Když už jsme na křtu knihy o houbách, umíte z nich uvařit nějaký dobrý recept?
My na Újezdě, na Praze 1 máme stále čerstvé houby, ať prší nebo ne. Jsou tam Vietnamci a já si k nim chodím pro houby. Dělám si je jednou týdně, děti je nejedí, ale já si je dělám jednoduše na másle a kmínu. Ono to prý čistí, říkají Číňani. Kdo ví, co je na tom pravdy, ale jím to.
Jste už i prarodičem. Říkal jste někdy svým dětem, že se jim to vše vrátí na vlastních dětech?
Ne, ale ani nevím, že by to mně někdo říkal. Jako že prarodiče by mi to říkali? Já jsem kdysi odmítl chodit do školky, když mi bylo čtyři nebo pět, tak jsem dva roky musel být u babičky, protože mě máma neodtáhla do školky. Měl jsem tam nějaký problém a už mě tam máma nedostala, tak jsem musel k babičce do Mostu. Respektive do vesnice, která už neexistuje, Dolní Jiřetín, a tam jsem byl dva roky místo školky. Oni na mě byli tak hrozně hodní, na moji mámu ne, jako jedináčka, tak na mě byli strašně hodní. A bylo to jedno z nejkrásnějších období mého raného mládí.
Dostal jsem jednou jedinkrát facku od mámy, od táty nikdy. A to bylo ještě ve škole, kde maminka učila a já jsem tam chodil taky, aby neztratila morálku. Já jsem předbíhal někde ve frontě na obědě, tak mi dala facku za celý můj život, aby se nevytvářely předsudky, že jsem protěžovaný.
Vy máte malé děti, ale už jste i dědečkem. Děláte mezi svými potomky a vnukem rozdíly?
Párkrát jsme byli venku jak s mým synem, tak i vnukem, jsou stejně staří. Bylo to zábavné, doufám, že nám to vydrží, abychom se potkávali dál a oni spolu vyrůstali. Je to docela sranda.
Říká vašemu synovi vnuku "strejdo"?
Ne, on ani neví, co je to bratr, protože jeho bratři jsou minimálně o patnáct let starší.
Zdroj: iGlanc.cz
