Ivane, oslavil jste 60. narozeniny. Jste typ člověka, který bilancuje nad svým životem?
Myslím si, že to nedělají ty kulatiny, ale ten věk samotný. To, že jsem na tom světě tak dlouho a dělám tak dlouho svou profesi. Takže mě to k bilancování vede vlastně samo.
Co se vám v životě nejvíc povedlo?
Určitě děti, přátelé a Dejvické divadlo.
Dnes tu na fotbalovém zápase za Real Top Praha máte všechny čtyři své syny. Je to pro vás vzácnost, nebo se vídáte společně často?
Vídáme se často. Je to nejen dárek pro mě, ale i pro ně, že si dnes tento zápas mohou zahrát.
Jste velký sportovec. Zahrál jste si i zápas za Bohemku nebo mač v basketbalu. Tím se udržujete stále v kondici?
Ano, udržuji se tím v kondici, ale zároveň mě to i baví. Narodil jsem se jako sportovec a to, že jsem se nakonec stal hercem, režisérem a umělcem, byla náhoda. Jsem vlastně sportovec.
Nechtěl jste se v minulosti aktivně věnovat spíš tomu sportu?
To jsem chtěl. Měl jsem studovat FTVS (Fakulta tělesné výchovy a sportu) a na poslední chvíli jsem se rozhodl, že půjdu studovat na DAMU. Už jsem to měl nalajnované po té sportovní stránce.
Co byste si přál dostat ke kulatinám?
Žádné dárky nechci. Důležitější je rodina, přátelé – a v tomto smyslu je to dobré.
Zdroj: iGlanc.cz
