S kým kdo bude ve StarDance tančit, je vždycky odhaleno až později. Tipovali jste, že dají tvůrci dohromady zrovna vás dva?
Oskar Hes: Neměl jsem žádný tip ani žádné preference, byl jsem připravený tančit s kýmkoli. Ale jsem moc rád, že mi přiřadili Káťu, ona je zkušená tanečnice, která obletěla svět, má spoustu zkušeností tanečních i životních, to je podle mě velmi důležité. Taky to, že je kliďas a je moc fajn.
Kateřina Bartuněk Hrstková: Měla jsem tři tipy, ale bylo mi v podstatě jedno, ke komu budu přiřazena. Všichni jsou skvělí. A jsem ráda, že budu tančit s Oskarem.
Máte už předpřipravené nějaké choreografie?
Kateřina: Pro choreografii je důležité mít nejdřív hudbu. Tu teď vybíráme. Až ji budeme mít vybranou, začneme s choreografiemi.
Kateřino, v předchozí řadě jste tančila s kajakářem Vavřincem Hradilkem a byli jste pověstní různými zvedačkami. Chystáte něco podobného i pro Oskara?
Kateřina: Zvedačky mám v plánu, uvidíme, co půjde, a co ne. Ale viděla jsem nějaká videa a myslím, že Oskar zvládne všechno. Díky tomu, že má taneční průpravu, byť z jiných stylů, má jeho tělo povědomí o pohybu, a myslím, že mu choreografie půjdou dobře.
Oskare, slyšela jsem vás teď tady na tiskové konferenci někomu říkat, že StarDance asi nebude tak náročný projekt, jako třeba natáčení filmu Bratři…
Oskar: To jsem řekl, ale když o tom teď tak přemýšlím, možná jsem plácl trochu nesmysl. Pravda je, že nic tak těžkého, jako byli Bratři, jsem zatím ještě nenatáčel. Musel jsem nabrat asi deset kilo svalové hmoty, pak jsem ji zase zhubnul, a to několikrát, protože natáčení se pořád odkládalo. Tři roky mi šla váha nahoru a dolů, měl jsem trenéra i výživového poradce. Před natáčením jsem trénoval třeba pětkrát týdně, ale tři měsíce. StarDance bude delší dobu. Tedy doufám, snad se dostaneme co nejdál. A tréninky budou – podle potřeby – někdy i dvoufázové. Tanec je trochu jiný druh pohybu, jiný druh cvičení, pro mě bude nový na koordinaci pohybu. Při tanci nepracujete jen s vlastním tělem, ale musíte se s někým sladit. Což pro mě bude nové, nikdy jsem netančil takhle s partnerkou. Tak se těším a jsem zvědavý, jak mi to půjde.
Natočil jste také další dvě řady série Král Šumavy: Fantom temného kraje, v němž máte hlavní roli Josefa Hasila. A další řadu Kriminálky Anděl. Máte teď ještě něco před sebou?
Oskar: Nemám. Odmítl jsem všechny závazky, které by do tréninků mohly zasahovat. Mám před sebou nějaké malé projekty, natáčení na den nebo dva, ale nic dlouhodobějšího jsem opravdu přijímat nechtěl. Protože vím od některých lidí, konkrétně třeba od Dariji Pavlovičové (vítězka dvanácté řady StarDance – pozn. red.), že přímé přenosy byly extrémně náročné a že se s nimi dá jen těžko skloubit něco dalšího. Takže na podzim budu mít jen divadelní představení. Přes léto ne, na letních scénách nehrajeme. Užil jsem si dovolenou v Řecku na lodi, což bylo skvělé, chystám se ještě do Itálie, a to bude na dlouhou dobu poslední volno. Trénovat začínáme už teď, ale od září pak začne ten největší maraton.
Váš tatínek byl známý choreograf Richard Hes, který založil taneční skupinu UNO, v níž tancovala i vaše maminka Marcela. Jak na vaši účast ve StarDance maminka reagovala?
Oskar: Měla velkou radost, že budu tancovat. Vím, že tatínek byl před lety v jedné řadě dokonce i porotce, tak jsem nějak cítil, jako by se mou účastí uzavřel nějaký kruh a že budu mít třeba možnost ukázat, že na to mám. Anebo taky ne, to všechno je ve hvězdách.
Vy jste vystudoval obor muzikál, kterému se ale nevěnujete.
Oskar: Na muzikál jsem šel proto, že mě nevzali na činohru. A jako dítě jsem účinkoval v několika muzikálech. Ale teď se tomuhle žánru u nás vůbec nechci věnovat. Až na výjimky, jako jsou třeba některé kusy v Hudebním divadle v Karlíně, mě české muzikály neoslovují. Když chci vidět pořádný muzikál, jedu do zahraničí. Tam si vždycky sednu na zadek z toho, jak herci hrají, tančí, zpívají, jak je nazvučená scéna a jaká je výprava. Viděl jsem třeba Bídníky, Billyho Elliota, to byly neskutečný věci.
Studovat taneční konzervatoř vás tenkrát nelákalo?
Oskar: Vůbec ne. Je tam hodně klasiky, a já se odmítal učit balet. V té době mě zajímal jenom hip hop. Šest let jsem tancoval v hiphopové skupině a všechno, co bylo mimo, mi připadalo trapný.
S Kateřinou se teď vracíte do pozice žáka, jaký jste byl vy jako student?
Oskar: Šíleně jsem zlobil, dělal jsem si legraci z učitelů, neustále jsem vyrušoval a vyváděl různé blbosti, vymýšlel legrácky, aby se ostatní smáli, byl jsem třídní šašek. Někteří učitelé mě neměli rádi. Věděli, že nejsem hloupej a dokážu se látku naučit i přesto, že nedávám pozor, a že všemi těmi fórky a blbinami narušuju vyučování. A někteří naopak moje chování docela tolerovali.
Káťo, když to posloucháte, říkáte si, jaká asi taktika bude na Oskara platit?
Kateřina: Tuším, že na něj bude platit hlavně to, když bude během tréninků legrace. Oběma nám jde o to, abychom si tanec co nejvíc užili a udělali pořádnou show pro lidi. Vítězství není důležité. Důležité je, aby to bavilo nás, pak to bude bavit lidi.
Oskar: Můj cíl je nevypadnout v prvním kole. Chci tancovat, a když nám to půjde, líbilo by se mi po skončení soutěže tancovat i na různých akcích.
Oskare, jak snášíte stres, který tady nutně vznikne?
Oskar: Když jsem ve stresu, jsem spíš vztekloun. Vztekám se ne na lidi kolem, ale na sebe. Doufám, že mi Káťa pomůže stres jak při tanci, tak před živým vystoupením zvlášť zvládnout, že mě naučí, jak se zklidnit a uvolnit. Vypořádat se se stresem pro mě bude docela výzva.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis TV Pohoda
