Co pro tebe znamená móda?
Součást mojí profese. Když se primárně zaměřuji na to zpívání, tak mám ráda to, když si mohu vyzkoušet i to, co mi doporučí ostatní, nejen to, v čem se cítím já dobře. Což jsou samozřejmě tepláky, pohodlné volné šaty, tak jsem ráda za změnu, protože žena se vždycky ráda vymódí.
Jak se změnil tvůj šatník od doby, co na svět přišla tvá dcera?
Změnil se tak, že bílou si dovolím jen v momentě, kdy s tím dítětem nejsem. Jak se na mě můžete podívat, tak si užívám tu bílou, světlou barvu, jinak to nemá cenu. Ten šatník se hodně ztmavil s příchodem dítěte, to je pravda. Možná i kvůli tělu. Po porodu se z vás stane žena, takže zakrýt určité partie.
Jsi velmi otevřená, mluvíš o své nemoci, vzácném nádoru, se kterým se léčíš. Jak bylo těžké světu oznámit, že jsi nemocná?
Těžké to pro mě v tom momentě už nebylo. Pro mě byla těžká ta cesta k tomu, kdy člověk opravdu neví, co se s ním děje. Lékaři tvrdí, že se nic neděje, ale vy v tom těle cítíte, že to nejste vy, že vám vypadávají vlasy, otéká vám obličej a nevíte proč. Lidi vám nadávají do alkoholiků nebo že máte botox. Vy fakt jako dospívající holka nevíte, co se děje. Bylo to těžké, vyrovnat se s tím nevědomím, protože i když jsem držela diety, nehubla jsem, i když jsem sportovala, necítila jsem se lépe. Něco v tom těle bylo špatně. Naštěstí už na to přišli, co to je, dá se to léčit, ale nedá se to vyléčit. Můžu fungovat, pomáhat dobrým věcem jako dneska. A i o tom otevřeně mluvit. Je důležité o tom mluvit, když jste v pohodě. Kdybych nebyla, tak by mi to stejně nepomohlo. Potřebovala jsem čas se s tím srovnat, přijmout to a už dělat jen věci, které mě baví a těší.
Máte radu, jak se vyrovnat s tím, když vám oznámí tu diagnózu?
Myslím, že jo. Beru to a vnímám to, že mám vedle sebe nejlepšího parťáka pro život, což je moje dcera, pak partnera, rodinu, kamarády. Vlastně zjistíte ty opravdové životní hodnoty a nevnímám to špatně, negativně. Naopak jsem si řekla, že někdo bere celý život tabletky na tlak, na štítnou žlázu či alergii, já se cítím fakt skvěle. A věřím, že to tělo je toho důkazem. Nezajímají mě prognózy lékařů, nezajímá mě nic. Řekli mi, že nemůžu mít děti a já stejně vím, že budu mít dvojčata. A to bylo s mou Amálkou. Taky jsem věřila, že otěhotním, šla jsem jako buldozer proti všemu.
Zdroj: iGlanc.cz
