Jsme zrovna u šatů, ve kterých jste vystupovala ve StarDance, vyvolává to ve vás nostalgii či podobné emoce?

Jsme u šatů, ve kterých jsem netančila. Jsou totiž ze znělky a tančit by se v nich určitě nedalo, protože mají asi čtyřmetrové nohavice. S Annou K. jsme totiž měly při natáčení chůdy, takže jsme dva a půl dne strávily ve tří až čtyřmetrové výšce. Takže tančit by se v tom opravdu nedalo. Navíc to má všude závěsy a ty se zamotávají. Je to krásné, je to nádherné, sama jsem z nich byla nadšená, když jsem si oblékla jen ten trikot.

Zdroj: VLM

Mluvila jste kostýmní výtvarnici do toho, jak by ty šaty pro vás měly vypadat?

To ne. Oni byli velice profesionální. Klobouček dolů za jak krátký čas dokázali stihnout tolik kostýmů. Naprosto neuvěřitelné. I po těch letech to stále drží. Oni měli tu představu víc dopředu a spíš se bavili s mým tanečníkem, jaké by byly dobré. Hrála tam roli i barevnost. Takže jsem do toho nemluvila, spíše jsem se vezla.

Koukáte na letošní StarDance?

Koukáme a koukáme právě s holčičkami. Ty to baví. Občas je to na ně dlouhé, takže jim to přetáčím a pouštím jim jen ten tanec, ale líbí se jim to a mají to rády.

Pouštěla jste jim i záznam ze svého vystoupení ve StarDance?

Ne, zatím ne.

Jak to prožíváte, když se teď koukáte na své kolegy, kteří tam letos tančí?

Velmi to prožívám. A nejvíce prožívám hodnocení. To už jsem tady říkala a myslím si, že až potkám Tatianu Drexler, tak po mně něco hodí, třeba pantofel. Vždycky, když u toho sedím, si říkám, proč jim to říkají, vždyť je to hrozně nespravedlivé. Vždyť je to třeba sportovec, nemůže být profesionální tanečník.

Máte favorita letošního ročníku?

Všichni jsou pro mě favorité, protože všichni obstojí před porotou.

Blíží se Vánoce, už máte nakoupené dárky, nebo jste ten typ, který to nechává na poslední chvíli?

Letos nemám. Zatím o tom nepřemýšlím a v poslední době se mi to tak ucelilo, že bych spíš obdarovávala zážitky než hmotnými dary.

Píšete s dcerami dopis Ježíškovi?

My tak různě, protože mluvíme i o tom, jak to mají jiní lidé na světě, tak si z toho tvoří takovou mozaiku podle toho, jak to vykrystalizuje. Teď hodně žijeme tím, že na Islandu nosí dárky obrovská kočka a pokud člověk nedostane k Vánocům kus oblečení, tak ho sežere. Když dostane oblečení, dostane další dárky. Takže to teď Dorotka vnímá hodně intenzivně. Třeba v Polynésii tam obchází obrovský krab. Když jsou ty děti hodné, dá jim dárečky, když ne, tak je roznese klepety. To jsou takové vánoční příběhy. Ježíšek je pro ně spíš zvláštní a dost abstraktní. Jak to malinkaté miminko, které neumí do ruky uchopit věci, tak nemůže přece nosit dárky.

Zdroj: iGlanc.cz

Související články