Inspirací úspěšnému hudebníkovi byla jeho krásná žena Adéla, která je nyní v očekávání. Deska Pregnancy Music tak získává mnohem intimnější háv, je věnovaná nejen Adéle Havlíček a miminku, souznit s poklidnými tóny mohou i další nastávající maminky. Podle Havlíčka deska pomáhá zklidnit se a najít cestu sám k sobě. „Dokážu si tedy představit, že může být určena i lidem, kteří potřebují v dnešním uspěchaném světě zpomalit,“ prozrazuje Havlíček. Na toto zajímavé téma jsme ho ovšem vyzpovídali více.
Vaše nové album je určeno především těhotným maminkám a jejich miminkům. Zajímal jste se třeba i o nějaké studie právě o vlivu hudby na plod?
Samozřejmě ano. Přečetl jsem si pár zahraničních studií na toto téma. Poslední dobou se zajímám o relaxační a meditační hudbu celkově, protože čím více pracuji, tím více se potřebuji harmonizovat, abych nevyhořel a stále měl inspiraci pro tvorbu.
Zkoušel jste, jak tato hudba působí na vaši ženu?
To bylo na celém procesu to nejkrásnější. Nejdříve jsem začínal na sobě a poté jsem hudbu pouštěl mé ženě a přátelům.
Zaregistrovali jste, jak reaguje miminko?
Reakce miminka je těžké odhadnout, ale důležitá je psychika nastávající maminky. Aby byla klidná a spokojená. Pak je spokojené i miminko.
Když jste hudbu skládal, konzultoval jste se svojí partnerkou, jaká i jiná muzika na ni působí dobře právě v tomto období očekávání?
Spíše jsem se soustředil konkrétně na tóny, které dokážou člověka zklidnit. Snažil jsem se přenést krásnou akustickou atmosféru do naší nahrávky tak, aby neztratila nic ze své energie. Věřím, že existuje i jiný typ hudby, který se nastávajícím maminkám může líbit, ale my jsme šli tímto směrem. Zde už nejde pouze o líbivost, ale o opravdové zklidnění a meditaci. Maminky si album mohou pustit nejen v těhotenství, ale i při porodu a po něm. Alespoň my to tak plánujeme. (usmívá se)
Říkáte, že jste chtěl zpomalit orchestr skoro až k nule. Můžete vysvětlit, co to pro vás přesně znamená?
Znamená to, že se hráči soustředí na konkrétní zvuk svého nástroje a ne na počet tónů, který zahrají za minutu. I jeden citlivě zahraný tón udělá více než celá symfonie. Každý nástroj má své osobité frekvence, díky pomalé rychlosti mohou lépe vyniknout a mají svůj prostor. Je to taková základní hudební esence. V dnešním uspěchaném světě se často zapomíná na to, že bychom se občas měli zastavit a číst mezi řádky.
Používáte pouze klasicky „živé“ hudební nástroje, nebo si i pomáháte úpravami s počítačem?
V tomto případě jsem se snažil vše nahrávat kontinuálně, bez zastavování, aby vyniknul moment teď a tady a zároveň i charakter hráče. Samozřejmě jsem nahrával do počítače, ale bez moderních producentských zásahů.
Máte zjištěno, jaké faktory rozhodují o tom, že na nás působí hudba relaxačně? Záleží na celkovém pojetí skladby, nebo je zárukou uklidňujícího účinku, když se například více využije jeden nástroj?
Já k tomu přistupuji srdcem. Jelikož jsem skladatel filmové hudby, dokážu jednoduše interpretovat nálady. To znamená, že se naladím na to, co chci dělat, pak se zavřu ve studiu a skládám. Je to tedy spíše má intuice a ne shromažďování studií, i když o ty se samozřejmě také zajímám.
Jak vy sám jako umělec vnímáte shon, který je pro dnešní dobu tak typický?
Tlak dnešní doby samozřejmě cítím každý den, ať se to týká práce nebo čtení denních zpráv. S tím souvisí i původní záměr tohoto alba, tedy pomoci sám sobě od stresu. Jinak se snažím několikrát denně meditovat. Hodně mi to v mém životě pomáhá.
S hudbou souvisí i emoce. My posluchači vnímáme, jak na nás celkově působí. Jak vnímáte vlastní hudbu ale vy, když si nejspíš za každým tónem uvědomujete, proč jste jej do skladby zakomponoval?
Tohle je skvělá otázka. Je celkem těžké udržet si odstup a při skládání se tolik nevěnovat jednotlivým tónům, ale vidět celek jako takový. A stejné je to následně i při poslechu hotového díla. Zvláště, když děláte hodně emotivní hudbu.
Máte vy sám zkušenost s nějakou silnou emocí, kterou ve vás hudba někdy vyvolala?
Největší emoce mám samozřejmě při svých vlastních koncertech, ale pokud bych mohl uvést jiného skladatele, tak si pamatuji moment, kdy jsem poprvé slyšel “On the nature of daylight” od Maxe Richtera. Tehdy jsem si uvědomil, jak silná a krásná hudba může být. Podobné emoce má i “Adagio for strings” od Samuela Barbera.
My laici máme často spojené některé písně s různými událostmi v životě, například si vybavujeme konkrétní songy s osudovými láskami. Vy jste profesionál, máte to také tak?
Ano, mám to také tak. Například celé album Spoken je můj životní deník a při jeho poslechu i živém hraní se mi vybavují momenty, které jsem zažíval při jeho tvorbě.
Karel Havlíček – uspěl v Americe, nyní se těší na Českého lva
Karel Havlíček je úspěšným hudebním skladatelem a instrumentalistou, který žije napůl v Los Angeles a v Praze, kde má svá studia. Nejen posluchače, ale i kritiky zaujal inovativní a progresivní tvorbou, jež je žádoucí jak v Evropě, tak v Americe. Dříve působil v rockové kapele Southpaw, nyní se věnuje hlavně filmové a seriálové hudbě, podílel se na světově proslulých trailerech, jako jsou Batman nebo Duna. Z naší produkce můžeme zmínit úspěšný horor Petra Jákla Ghoul či seriály Terapie nebo Mamon v produkci HBO Europe. K posledním významným počinům hudebníka patří doprovod ke snímku Bratři o bratrech Mašínových. A právě za tento počin byl nominován na Českého lva.
Zdroj: iGlanc.cz, Karel Havlíček – hudební skladatel