Moniko, máte za sebou vystoupení na Královnách popu na Karlštejně. Která zpěvačka je pro vás tou největší královnou?
Žijící určitě Helena Vondráčková. Pochopitelně i Maruška Rottrová, Petra Janů, Jitka Zelenková, jsou to úžasné dámy. A ty, co už tu nejsou, tak Hana Zagorová, Eva Pilarová. Je jich spousty. Pochopitelně i Lucka Bílá. Lucie mi je ještě generačně blíž a já jsem milovala její desku Missariel. Tohle jsou pro mě ženy, na které já jsem koukala v televizi jako malá holčička a přála jsem si být zpěvačkou, tak jsem moc šťastná, že jsem je mohla potkat, poznat a s některými si i zazpívat.
Teď je u zpěváků a kapel velmi moderní, že chtějí vyprodat O2 arénu. Máte i vy tyto ambice?
Nemám tuto ambici. Mám ambici vyprodat Lucernu, což se mi letos podařilo během dvou a půl dne. Jsem za to moc vděčná. Na svůj vánoční koncert 18. prosince se také těším, už jsou lístky jen na stání, k sezení už není nic. Mě to dojalo, nečekala jsem to. V červnu jsme zkusili prodej a vlastně do dvou dnů vyprodáno. Jsem si říkala, že se asi zbláznili. Říkala jsem si, že to jsou rezervace, ono to popadá. Ale ono to nepopadalo. Takže jsem moc ráda. O2 aréna není můj cíl, nikdy nebyla. Ale třeba jednou bude. Bavili jsme se o tom s Filipem Vaňkem, který mě obléká. On chce, abych to udělala, ale já se bojím, aby to nebyla přesilovka. Jako víc lidí na jevišti než v hledišti. Tak třeba k padesátinám si ji dopřeji. Dara měla velkolepou, tak to mám ještě tři a čtvrt roku. Přemýšlím, že bych chtěla, aby to bylo spojené s muzikály. Tak udělat nějaké číslo, na to bych musela hodně trénovat, protože nejsem tanečnice. Většinou jsem měla role, které stojí, pláčou, kde se trápí.
Dá se vaše práce zpěvačky skloubit s mateřstvím?
Snažím se. Doufám, že se mi to daří, že mi kluci jednou něco nevyčtou. Jsou dny v roce, které jsou vyblokované pouze jen pro moje děti, i kdyby se dělo cokoliv. To je 10. listopadu, kdy se narodil Matouš, 20. listopadu, kdy se narodil Tadeáš. Pochopitelně i prázdniny letní, jarní, podzimní, to si myslím, že je strašně důležité. Nic důležitějšího v životě než mé syny nemám.
Vy jste i pro ně pořizovala chalupu. Rekonstruujete ji ještě, nebo už máte hotovo?
Jsem teď ve fázi, kdy ta chalupa měla střechu, vypadala obyvatelně, normálně se tam dalo jet, tak teď se tam nedá jet vůbec. Zůstaly jen obvodové zdi a není tam nic jiného. Hrozně se těším, až to jednou bude. Uvidíme. Dala jsem se na velký boj s něčím, co jsem nečekala. Je to velká investice, protože stavím nový dům. Ale já jsem si vymyslela tak, abych tam jednou mohla být na důchod a kluci za mnou jezdit se svými rodinami. Máme teda jednu kuchyň, ale koupelen máme víc. Předpokládám, že stejně budu vařit já. Těším se, to místo je krásné, naše vesnice je úžasná se skvělými lidmi. A já jsem šťastná, že jsem ji objevila.
Přemýšlíte už o tom, jaká jednou budete tchyně?
Chci říct, že si myslím, že budu hodná. Ale trošku se bojím, že si přivezou nějakou čůzu. Ale blbé je to, že i když to víte, tak vlastně nemůžete nic říct, protože ten zamilovaný člověk to nechce slyšet. Myslí si, že švagrová jsem docela fajn. Zatím si žádná bráchova holka nestěžovala, tak doufám, že budu i taková tchyně. Naštěstí v mém případě je to dost předčasné. Bude jim 5 a 8, takže to bude za dlouhou dobu. Třeba do té doby nebudu tak energická a nebude mi tolik věcí vadit. Nebo mi naopak bude vadit všechno.
Zdroj: iGlanc.cz
