Ať už je vám třicet, nebo vám táhne na padesátku, pravděpodobně jste „v tom“ také – technologie, zběsilé tempo, touha po informacích, sociální sítě a neustále blikající smartphony s upozorněním od aplikací. Bráníte se a tvrdíte, že máte vše pod kontrolou? A jste si jistá? Ze studie European Review for Medical and Pharmacological Sciences z roku 2023 vyplynulo, že mobilní telefon má u sebe téměř celý den 79 % lidí ve věku 18 až 44 let. Uživatelé chytrých telefonů tráví na svých zařízeních v průměru 3 hodiny denně, ale najdou se i velmi silní uživatelé – ti na svých zařízeních tráví 8–10 hodin denně! „Tak to na tom nejsem až tak špatně“, říkáte si pohoršeně a s úlevou. Myslíte? Co by vám na fakt, že držíte v ruce telefon 3–4 hodiny každý den, řekla vaše babička? Pravděpodobně by se vám vysmála a nazvala vás bláznem. Měla by pravdu? Možná ano. Stávají se z nás pomalu, ale jistě blázni? Hloupneme díky digitalizaci a AI? Máme svůj život pod kontrolou? Na to se podíváme více do hloubky.

Oči přilepené na displeji

Všeobecně platí, že pokud používáme mobilní telefon a jim podobná zařízení často, ovlivňuje nás to víc, než si dokážeme ve spěchu všedních dní vůbec připustit. Stačí si jen uvědomit, kolikrát se vám během plnění náročnějšího úkolu v práci stane, že oči tak nějak samy od sebe zkontrolují displej na telefonu, který máte samozřejmě položený na svém pracovním stole. Podle akademického časopisu International Journal of Social Science and Economic Research mobilní telefony a neustálé připojení mohou vést k návykovému chování. Neustálá oznámení, aktualizace sociálních médií a další podněty mohou v mozku vyvolat dopaminové výkyvy, které mohou ovlivnit naše štěstí a celkovou pohodu. Nadměrná závislost na těchto zařízení může časem znecitlivět reakci mozku na dopamin, což vede ke snížení míry soustředění, spokojenosti a také vzrušení v jiných „obyčejných“ oblastech života nebude tak intenzivní.

Závislost na scrollování

Dopamin hraje ve všech závislostech velmi důležitou roli. Také sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo třeba TikTok jsou navrženy tak, aby upoutaly co nejvíce pozornosti, a udržely tak uživatele co nejdéle online. Toho dosahují prostřednictvím mechanismů, které stimulují uvolňování dopaminu v mozku, neurotransmiteru spojeného s pocitem odměny a potěšení. Každé upozornění o nové zprávě nebo lajku či jen pouhé scrollování vyvolává malou vlnu dopaminu, což vede k tomu, že se lidé cítí dočasně lépe. Tento cyklus se může rychle stát závislostí, protože tak stále hledáme další dopaminovou „dávku“. A tak se dostáváme k dalšímu problému dnešní doby, což je snížená schopnost soustředit se.

Zahlceni e-maily a zprávami

O tento fenomén současnosti se zajímají vědci, psychologové i odborníci na digitální technologie a je přičítán především nástupu digitální éry, která nás obklopuje nepřetržitým tokem informací a neustálými notifikacemi. Naše mozkové cesty jsou „navrženy“ tak, aby reagovaly na nové stimuly, což bylo v pravěku klíčové pro přežití. V dnešní době však tento proces vede k neustálé potřebě kontrolovat sociální média, e-maily a příchozí zprávy, což narušuje naši schopnost soustředit se na složitější úkoly.

DOPAMIN:

Dopamin je složitá chemická látka, která je stále předmětem intenzivních výzkumů. Funguje jako přenašeč signálů mezi buňkami v mozku. V našem těle má mnoho funkcí, ale jeho nejvýznamnější role spočívá ve vnímání potěšení, odměny a motivace. Když tedy děláme něco, co nám přináší radost nebo uspokojení, (jídlo, cvičení, trávení času s přáteli nebo i scrollování na sociálních sítích), naše tělo uvolňuje dopamin, což nám dává pocit štěstí a spokojenosti.

Problémem je, že některé látky a chování (hazardní hry, užívání drog, mnoho času na sociálních sítích) mohou vést k uměle zvýšeným hladinám dopaminu, což způsobuje závislost, protože mozek začne pro pocity radosti či odměny tyto aktivity nebo látky vyžadovat více.

Aby nám nic neuniklo

FOMO, neboli strach z propásnutí příležitosti, je dalším tématem, které souvisí se závislostí na sociálních sítích. Náš pocit, že ostatní mají zábavnější životy než my, může vést k neustálému kontrolování sociálních médií, abychom zajistili, že nám nic neuteče. FOMO tak může mít za následek nejen zvýšenou úzkost a depresi, ale také právě zmíněné oslabení schopnosti soustředit se, protože naše mysl je neustále rozptylována možností, že bychom mohli něco zmeškat.

A o digitální demenci jste slyšeli?

Vůbec poprvé tento termín použili jihokorejští vědci, kteří spojili ztrátu schopnosti zapamatovat si různá přístupová hesla a telefonní čísla s intenzivním užíváním mobilních telefonů. Digitální demenci ale zpopularizoval především německý neurolog a psychiatr Manfred Spitzer, který na toto téma vydal i knihu. Digitální demence je označení pro poruchy v poznávání a snížení mentálních schopností, způsobené dlouhodobou závislostí na digitálních médiích, zejména na počítačích, tabletech a chytrých mobilních telefonech. A pozor – týká se to i nadměrného sledování televize.

Navigace místo mozku

Projevuje se tak například poruchami v pozornosti nebo třeba neschopností samostatně myslet. Postupně tak můžeme ztratit každodenní vzorce chování a schopnost zapamatovat si některé důležité detaily z běžného života. Manfred Spitzer tvrdí: „Steve Jobs a Bill Gates neměli iPad v pěti letech a laptop v sedmi. Kdyby je tenkrát měli, nic by nikdy nevymysleli.“ Kromě toho spojuje používání nových technologií dohromady i například s orientačním smyslem. V dnešní době většina řidičů používá navigace místo toho, aby se spoléhala na svůj mozek. Pokud tedy i vy patříte mezi ty, kteří by bez navigace nikam netrefili, možná je na čase začít svou hlavu a zmíněný orientační smysl začít trochu trénovat.

Na sociálních sítích v každé volné chvíli

Představte si situaci, kdy sedíte například v kavárně a vaše kamarádka, se kterou jste zašla na brunch, odchází na toaletu. Co v tu chvíli uděláte jako první? Sáhnete bezmyšlenkovitě po telefonu a rázem jste na nějaké sociální síti. Máme pravdu? Nebojte se, nejste v tom sama. Podle našeho redakčního průzkumu má tento vzorec chování zafixovaný snad každý v našem okolí. Zkuste se místo toho porozhlédnout okolo sebe, podívat se, kdo další se s vámi v útulném prostoru kavárny nachází. Vnímejte ruch, hudbu a vůně, které se kavárnou nesou, a prostě buďte v přítomném okamžiku. Zvědomte si i tyto obyčejné věci, buďte víc offline. Už vám nemusíme vysvětlovat, že pomocí této maličkosti děláte hodně pro svůj mozek a vlastně i pro své zdraví, že? Jestli pro vás bude tento moment těžký, možná vám ho usnadní tato pomůcka – paradoxně další mobilní aplikace.

Od technologií nás zachrání zase jen technologie?

Expert na téma pozornosti a soustředění Lukáš Havránek se v podcastu Deep Talks podělil o svůj osobní tip, jak mít užívání aplikací v telefonu více pod kontrolou. „Snad nejlepší aplikace, kterou jsem měl možnost otestovat se jmenuje „one sec“. Propojíte si ji s aplikacemi, o kterých víte, že jsou problematické, a ve chvíli, kdy na ně kliknete, vás aplikace „one sec“ donutí k nádechu a výdechu. Na displeji vám k tomu běží grafika. Až potom se rozhodnete, zda chcete například na Instagram, opravdu vlézt, nebo ne.“ Když se tedy vrátíme zpět do kavárny, až budete chtít otevřít nějakou sociální síť, aplikace vás díky nádechu a výdechu donutí k vědomému rozhodnutí a vy si opravdu začnete třeba vychutnávat atmosféru tohoto místa.

„Líbí se mi, že aplikace nepracuje s žádnou restrikcí. Mně „one sec“ snížila celkový čas u telefonu, ale zároveň mě opravdu donutila k tomu, že se v 50 až 70 % rozhodnu, že aplikaci, kterou jsem původně chtěl otevřít, nakonec neotevřu. Díky tomu jsem si uvědomil, že i když jsem si myslel, že mám legitimní důvod aplikaci otevřít, došlo mi, že to může ještě dvacet minut počkat. A získal jsem dvacet minut času – což není málo!“ dodává v podcastu Lukáš.

Zdroj: Youtube

Buďte digitální minimalistkou

Tématu omezování používání digitálních technologií se také podrobně věnuje Cal Newport, který napsal knihu „Digitální minimalismus“. V té Newport propaguje filozofii, která vyzývá k vědomému výběru a používání technologií s cílem podporovat hodnoty jedince a zlepšovat kvalitu jeho života. Místo aby se lidé nechali strhnout všudypřítomným pokušením a neustálým proudem informací, nabádá k selektivnímu přístupu, kde každá technologie nebo aplikace musí prokázat svou hodnotu v tom, jak přispívá k osobním a profesionálním cílům uživatele. Newport zdůrazňuje, že digitální minimalismus není o odmítání moderních technologií jako takových, ale jde spíš o strategii, jak se vyrovnat s jejich negativními dopady, a to stanovením jasných pravidel pro jejich používání. Podle něj je důležité provádět pravidelné „digitální detoxikace“, během kterých lidé úplně odstřihnou volitelné technologie, aby posoudili, co jim opravdu přináší hodnotu. Newport také radí, aby lidé hledali bohatší, osobnější formy interakce. Namísto chatování na sociálních sítích nebo odesílání textových zpráv by měli dát přednost skutečným setkáním nebo telefonickým hovorům. Argumentuje, že tyto formy komunikace jsou mnohem uspokojivější a přispívají k hlubším a smysluplnějším vztahům.

Co radí Cal Newport?

„Postupné změny jednoho návyku po druhém podle mých zkušeností moc nefungují. Důmyslná lákadla ekonomie pozornosti v kombinaci s navyklým chováním oslabí počáteční energii a člověk brzy skončí tam, kde začal. Doporučuji spíše rychlou transformaci. Proběhne-li v krátké době a s dostatečným přesvědčením, je pravděpodobnější, že se bude jednat o trvalé změny. Takovému rychlému procesu říkám digitální úklid,“ vysvětluje. Ten probíhá tak, že si dáte třicet dnů pauzu od volitelných technologií, během níž budete zkoumat a znovuobjevovat činnosti a návyky, které pro vás mají smysl a uspokojují vás. O jaké technologie jde? „Patří sem aplikace, weby a související digitální nástroje zprostředkované obrazovkou počítače nebo displejem mobilního telefonu. Jejich účelem je vás bavit, informovat nebo spojovat s ostatními. Při přípravě digitálního úklidu se tedy zamyslete například nad textovými zprávami, Instagramem nebo Netflixem, ale tento proces se nevztahuje na mikrovlnku, rádio nebo elektrický zubní kartáček. Na konci pauzy můžete začít s čistým stolem a vracet volitelné technologie zpět do svého života. U každé z nich se rozhodnete, čím je pro vás užitečná a jak přesně ji budete používat, aby vám přinášela co největší užitek.“, říká Cal Newport ve své knize Digitální minimalismus.

Digitální svoboda

„Když jsem si prostudoval stovky získaných zpráv, došel jsem ke dvěma závěrům. Za prvé: digitální úklid funguje. Lidé byli překvapeni, do jaké míry mají digitální život zaneřáděný reflexním chováním a kompulzivními návyky. Jakmile tento nános odstranili a začali znovu od začátku, cítili, jako by z nich spadl balvan, jež tížil jejich duši, aniž si toho byli plně vědomi. Výsledkem úklidu bylo organizované zacházení s digitálními technologiemi, které těmto lidem připadalo „správné“, aniž by dovedli pořádně říct proč“, vysvětluje v knize Cal. Cal už provedl několik experimentů s konkrétními lidmi a výsledek byl ohromující. Tady máte na ukázku dva konkrétní příběhy.

Donuťte k detoxu i partnera

Brooke popsala svou zkušenost následovně: „Prvních pár dnů bylo překvapivě těžkých. Moje závislost se projevila v plné síle. Kdykoli jsem čekala ve frontě, měla přestávku, nudila se, byla zvědavá, co asi dělají známí, do něčeho se mi nechtělo, chtěla jsem si „jenom něco najít“ nebo jsem prostě potřebovala vypnout, sáhla jsem po mobilu a vzápětí mi došlo, že nemůžu. Ale nakonec se to zlepšilo: „Postupně abstinenční příznaky odezněly a já začala na telefon zapomínat.“ Pojišťovací agentka Melissa během třiceti dnů digitální přestávky sice přečetla „jenom“ tři knížky, ale také si udělala pořádek v šatníku, zorganizovala několik večerů s přáteli a začala se častěji vídat se svým bratrem. „Bylo by hezké, kdyby se toho experimentu účastnil i on,“ řekla mi, „protože celou dobu, co jsme si povídali, pořád koukal do mobilu a mě to rozčilovalo.“ Dokonce si začala konečně shánět nové bydlení, což předtím pořád odkládala, protože se jí zdálo, že na to nemá čas. Než období digitálního úklidu skončilo, podařilo se jí najít nový dům.

Najděte rovnováhu

Nelze vyvrátit, že žijeme v době, kdy jsme neustále obklopení nekonečným proudem informací a digitálními technologiemi. Abychom si zachovali zdravý rozum a nestali se oběťmi, je potřeba najít mezi online a offline světem rovnováhu. Nemusíte jít radikální cestou zákazů a odmítat jedno nebo druhé. Spíš si pro sebe určete pravidla a ta pak dodržujte. V praxi to může znamenat omezený čas u obrazovek, smartphone mimo ložnici a třeba čas na každodenní krátkou meditaci. Stačí malé změny v každodenním životě, které vás dovedou ke štěstí a zdraví.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc, europeanreview.org, ijsser.org, Cal Newport: Digitální minimalismus

Související články