Bořku, ve hře Koza aneb Kdo je Sylvie? hrajete s tátou. Jak tam mezi vámi funguje herecká chemie?
Chemie je chemická. Myslím si, že jsme zvládli oddělit ten náš vztah a přešli jsme na ten pracovní. Zvládli jsme to krásně.
Nechtěl vám z pozice táty udílet při zkoušení rady nebo říkat, co děláte a neděláte dobře?
Ne, rozhodně ne. On ví, že mu to nepřísluší, od toho je tady režisér. Když jsem si vyloženě nepřišel pro radu, tak si to ani nedovolil. Měl své práce dost a já taky.
Chodíte si k tátovi někdy pro rady?
Jo, někdy jo.
Nemrzí vás, že jste spojovaný se svým slavným tátou a tu cestu si nemůžete vyšlapat tak úplně sám?
Určitě mě nemrzí, že jsme s tátou spojovaný, protože je to můj táta. Pro mě to je motivace, abych si tu cestu vyšlapal sám. Sám si ji vyšlapávám, jsem si tím jistý a kdokoliv si myslí, že ne, je to jeho problém. Mě to nezajímá.
Nedávno jste měl premiéru filmu, teď máte premiéru v divadle, jaká práce vás baví víc?
Asi ta před kamerou. Mám filmy moc rád. Kdybych si měl vyloženě vybrat, tak by to byl asi film, ale nejen před kamerou, ale i za kamerou.
Bude z vás jednou i režisér?
Je to možné. Možná ne, možná ano.
Vy hrajete v Divadle Mír, které je známé svým nekorektním humorem. Jak pohlížíte na dnešní dobu, kdy se za vtip skoro lynčuje?
Myslím si, že pokud je to vtip, tak se s ním musí smířit ten, co ho říká, i ten, co ho poslouchá. To, že já na jevišti říkám nějaký vtip, neznamená, že se s ním ztotožňuji. Je to vtip, je to jenom jako, divadlo je taky jenom jako. To, co my tu hrajeme, neznamená, že si to myslíme. Je potřeba mít nadhled.
Zdroj: iGlanc.cz
Související články
Sledujte nás v Google Zprávách