, aby napěnil další složky a spláchnul nečistoty a mastnotu z kůže, protože organismus se čistí a detoxikuje i přes mazové a potní žlázy.
Ale mluví se hodně o jejich vlivu na planetu a o tom, že nejsou v přírodě rozložitelné…
O tom vím, ale myslím, že benefit pro přírodu je v případě, že zmíněné složky nebudu používat, úplně minimální. Je spousta věcí, nad kterými bychom se měli zamyslet mnohem víc, pokud chceme chránit přírodu a pomáhat jí. Pro mě je třeba alarmující dopad na planetu v otázce konzumace živočišné stravy, jejíž produkce má na přírodu katastrofické dopady, ať už jde o produkci odpadu, odlesňování, anebo spotřebu vody při zpracování masa.
Pořád nám někdo říká, co bychom měli a neměli dělat, ale podle mě se tím jenom odvádí pozornost od důležitějších věcí, třeba právě od živočišné produkce. Proto jsem sám veganem. Mám pocit, že koncový zákazník je ve výsledku především zmatený a nakonec už ani neví, co je dobře a co špatně. Že je někde napsáno bio, neznamená, že to bude bezchybné. Kromě toho jsem přesvědčený, že zkoumat složení produktu nemá pro koncového zákazníka smysl, jako laik nemá podle mě šanci si na to udělat zdravý pohled.
Co vlastně děláme obecně špatně, když pečujeme o vlasy?
Třeba je necháváme volně uschnout v domnění, že je to k vlasům i pokožce šetrnější, ale opak je pravdou. Samotné zaschnutí vody ve vlasech není vhodné, voda má trochu vyšší pH, má tendenci kůži dehydratovat a zapaří vlasovou pokožku, což může způsobit množení plísní. Takže radím vlasy vyfoukat, zvlášť pokud máte sušší kůži a trpíte lupénkou, seborheou nebo ekzémy – tam je to až bezpodmínečné. Samotné vyfoukání dokáže ulevit pokožce v těchto případech až o 30 %, co je skvělý úspěch.
Zdroj: časopis Glanc
