Jaký film Miloše Formana máte aktuálně nejradši?

Dlouhodobě mám nejradši film Hoří, má panenko, protože ho mám spojený s prvním setkáním s dílem Miloše Formana vůbec. Vím, že mě film nadchl. S každým dalším, co jsem poté viděl, se mi to jako trošku proměňovalo.

Jak se vaše láska k jeho filmům vyvíjela?

Pustil jsem si starší filmy jako Černý Petr, Konkurz a až potom přešel na americkou tvorbu. Dalo by se říct, že jsem Formanovy filmy bral plus minus chronologicky, takže jsem si nevědomě udělal takovou hezkou časovou osu. Nikdy jsem nebyl zklamaný! Naopak, teď naposledy jsem si pouštěl znovu Taking off z počátku 70. let a zjistil, že je to fakt super film, že je ještě lepší, než jak jsem si ho pamatoval z prvního promítání.

Zdroj: Youtube

Teď Formana hrajete… V českých divadlech se občas objeví nějaká adaptace jeho filmu. Jakou roli byste si ale nejradši vybral z jeho filmových postav?

Na divadlo se adaptoval tuším jen film Hoří, má panenko na Fidlovačce. O dalších nevím, možná je to prostě tak, že adaptovat Formanovy filmy není ideální nápad. Je to úplně jiný princip vyprávění. Kdybych si ale měl vybrat ze slavných postav a přenést ji do divadla nebo i filmu, určitě by mi udělala radost role v Láskách jedné plavovlásky.

O Formanovi existuje naštěstí mnoho filmových dokumentů a stále žijí jeho kamarádi, manželky… Zjišťoval jste, jaké byly jeho zvyklosti nebo jaké byly jeho klady a zápory?

Jak říkáte, hodně informací jsem čerpal právě z dokumentů, knížek a různých rozhovorů s Formanem. Osobně jsem se ale s jeho příbuznými nebo s manželkou Martinou Formanovou nepotkal. Spíš mám tohle všechno zprostředkovaně přes režisérku představení Adélu Laštovkovou Stodolovou a scénáristku Danielu Sodomovou. To ony dvě dávaly dohromady celou budoucí inscenaci Forman v Museu Kampa.

Je něco, co vás na Miloši Formanovi překvapilo?

Vlastně jsem moc neznal detaily z Formanova dětství, co všechno se mu jako malému klukovi přihodilo. Nebyla to žádná idylka. Přišel o rodiče… Pro mě je asi nejzajímavější, jak se s tím on sám vyrovnával a jak působil, když o všech svých životních traumatech a událostech mluvil na veřejnosti. Jako na posluchače na mě jeho projev působil, jako kdyby se vše špatné stalo někomu jinému, že je trošku odříznutý od své vlastní reality. Přitom to vnímáme jako něco, co ho nutně muselo velmi formovat a co možná opravdu stálo za jeho chutí udělat díru do světa, touha točit skvělý filmy.

Je vám v té roli dobře?

Já se v ní zatím zabydluju, ale je mi v ní dobře. Z Miloše Formana na mě dejchá energie někoho, kdo je jednak výsostný umělec, ale zároveň nedělá věci v křeči! V jednom dokumentu, říká, že „nervozita ještě nikdy nikomu nepomohla“ a tato věta se vlastně stala krédem, s nímž se umím ztotožnit. Přestože dělal úžasný filmy a měl velkej tah na bránu a jistě to stálo strašně moc dřiny i obětí, sálala z něj pořád lehkost bytí. Tvořit výjimečná díla a zároveň u toho kolem sebe vytvářet dobrou atmosféru je vlastně něco, co mi velmi imponuje.

V roli se střídáte s Patrikem Děrgelem, jste nějak domluvení, jak roli pojmete?

S Patrikem se známe už dlouho, jsme kamarádi a myslím si, že si v lecčems rozumíme. Každej z nás má svoje specifikum, ale v mnohém dokážeme na postavu Miloše Formana a jeho tvorbu pohlížet z podobného úhlu pohledu. Je to naše týmová práce.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Glanc.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc

Související články