Richarde, jsme na premiéře pokračování filmu Gump, máte trému?
Mám trému. Nevadí mi stát před kamerou, nevadí mi zpívat a poslouchat se, ale trochu mi vadí se na sebe dívat. Když ještě ani nevím, jak to bude vypadat, tak samozřejmě trému mám. Doufám, že to projde.
Kdo je doma váš největší kritik?
Nevím, jestli kritik, ale nejvíc mi záleží na tom, aby se to těm doma líbilo. To je asi to, na co myslím dnes, protože jsem přišel s celou rodinou. Přišly děti v pubertě. To už je měřítko samo o sobě, tak snad se jim to zalíbí.
Jste už trapný rodič?
To není otázka na mě, to je otázka na děti.
Řekly vám někdy děti, že jste trapný?
Ne, to ne. Musím říct, že máme krásný vztah, a jsem za to strašně vděčný. Jsem rád, že se děti nestydí před svými vrstevníky ukázat, jaké máme mezi sebou pouto. Není to úplně standardní a toho já si nesmírně vážím.
Jak vzpomínáte na svou pubertu?
Nejvíc vzpomínám na to, že mě maminka cepovala za to, že chodím blbě oblečený. Dokonce jsem v šestnácti letech dostal zaracha až do osmnácti, protože to nevyhovovalo jejím požadavkům. Bylo to takové moje rockové až undergroundové období. Maminka tehdy popadla vodítko a dala mi toho zaracha. Říkal jsem, že mi to nevadí, že to vydržím, protože je důležité, co člověk nosí v srdci a ne na sobě. Pak jsme to nějak vyřešili, ale jak to tak vidím, co se týče oblečení, tak se to se mnou táhne celoživotně.
A co na to říká maminka dnes?
Myslím si, že by mě taky seřezala.
Vy se stylizujete do takového českého Harryho Stylese. Mám pravdu?
Myslím si, že Harry Styles se stylizuje do světoznámého Richarda Krajča. Je o dvě generace mladší než já. Když já nosil síťovaná trička, on seděl na nočníku. Ale jo, mně se líbí, jaký on je. Líbí se mi jeho styl i jeho muzika. Jsem rád, že jsou tady umělci, kteří si ty věci dělají po svém a nenechají se svázat konvencemi.
Módní policie o vás nepíše vždy hezké věci. Prožíváte to, nebo to hodíte za hlavu?
Je to jedna z vlnek v obrovském oceánu nějakých názorů. Myslím si, že je to absolutně bezvýznamné.
Zdroj: iGlanc.cz
