Jaké je to – zkoušet znovu muzikál Tajemství, kde jsi před lety hrála?
My už jsme na konci. Byla jsem na začátku zvědavá, co to udělá, protože to bylo napsané v roce 2005, a v té době jsem to i začala hrát. Mezitím jsem měla děti, všechno se změní, až jsem sama byla překvapená, jak úžasně nadčasové to je. Už se nesmírně těším na diváky.
Jak zvládáš skloubit práci s rodinným životem? Máš čas sama na sebe? Děláš tento muzikál, natáčíš Ulici, zkoušíš na StarDance...
Ale jo, dávám si na to pozor. Člověk, aby nevyhořel, musí všechno hezky vybalancovávat. Ale mně to herectví tak chybělo, že když teď přichází ty nabídky – jsou náramné, každá ta postava je úplně jiná a jsou jiné, než jsem dostávala před narozením dětí – tak si to teď užívám, protože můžu hrát.
Zažila jsi někdy syndrom vyhoření?
Zažila. Když jsem hrála v divadle 28–29 představení v měsíci, tak mi nikdo dopředu neřekl, abych si dávala bacha. Abych to držela stále v té úrovni, kdy to člověka baví, má energii, protože když ji nemá, nemůže ji předávat divákům. Teď už to vím, jsem starý pardál.
Chodí na tebe synové do divadla? Nebo koukají na Ulici?
Ani ne. Oni mají své programy, na které koukají, a nejsou cílovka na Ulici. Jen ví, že je Soňa zlá a hrozná. Byli na jednom představení hry Zapomeňte na Shakespeara, to se jim moc líbilo, protože je to takové prdlé. Ale jinak zatím divadlům moc nepropadli. Já sama jsem začala do divadla chodit až na herecké konzervatoři, takže mají času dost.
Kam se postava Soni bude nadále ubírat?
Teď jsou všichni zvědaví, jestli bude ředitelkou, nebo jestli jí to místo někdo vyfoukne. Myslím si, jestli jí to vyfouknou, že bude fakt hodně naštvaná.
Zdroj: iGlanc.cz
