Simono, máte recept na šťastný život?
Na to recept asi úplně není, ale snažím se odbourávat negativní energii, kterou občas na vás někdo tlačí, protože má pocit, že moc záříte. Tím by vás chtěl trochu utlumit. Je to česká nátura. Ale snažím se to nepřijímat a žít si v bublině. Mě ta bublina hrozně baví, protože tam mám jenom pár dobrých přátel, své děti, rodinu a manžela. Mně to tak stačí a jsem spokojená. To jsou lidi, kteří mají pro mě hodnotu, a to, co je okolo, beru jako cirkus. Občas do něj vlezu, udělám si tam své číslo a zase se vrátím.
Dáte i na rady ostatních z té bubliny, nebo si život řídíte jen podle svých vlastních pocitů?
Vždycky si vyslechnu jejich názor, protože si myslím, že názory jiných lidí nás někam posouvají, formují.
A ostatní lidé mimo bublinu?
Z těch názorů se nezblázním, protože ti lidé většinou do vás a vašeho života nevidí a nikdo nemá právo vás hodnotit. Recepty na to, jak žít, má každý, ale když se podíváte na jejich život, tak si pak řeknete, že to snad nemyslí vážně. Říkám, že my víme úplný prd, proč žijeme na této planetě. Všichni se za něčím ženeme, snažíme se žít tak, aby nás společnost nepranýřovala. Já už se vůbec nesnažím, mně je jedno, co si lidi myslí, a žiju si život podle svých pravidel, který žádná pravidla nemá. Hrozně mě to baví. Učím to i své psy a děti. Moji psi chodí bez vodítka na volno, kde tak chodit mohou. Nejsou zvyklí na to, aby někdo omezoval jejich svobodu.
Jak to máte u dětí a jejich hranic?
Stejně tak přistupuji k dětem. Snažím se jim určit nějaké hranice, aby byly zdvořilé, slušné a pokorné, občas po sobě musí uklidit, i když je to nebaví. Že musí chodit do školy, aby byly chytré. Ale jinak se snažím nebýt taková ta krutá matka, ale snažím se jim být kamarádkou. Chci, aby za mnou děti přišly s nějakým problémem, klidně i s průšvihem. Chci být oporou a tím kámošem, za kterým se přijdou vybrečet, když se něco stane. Nevím, jestli je to pro někoho správné, ale snažím se žít ve volnosti. Nechci mít doma tenzi, že vše nějak musí být. Respektuji lidi, že někdo chce žít tak a druhý zase onak, a nesnažím se dětem vnutit nějakou zábavu. Vždycky se jich zeptám, co chtějí dělat, jak chtějí trávit den. Myslím si, že dospělí by měli víc naslouchat dětem – než naopak.
Zdroj: iGlanc.cz
