Impulsem k tomu, stát se hercem, byla jeho láska k filmům. Baví ho snímky od Quentina Tarantina nebo Miloše Formana, které mají jedinečnou schopnost diváka odpoutat od reality a dát mu možnost prožít dobrodružství, napětí, tajemství… to často i s nějakou vyšší myšlenkou. Má rád i filmy, kde se objevuje mytologie a fantasy světy. Fascinuje ho, jaký vliv mohou mít filmové postavy na společnost a řekl si, že to je dobrý způsob, jak oslovovat lidi a změnit svět k lepšímu.
Ve Velké Británii jsem začínal různými pomocnými pracemi, přivydělával jsem si například v baru, což mě bavilo. Poté se mi naskytla příležitost fotit pro modelingovou agenturu. Učil jsem se anglicky a postupně navazoval kontakty.
Nevidomý kluk mu odstartoval kariéru
Jednou z prvních hereckých příležitostí, které jsem dostal, byla role v představení Žáby od řeckého dramatika Aristofana. Pak jsem si našel agenta, který shání práci a castingy. Podstatné je si také vymezit hranice, za které nepůjdete. Mým nejsilnější zážitkem bylo zkoušení divadelní hry o nevidomém klukovi. V rámci přípravy na tuhle roli jsem byl svědkem momentu, kdy jeden nevidomý student herectví popisoval někomu z rodiny svůj den. Ta barvitost, nadšení a prožitek mě ohromily, že jsem si uvědomil, kdo z nás opravdu vidí. Takové zážitky vás velmi rychle postrčí dopředu.
Nejvíc mě lákal Hollywood. Jenže mě překvapila praktická stránka věci – získání pracovního víza ve Spojených státech je zdlouhavý byrokratický proces. A tak jsem zvolil Británii. Ocitl jsem se v Londýně a přes hereckou školu Actors Centre jsem začal hltat anglický způsob života, který mě nadchl. Ještě jsem neuměl pořádně anglicky, ale nevyhodili mě, a naopak mi doporučili hereckého a hlasového kouče. Bylo osvobozující začít si plnit sny, poznávat cizí prostředí a lidi z odlišných kultur.
Můj hlasový kouč spolupracoval s největšími hvězdami
Herci, jejichž rodným jazykem není angličtina, mohou mít problém s přízvukem. Zbavit se ho není snadné, ale lze to. Existují hlasoví kouči, kteří se na to specializují. I mě – vedle učitele angličtiny – poslali hned k hlasovému kouči. Mimochodem, ten člověk spolupracoval s těmi největšími hvězdami, například s Dustinem Hoffmanem.
Když už to začíná být až moc stresující, vyhledávám klid u koní. Miluji koně a jejich vznešenost.
Než jdu na casting, dostanu scénář, a pokud se mi líbí, tak se ho naučím a jdu do toho. Casting má většinou několik kol. Na začátku mě hodně překvapilo, kolik toho musím kvůli každému kolu nacestovat. Jako herec pořád někam jezdím, producentské firmy si vás někdy převážejí tam a sem, klidně i z Londýna do New Yorku. Musí je to stát obrovské peníze. Přitom když už na schůzku dorazíte, strávíte tam jen minimum času, pokud není fronta. Předvedete, co jste se naučili, a jedete zase domů. Může to být hodně frustrující, ale zároveň i zajímavé.
Měl jsem sen. Chtěl jsem se setkat s Tarantinem
Kdo je mým hereckým vzorem? Asi jako každý obdivuji Meryl Streep či Keanu Reevese, z českých herců je mým vzorem Dana Medřická. Ale spíš než s hereckými vzory jsem měl sen potkat se s Quentinem Tarantinem. To se mi splnilo a překvapilo mě, když mi řekl, že ho fascinuje okultismus a že sledoval stejný, dnes už kultovní seriál jako já.
Konkurence v Hollywoodu je obrovská, ale mám rád výzvy, motivují mě být stále lepším.
ZDROJ: časopis Glanc
