Rodina plná emocí
Mám ráda dny, kdy jdeme se sestřičkou a maminkou na procházku Karlínem, kdy se zastavíme na kafe a povídáme si o životě. Když mi tatínek zašije tu moji oblíbenou košilku po babičce. Když si s Adamem zajdeme jen tak na večeři. Když se pohádáme, ale za chvíli se obejmeme a řekneme si, že se stejně milujeme. To je moje rodina. Naše malá Itálie se vším všudy. Pestrá škála emocí, kde se nic nepředstírá a žije se naplno.
Moje dcera
Nedávno se z mě stala maminka. Je to úplně nová dimenze lásky, tak křehká a zároveň tak přirozená. Nikdy jsem nevěřila lidem, když říkali, že všechny ty probdělé noci a pláč spraví jeden roztomilý úsměv. No, tak musím říct, že to tak opravdu je. Nic jiného mě po ránu nedokáže rozveselit a rozněžnit tak, jako když se na mě ta moje malá sovička podívá a usměje. Její žvatlání, vlásky, ten její hluboký pohled, to všechno je teď můj vesmír, který mě naplňuje láskou.
Jenovéfa Boková se svou dcerou
Opravdoví přátelé
Jsem nekonečně vděčná, jaké lidi jsem si za svoji druhou rodinu zvolila. V těch nejtěžších chvílích poznáte pravé přátele a já je opravdu mám. Miluju naše chvíle na terásce, jak se dokážeme hodiny a hodiny smát úplným blbostem, jak se dokážeme vyslechnout, poradit a pomoct. Děkuju, že vás mám.
Smát se stejným věcem
Bez toho je život prostě tak nějak těžší. Smutnější. Zasmát se sám sobě a situacím, co se nám dějí, i když to není vždy lehké, je dost osvobozující. Jsem vděčná, že jsem našla partnera, který mě dokáže v každé situaci rozesmát, smějeme se stejným věcem a věřím, že to tak budeme mít navždycky.
Kouzlo cestování
Vždycky si říkám, kam bych ještě chtěla, co bych chtěla ještě vidět, kde jsem ještě všude nebyla. Ale pak se zamyslím a dojde mi, že na svůj věk jsem toho procestovala už hodně. Japonsko, Argentina, Amerika, moje milovaná Fuerteventura, Bali, skoro celá Evropa a ještě mnoho dalšího. Měla jsem tu možnost bydlet v nejdražších hotelech světa a zároveň žít měsíc v obytňáku a mýt si hlavu vodou z PET lahví. Miluju tu pestrost, svobodu, kterou v ten moment prožívám, jak si člověk může na okamžik hrát se svojí identitou. Snít o tom, jaké by bylo na daném místě žít, kým by člověk byl, kdyby se tam přestěhoval. Miluju objevovat nová místa, vůně, pozorovat lidi, kteří tam žijí. Čas se najednou zpomalí a já jako bych konečně uměla žít teď!
Jenovéfa Boková se svým partnerem
Oblíbený úklid
Srovnané věci na stole, uklizená skříň, vytřená podlaha! To jsou věci co mě opravdu dělají radost. Asi jsem blázen, ale já moc ráda uklízím. Odpočinu si u toho a pak mě hlavně uspokojuje ten výsledek, který je hned vidět. Asi by to do mě nikdo neřekl, ale taky mě uklidňuje si psát seznam věcí, co musím udělat a pak si je postupně odškrtávat.
Rozmazlování se
Jsem znamením Býk a o těch se říká, že jsou požitkáři. Na mě to tedy platí stoprocentně. Miluji masáže, kosmetiku, dobré jídlo a dlouhý spánek. Spánek a večeře v restauracích s příchodem miminka musí chvilku počkat, ale ty dvě první libosti jsem si nedokázala odříct. Chodím na masáže a na kosmetiku již několik let. Těším se až vyzkouším i tělové procedury, to zní pro rozmazleného býčka velmi lákavě.
Jenovéfa Boková se ráda rozmazluje při kosmetice
Koupit si květiny
Vyrůstala jsem v bytě, kde byla taková malá džungle, kterou vytvořila moje maminka. Tím pádem mám k rostlinám a celkově k přírodě velmi kladný vztah a potřebuju ji ve svém životě. Proto mám doma několik pokojovek, ale hlavně si miluju kupovat květiny. Ráda se cestou domů zastavím ve svém oblíbeném květinářství a jen tak si pro sebe nechám uvázat svazek pivoněk, růžových růží, hortenzií nebo malý svazek kytiček, co vypadá jako bych si je zrovna natrhala na louce. Pak se jimi kochám a zpříjemňují mi moje chvíle doma.
Hudba mého života
Hudba je nedílnou součástí mého života. Dokresluje moji momentální náladu, může mi ji zlepšit nebo mi naopak pomůže se do mých citů více ponořit. Od šesti let hraji na housle, ale to neznamená, že bych měla ráda jen klasiku. Naopak. Mám velmi rozmanitou škálu hudebního vkusu, od elektronické hudby, přes Velvet Underground, Davida Bowieho až k Rihanně. Dříve jsem poslouchala jen alternativní hudbu a dělala, že se mi pop moc nelíbí. Jsem ráda, že ‚pubertální zatvrzelost‘ je pryč a já se dnes nestydím ocenit dobře udělanou popovou písničku, protože i to je umění. Během pandemie mi hrozně chyběly koncerty, protože dříve neuběhl týden, kdy bych na nějaké hudební akci nebyla.
Zdroj: časopis Glanc
