Eliško, vy Amerikánku hrajete v divadle – jaké to bylo, když jste viděla film?
Pro mě je to dojemné, když vidíte tu malou herečku říkat si stejné věty, které znáte nazpaměť. S Terezou Rambou jsme s tou rolí prožily značnou část života. Text i poselství Amerikánky jdou dál a transformuje se to do něčeho jiného. Když se k tomu začnou přidávat i děti, tak je ten film strašně dojemný.
Angažujete se v nějakých organizacích, které podporují děti z dětských domovů?
Ano, skrze Amerikánku jsem začala spolupracovat s Dobrými vílami.
Byla byste sama schopna osvojit si dítě nebo si ho vzít do hostitelské péče?
Já myslím, že jo. Proč ne? Myslím si, že je dobré, když ty děti mají někoho, kdo se o ně stará. Byť je to třeba u té hostitelské péče na krátkou dobu. Může ho to formovat.
Tak třeba v budoucnu?
Určitě. Asi to bude jiné, až budu mít děti. Teď se takto starám o neteř. Občas ji někam beru, vyzvedávám ji a snažím se ségře pomáhat. Je to s tou hostitelskou péčí dost podobné, takový „teta/strejda styl“. To je docela dobré.
Zdroj: iGlanc.cz
