Tatiana Drexler

V porotě StarDance zasedá od roku 2007. Z jejího mnohaletého kolegy Jana Tománka se letos opět stane soutěžící. Ona sama přiznala, že přijít ta nabídka do jejích čtyřiceti, tancovala by jako o život. „To je podle mě hranice, kdy by si měl člověk uvědomit, že už je židle pro porotce ta lepší volba. Závidím mladým profesionálním tanečníkům a tanečnicím. Myslím, že nic hezčího, než být součástí takového projektu je nemůže potkat.”

Letošní sestava je velmi různorodá a mezi nejmladší a nejstarší osobností tohoto ročníku je více než čtyřicetiletý rozdíl. „Možná bývám přísnější na mladé lidi, protože mají lepší fyzičku. Bývají i lépe mentálně připraveni na to, co je v soutěži čeká. Mě ale baví starší lidé, protože na parket přinášejí mnoho životních zkušeností,” prozradila jediná žena z poroty. Zároveň vzkazuje, aby soutěžíc nevystříleli všechny náboje už v prvním kole, přitom se prý nejvíc těší na cukráře Josefa Maršálka, protože ona i Zdeněk Chlopčík mají rádi sladké.

Zdeněk Chlopčík

Zdeněk je v porotě už od úplně prvního ročníku, tedy od roku 2006. A pořád ho to nenudí, naopak. „Vždycky, když dostanu takovou příležitost, je to pro mne výzva. Musím přiznat, že první ročník byl stres: poprvé před kamerou, přímý přenos, něco říct. Ale každý další a další ročník si užívám, i teď už se těším na ten dvanáctý,” vzpomíná Chlopčík, který obdivuje na soutěžících už to, že se do toho marastu pustí, obětují svůj volný čas a s tím, co neumí, se postaví před publikum a diváky. Od obdivu tu ale není, nýbrž od hodnocení.

Soutěží StarDance za předešlých jedenáct ročníků prošlo téměř sto párů. Nejjasněji dle něj zářili Aleš Valenta a Taťána Kuchařová. Kdyby měl on ”nové úrodě” něco poradit, bylo by to hlavně zůstat v klidu a nestresovat se.

Richard Genzer

Geňa je služebně nejmladší, benjamínek, v porotě StarDance zasedá od roku 2019, a jeho hodnocení patří mezi ta nejzábavnější. Ostatně co byste od něj také čekali jiného. „Podívám se na tanec a pak mě něco napadne. Říkal jsem si, že to budu hodnotit po svém. Že to nebudu hodnotit odborně, protože když tam sedíte a jste poslední na řadě, tak jeden porotce před vámi například řekne, že ten či ona šli špatně přes patu, další že měl špatně pánev a na mě by zbylo maximálně je jenom pozdravit. Jednotlivá vystoupení tedy hodnotím jako divadlo. Líbí se mi, když má choreografie nějaký příběh a není to jenom ťap, ťap, ťap.”

On sám moc dobře ví, jaké je být na druhé straně. V soutěži tancoval v ročníku 2018. V rozhovoru přiznal, že nejintenzivnější pro něj byl jeho začátek a konec. „Před prvním přímým přenosem jsem měl nervy. Mám sice taneční konzervatoř, ale stejně jsme měl trému. To si pamatuju. A pak je dojemné, když člověk ze soutěže vypadne. A jako porotce jsem se dokonce rozplakal dojetím. Při vystoupení Jana Ciny,” říká Richard Genzer, podle něhož se musí tanec udělat dobře, ale zároveň dokáže ocenit příběh, nejen bohapusté tancování a urputnost, protože ”na desítku” to musí být i uvolněné. Prostě aby to bavilo.

Pro soutěžící je varováním, aby ho nijak nezapojovali do akce, například když mu při tanci dají do ruky růži. „Přijde mi to takové podlézavé,” míní třetí z porotců, nicméně body dolů za to strhávat nebude.

Na první přímý přenos se můžeme těšit už v sobotu 14. října v České televizi. To je co nevidět, takže soutěžící využívají každou možnou volnou chvilku k tréninku. Takhle třeba natočila Ivu Kubelkovou její dcera Karolína, zatímco holky houbařily.

Zdroj: iGlanc.cz, Česká televize

Související články