Můžete nám říct něco o vaší postavě ve filmu Poklad?
Je to samotář, dobrodruh, dost špatný otec. Je to člověk posedlý touhou najít věci, které jiní lidé najít nedokážou. Dokáže pro to udělat ledacos.
Jak se vám natáčelo na Bali? V takové exotice jste nenatáčel poprvé...
Já Bali znám, znám i ta místa, kde jsme natáčeli. Znám i hotel, kde jsme měli veškerý support, takže to pro mě nebylo nové. Nové pro mě bylo pracovat na tom místě, kde je vlhko, horko, pracovat pod vodou, nad vodou, být týden na moři, týden v kaňonu a na rýžových polích. Je tam strašné vedro. Nemohli jsme pracovat ráno, až pak od čtyř je počasí snesitelnější. Bylo to vyčerpávající. Na druhou stranu musím říct, že to nebylo těžké jen pro nás herce, ale i pro celý štáb, pro holky, které za mnou pořád chodily a běhaly za mnou s velkým deštníkem, protože stačí deset minut a máte okamžitě sežehnutý obličej, což by pak druhý den nenavazovalo. Neustále mně sušily fénem košili, která byla pořád mokrá. Sáhli jsme si do nekomfortních zón proto, aby to vypadalo tak, jak to vypadá ve filmu.
Na tiskové konferenci jste říkal, že pro vás bylo absolutní vystoupení z komfortní zóny potápění v 5–10 metrech. Připravoval jste se na to?
Neřekl jsem, že to bylo nekomfortní, ale řekl jsem, že díky té práci pod vodou, která byla velmi zdlouhavá a náročná, jsem zažil i nekomfortní věci. Natočit, jak mi dojde vzduch, jak se tam někde zašprajcujete a nemůžete ven, to se všechno točí pod vodou. Přestože v tom filmu víme, že je to jenom jako, tak pod tou vodou se to děje všechno doopravdy. Není tam čas na chyby. V tom to bylo nekomfortní.
Jste velký sportovec, zdoláváte hory... Měl jste speciální přípravu i před tímto natáčením?
Neměl. Já se průběžně připravuji celý rok. Podle toho, kolik mám práce, tak buď cvičím víc, nebo necvičím vůbec. Teď mě čeká expedice "Ještě jsme neskončili" v Nepálu, takže se teď připravuji víc, ale všechno je to závislé na tom, kolik mám v tu chvíli práce. Když zkouším v divadle, tak na tu fyzickou přípravu mám času minimum. Tady před filmem jsem se samozřejmě rozpotápěl a spíš jsem se na to připravoval psychicky, že budu měsíc pryč z domova, bez svých milovaných, které mám rád. To znamená bez své rodiny.
Co vám dává pokořovat ty hory? Dává vám to něco i po psychické stránce?
Nezdolávám hory, abych je pokořil, ale abych na těch horách byl. Nejde mi vůbec o to slézat vrcholy, jako u většiny horolezců, kteří do Nepálu jedou. My samozřejmě jako třešinku na dortu a zároveň natáčení dokumentárního filmu máme to, že vylezeme na šestitisícovku, která se jmenuje Lobuche. Pokud tam ale nevylezeme, nebudu se vůbec zlobit. Pro mě to není vůbec důležité. Pro mě je důležité tam strávit 25 dnů, být mezi těmi velikány a nechat na sebe působit to, co to se mnou udělá. Třeba v sobě najdu ještě jednoho Langoše.
Zdroj: iGlanc.cz