Už po pár dnech od uvedení filmu #annismissing získal thriller na ČSFD úctyhodné ocenění bezmála 80%. O co ve filmu jde? Anna, influencerka známá svým provokativním obsahem, se na sítích tajemně odmlčí. Když patnáctiletá Nina najde fotku polonahé Anny v mobilu svého táty, rozhodne se ji vypátrat. Sled dalších událostí změní život jak Nině, tak její rodině. Film je volným filmovým pokračováním úspěšného seriálu #martyisdead ověnčeného International Emmy Award 2020 a jak se shodují kritici, vstupuje do virtuálního světa teenagerů, ale varuje spíš rodiče. Barbora Bočková v něm hraje jednu z hlavních postav. Co dělá herečce v životě radost?
Chvilky lidskosti
Po duši mě vždycky pohladí nečekané setkání s někým, koho jsem dlouho neviděla, nebo naopak seznámení s člověkem, se kterým během chvilky pochopíte, že si máte co říct, upřímně se posloucháte a vedete zpětnovazebný dialog, který ve vás doznívá nejeden den. Do téhle škatulky malých velkých radostí patří i chvíle lidskosti, ať už se týkají mě, nebo jsem jen jejich svědkem – třeba vyměněný úsměv cizích lidí nebo bezprostřední pomoc s kufrem ze schodů. To mi dává naději.
V bytě jako v džungli
Protože žijeme ve městě, a ne uprostřed zeleně, snažím se kolem nás alespoň vytvářet iluzi přírody. Takže to v našem bytě vypadá trochu jako v džungli. Obklopují nás pokojovky od lián až po palmu, která se na svátky vánoční mění ve stromeček. Každoročně se pak těším na jarní několikahodinové přesazování.
Síla oceánu
Ta rozbouřená masa vody mě fascinuje a zároveň dojímá. Oceán diktuje vám, ne naopak. Můžete se jít koupat, jen když živel dovolí. Jestli je místo, kde do vteřiny vypnu myšlenky a jen koukám, je to právě tam. Sice se k němu nedostanu tak často, jak bych si přála, ale když už, žiju z těch okamžiků ještě pár týdnu i měsíců.
Barbora Bočková jako kapitánka Čulíková v Případech 1. oddělení
Zasmát se sama sobě
Baví mě se bavit sama sebou, jak mi někdy nekonečně dlouho trvá, než mi něco dojde. Jak se ztrácím a bloudím ve městě, kde už nějaký ten rok žiju, protože se zamyslím, začnu telefonovat anebo si bláhově myslím, že cestu už znám. A nikdy mě nepřestane udivovat, jak jsem schopná se téměř každý den polít kávou.
Vyrábění svíček
Vždycky jsem říkala, že bych radši nejedla, ale na parfém si vydělám. V komodě mám bezmála čtyřicet aromaolejů. Z nich si pak vyrábím v chladných měsících svíčky a parfémy. I přesto, že nejde o žádnou velkou alchymii, vždycky si tak trochu jako v laboratoři připadám. Nejraději mám aroma pačuli, ylang ylangu a černé kávy.
Šach - mat
I když svět není černobílý, černobílá šachovnice mě k sobě dokáže připoutat na dlouho. Nejsem profík ani průměrný hráč, spíš náhodný nadšený vítěz, co se spokojí alespoň s jednou výhrou. K tomu se mi teď přidalo ještě sudoku. Počítám od jedné do devíti na delších cestách a taky před spaním, když nemůžu zabrat. Takže pokud někoho zlobí usínání, vřele doporučuji.
Dávat věci do pořádku
Nezáleží na tom, jestli jde o úklid domácnosti nebo organizování dílny. S potřebou ‚napravování‘ je asi spojené i moje studium fyzioterapie. A stejně tak mám ráda dávání druhé šance hmotným ošoupaným věcem. Naplňuje mě přemítat a hledat cesty, jak něco rozpadlého dát ještě do kupy, popřípadě jak to zrecyklovat.
Zdroj: časopis Glanc, ČSFD
