V každém dílu pořadu přinášíte dva příběhy, které jsou emočně velmi silné. Je pro vás těžké udržet emoce na uzdě?
Nesnažím se je držet na uzdě. Při natáčení pořadu pláčeme všichni. Na střídačku. (smích) Pravda je, že ze zkušenosti z projektu Mise nový domov a z práce v mém nadačním fondu si nesu nepsané pravidlo: Můj úkol není pláč. Mým úkolem je v klidu sdělit někdy i bolestné informace, nabídnout pochopení, naslouchat. I ticho je totiž někdy léčivé.
Bylo by asi snadné sklouznout v tomto typu pořadu k senzaci, ale neděláte to.
Ztracená rodina není projekt, který by chtěl zaujmout ukazováním extrémů, konfrontovat lidi, vyvolat mezi nimi konflikt. Obsahem projektu jsou často velmi bolestná, letitá odloučení, nedorozumění, křivdy, a k těm je třeba přistupovat s velkým respektem, citem a opatrně zacházet s každou informací. Nejde tedy o senzace, ale o hluboké lidské prožitky. Spojovat lidi je překrásné a z mého pohledu i smysluplné.
Za Ztracenou rodinou stojí producentka a režisérka Jana Rezková, s níž se pracovně nepotkáváte poprvé.
S Janou jsem točila Ordinaci v růžové zahradě a s Janinou dcerou jsem někdy v roce 2012 dělala pro Novu jednu sérii reality show Farma. To byl můj další vstup do klanu Jany Rezkové. (smích) Pak jsme společně chtěly dělat sociální projekt o dluzích, a nakonec jsme se potkaly při tomto projektu. Ten nahoře nespojuje lidi náhodou. Jana umí pracovat s realitou, nedělá zbytečné věci, naslouchá a umí si postavit tým stejně smýšlejících lidí. Je připravená nezasahovat do reality, počkat si na důležité momenty, netlačit na pilu. To mi vyhovuje.
V hledání vám pomáhá Mirek Vaňura, který byl vybrán na konkurzu. Jak jste si jako moderátoři sedli?
Pokud vím, produkce pořadu hledala muže-novináře, který má blízko k investigativní práci. Byl vybrán Mirek a já jsem moc ráda, on je fantastický. Jeho úkol je velmi náročný, protože kromě pátrání po ztracených blízkých, které je velmi zdlouhavé, je právě Mirek jako první v kontaktu s hledaným člověkem. Ten s ním, někdy poprvé v životě, hovoří o starých událostech, bolestech, křivdách. Mirek to zvládá skvěle a já jsem šťastná, že spolu můžeme pracovat a poznávat se.
Pokud byste někoho postrádala, dokážete si představit, že byste se do takového televizního projektu přihlásila?
Ano. Možná právě proto, že vím, jak pořad vzniká a s jakou péčí k němu všichni přistupujeme. Ztracená rodina má nástroje, jak konkrétního člověka nalézt, spolupracuje s úžasným genealogem a Mirek Vaňura odvádí skvělou práci.
Mnoho lidí vás vnímá jako velmi empatickou ženu, která se umí na druhé lidi napojit. Měla jste tuto schopnost vždycky?
Když lidem nasloucháte, nezaujímáte hned nějaké postoje, nesoudíte je, myslím, že dokážete rozumět tomu, co cítí. Já to považuju za přirozené a cítila jsem to takto vždy – zejména v době, kdy jsem sama pochopení tolik postrádala.
Ztratila jste se někdy někde? A kdo vás našel?
Pokud si pamatuju, neztratila jsem se nikdy a nikde. Ale moc dobře znám proces bloudění.
Dá se říct, že jste pro svou rodinu a své přátele jakási vrba?
To jsme přece všichni. Každý se občas trápíme a potřebujeme, aby nás někdo vyslechl, potřebujeme své trable probrat a utřídit si je, vyslechnout názor někoho dalšího, a pak se rozhodnout, co uděláme. A potom zase nastane opačná situace, kdy jsme my tím, kdo naslouchá trápením těch druhých.
Kdybyste měla říct jednu svou životní chybu, z níž jste se poučila, a pak už ji neopakovala, jaká by to byla?
Na tuto otázku jsem odpovídala snad tisíckrát. Jak se říká: Modří vědí. (úsměv) Přemýšlím, proč se stále dokola – už dvacet let – někdo ptá? Nezlobím se, jen to považuju už za zbytečné.
Zmínila jste práci na Ordinaci v růžové zahradě. Jaká by musela přijít herecká role, abyste na ni kývla?
Spíš bych si položila otázku, zda bych na to vůbec měla? Ale upřímně – moje myšlenky se tímto směrem vůbec neubírají, nepřemýšlím o tom, že bych si mohla v něčem zahrát.
Ztracenou rodinu diváci mohou právě teď sledovat, natáčíte další díly?
Běží první série, která je kompletní. Jestli se bude natáčet ještě nějaká další, netuším. Říkám si, že bude všechno, co být má.
Co dalšího máte pracovně před sebou?
Hodně se teď věnuju svému nadačnímu fondu. Pomalu už také chystáme každoroční megafestival 90s Explosion 2024 v Praze a plním moderátorské i charitativní závazky, které jsem na tento rok přislíbila. Celkově plánuju trochu zvolnit. Bylo toho za poslední dva roky moc. A protože se mám ráda, vím, že musím taky odpočívat.
Na co se v nejbližší době těšíte?
Přece na každý nový den.
Tereza Pergnerová
- Narodila se 25. června 1974 v Praze.
- Moderovala hitparádu Eso, později čtyři řady reality show VyVolení a další pořady. Zahrála si také několik menších či epizodních rolí například ve filmech Hřeben, Akumulátor 1 a Žiletky nebo v Ordinaci v růžové zahradě.
- Má dvaadvacetiletého syna Samuela a se současným partnerem Jiřím Chlebečkem patnáctiletou dceru Natálii.
Zdroj: časopis TV Pohoda
