Jirko, vy jste vzal svého syna Františka do Varů. Jaké je to přijet na festival s tou nejmladší generací, která se jednou třeba taky projde po červeném koberci?

Nevím, jestli Fanda bude na koberci. Teda na koberci bude určitě, ale nevím, jestli na červeném ve Varech. Je to jiné, protože jsem tu vždycky byl sám za sebe a měl tu spoustu povinností. Teď mám k tomu tady syna. Včera jsme třeba koukali z Thermalu dolů a on mi ukazoval, co vidí. To bylo super. Zase jsem ty Vary viděl jinak.

Zdroj: VLM

Našel jste se v roli otce?

Nevím, co je to slovo „našel“. Lidi mi říkali, že mě to změní, protože je to velká změna, ale já nejsem překvapený z toho, že ho tolik miluju. Že by mi to změnilo rytmus mého života? To ani nejde. Jediná změna je ta, že mám v životě jednu aktivitu, u které mi je jedno, kolik času jí obětuji. Není mi u syna líto ani jedné minuty, co jsem s ním. To je asi největší změna.

Je přesto něco, co vás na otcovství překvapilo?

Vychovával jsem o 11 let mladšího bráchu a mám pocit, že je to v dost věcech podobné. Samozřejmě je to můj syn, má to být v něčem jiné, ale rozhodně ne co do překvapení.

Řešíte způsob výchovy, kudy byste se chtěl ubírat?

Dnes je celkem evidentní, že ta generace, co vychovávala nás, z pohledu dnešní doby dělala něco špatně. Další generace dělá třeba taky něco špatně. Ale je to nefér, protože ty účty se vždycky skládají jindy a v době, která je prostě jiná. Vychováváme děti pro dobu, které nebudeme rozumět. Dřív jsme říkali, čím bychom chtěli být, ale teď vůbec nevíme, co bude za práci. Já mám jediný cíl, nechtěl bych, aby byl závislý na sociálních sítích a zdebilněl. To je ambice číslo jedna. Pak bych chtěl, aby pro něj jakýkoliv kontakt se mnou byl příjemný, i kdybychom řešili něco nepříjemného. Chci, aby věděl, že u mě se nemusí ničeho bát.

Takže nepoužíváte třeba tablet na pohádky?

Ne. Sice je to pohodlné, ale naštěstí se s Fandovou maminkou shodujeme na tom, že to tak nechceme.

Zdroj: iGlanc.cz

Související články