S Evou jsme se potkaly v době, kdy za sebou měla úplně první trénink taneční soutěže StarDance. Jak ho vnímala? „Poprvé to nebylo zas tak náročné, když člověk všechny ty kroky ještě neumí, ale psychicky je to jiná, mentální zátěž, kdy se učíte spoustu nových věcí. Po prvním tréninku jsem měla v hlavě úplně vymeteno. A pak taky podpatky – naučit se na nich nejen chodit, ale i tančit, to nebude snadné, už jsem si stihla udělat první mozol,“ svěřila se Eva s bezprostředními dojmy a dodala, že zvládnout taneční postoj a ženskost, která se u tance očekává, bude pro ni asi nejtěžší.
„Ale zase si od toho slibuju, že budu díky tréninkům chodit víc rovně, jsem docela shrbená. V zimě totiž jezdím v takové neoprenové ortéze, která mi dělá trochu kulatá záda, takže musím i víc cvičit, abych to kompenzovala. Moje kamarádka Bára Poláková mi právě říkala, že po StarDance chodila krásně narovnaná, tak jsem sama zvědavá,“ těší se olympionička a aktuálně také tanečnice.
Tréma z živých přenosů
Když už Eva zmínila mentální zátěž, ptám se jí, jak s ní pracuje v rámci sportování. „Dřív jsem měla mentálního kouče Milana Moravce, se kterým jsme pracovali hlavně na soustředění. Pak jsem přešla k jiné terapeutce, chtěla jsem někoho úplně mimo sport s jiným úhlem pohledu. A co se týká ježdění na snowboardu, tam mi nejvíc pomáhala podpora mých trenérů Marka Jelínka a Jakuba Flejšara. S Jakubem se známe od mých patnácti let. Není přímo trenér, ale sochař a hodně mi pomohl po psychické stránce při tréninku nebo závodech,“ říká sportovkyně s tím, že celkově je to o týmu, který stojí za vámi. „Moc si vážím toho, jak velkou podporu jsem v týmu vždycky měla,“ cení si Eva, která má po rodičích geneticky dáno stres přirozeně zvládat.
„K psychické pohodě mi pomáhá fyzická příprava, vím, že když dobře natrénuju, bude to na výsledku znát a budu v pohodě celkově. Takže až na mě padne mentální únava při trénincích ve StarDance, snad budu moct tyhle svoje zkušenosti využít i tady,“ zamýšlí se Eva. „Do té soutěže jsem chtěla jít a beru to tak, že to má být hlavně radost. Současně vím, že se to chci dobře naučit a předvést tanec tak, jak dokážu nejlíp,“ plánuje sportovkyně, která se bude muset popasovat i se stresem ze živých přenosů. „Na snowboardu jedu sice taky v živém přenosu, ale jsem nabalená a nemusím se tak předvádět,“ směje se Eva, která v době našeho setkání trénovala odpoledne tanec a dopoledne měla své sportovní tréninky. A k tomu ještě plánovala alespoň občas zajet za svým koněm, díky kterému si odpočine.
Relax s Demi Moore
Do koní se Eva hodně „zažrala“. „Dřív jsem jezdívala docela málo a teď se snažím čtyřikrát až pětkrát týdně, ale uvidím, jak to půjde zkombinovat se StarDance. Máme to se ségrou rozdělený – jednoho koně mám já a druhého má ona ve Vrchlabí,“ popisuje olympionička a dodává: „Celkově je jízda na koni pro mě taková klidnější aktivita, kdy hodně pracuji se svojí energií, s postavením těla. Můj kůň se jmenuje Demi Moore, ale já ho tak nepojmenovala, to předchozí majitelé. Je to takový hobby koník a říkáme jí buď Demi, nebo Můra. A je to fakt herečka,“ vysvětluje sportovkyně a doplňuje, že odpočívá taky v rámci budování malé maringotky, kterou si vymysleli spolu s manželem, hercem Markem Adamczykem. „Už se pomalu rýsuje její dokončení a těšíme se, že tam budeme relaxovat,“ představuje si.
Moje líné dny
Pořádný odpočinek je pro olympijskou vítězku ve snowboardingu sice zatím v nedohlednu, ale přesto se ptám, zda mají v jejím životě místo „válecí“ dny, kdy člověk nic nedělá. „Ty jsem měla, když jsem byla zraněná. To jsem se opravdu jen válela. Marek mi pořídil projektor jako dárek k Vánocům, já ležela, dívala se do stropu na plátno a pustila si třeba všechny díly Harryho Pottera a Star Wars,“ vzpomíná Eva s tím, že tahle pauza byla vyloženě přínosná. „Mělo to smysl. Ale zas na druhou stranu bylo náročnější se vrátit k tréninkové rutině, naskočit zase do pevného režimu.“ Jinak mívá své líné dny doma ve Vrchlabí. „Tam jako by čas neexistoval. Jsem schopná ležet dva dny na gauči nebo se procházet venku a jen tak být.“
Život bez obalu
Eva je známá tím, že má ekologické cítění a snaží se žít co nejvíc udržitelně. „Nejsem fanatik, ale snažím se žít tak, abych minimálně zatěžovala planetu,“ říká sportovkyně. Drogerii, kosmetiku a suché potraviny kupuje v bezobalových obchodech. „Třídění odpadu je základ, na to jsem zvyklá od malička. Jezdím MHD, pokud nemusím někam autem, a taky podporuju různé iniciativy, třeba Keep it Clean Nature. To může dělat každý – třeba když jste v přírodě na výletě, vezmete si s sebou pytel a vysbíráte tam odpadky. Jsou to možná drobnosti, ale když mám možnost, snažím se takhle fungovat,“ vysvětluje vyznavačka ekologického přístupu k životu s tím, že pokud jde o kosmetiku, používá značku s udržitelnými obaly z cukrové třtiny, které snižují emise uhlíku.
„Založila ji vědkyně s českými kořeny Barbara Paldus. Narazila jsem na tuto kosmetiku náhodně, když jsme byly s kamarádkou na Kanárech na dovolené. Ona mi ji půjčila na vyzkoušení a mě nadchlo, že už během těch deseti dnů se mi pleť viditelně vylepšila. Jako pragmatikovi se mi líbí, že tahle značka propojuje účinky přírodních ingrediencí a vědecké poznatky podložené klinickými studiemi,“ pochvaluje si Eva s tím, že jí přípravky pomohly s akné. „Kvůli němu se mi stává, že se na sebe klouknu a řeknu si ‚ježišmarjá, já zas vypadám‘, ale jsem líná se kvůli tomu líčit a maskovat to, i do společnosti chodívám třeba jen s řasenkou. Tak mám akné, no a co," uzavírá úspěšná sportovkyně a aktuálně tanečnice.
Zdroj: časopis Glanc