Jak vzpomínáte na svá školní léta? Nám vždy učitelé říkali, že až začneme chodit do práce, budeme na školu ještě s láskou vzpomínat. V mém případě se spletli, do práce jsem se těšila a do školy bych se už nevrátila. Říká se, že lidé si neváží toho, co mají zadarmo. V případě vzdělání panuje obava, že když studenti za vzdělání neplatí, neberou ho vážně a snižuje to jejich motivaci k výsledkům.
Vzdělání není všude pro každého
Spojené státy americké zdaleka nejsou jediná země, v níž je studium podmíněné financemi, nicméně právě z amerických filmů to známe všichni. Chudý kluk sní o škole pro bohatou elitu a doufá. Jeho budoucnost závisí na tom, zda dostane stipendium, či nikoliv.
Výše školného pak v rozhodování představuje významný faktor. Člověk si hned rozmyslí, zda o konkrétní obor opravdu stojí a nejde na danou školu jen proto, že zrovna neví, co se životem, nebo se mu nechtělo dojíždět na školu do vedlejšího města. „Mnoho českých studentů považuje za samozřejmé, že začne studovat jednu vysokou školu, pak druhou, někdy i třetí… Následně když se jim nechce dělat zkouška, tak si prodlouží studium – jednou, dvakrát, apod. Pokud by za studium museli platit, více by si ho vážili, více by se zamysleli nad výběrem a lépe by se soustředili na to, aby ze svého studia získali co nejvíce. To by mohlo vést ke zlepšení studijních výsledků a celkové úrovně vzdělávání,“ míní Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování.
Zavedení školného je pro mnohé studenty překážka
V mnoha zemích je navíc školné klíčovým zdrojem financování vysokých škol. Na jedné straně si tak škola může dovolit nabídnout „něco lepšího”, na druhou stranu je to pořád znevýhodnění studentů z méně majetných rodin. „V této souvislosti je jedním z klíčových aspektů spravedlivého přístupu ke vzdělání zajištění, že studenti ze všech sociálních vrstev mají možnost studovat, aniž by je brzdily finanční překážky. Když i mírné školné může být značnou zátěží, jedním z řešení by mohly být bezúročné půjčky podle vzoru anglosaských zemí. Tyto půjčky by studenti začali splácet až po dokončení studia a pouze tehdy, když dosáhnou určitého příjmu,” vysvětluje Večerková s tím, že takový systém by mohl vyvážit potřebu financování škol a zároveň zajistit, aby přístup ke vzdělání nebyl omezen finančními možnostmi.
Právě žádost o stipendium či jinou finanční injekci je konkrétně v USA nedílnou součástí v procesu přihlášení na vysokou školu. Prakticky každý toho využije a ačkoliv například i školné na státní univerzitě vyjde v závislosti na zvoleném oboru na přibližně 11 000 dolarů ročně plus náklady na ubytování a stravu, vzhledem k různým druhům dostupného financování je to i tak relativně cenově dostupné. Otázkou ale zůstává i to, kolik z mladých lidí se chce ještě na škole zadlužit, protože rostou náklady úplně na všechno. Stačí se podívat na ceny bydlení.
Peníze jsou hodně, ale kvalitní vzdělání nezaručí
V konečném důsledku však zavedení školného není zázračným řešením všech problémů. Samo o sobě totiž kvalitu vzdělávání nezlepší. „Je proto důležité, aby se peníze vybrané ze školného investovaly zpět do školství a používaly se ke zlepšení infrastruktury, vybavení a tréninku učitelů. Zejména poslední bod považuji za zásadní pro pozitivní změnu českého školství,” doplňuje Jana Večerková.
Byli byste pro zavedení školného v České republice po vzoru jiných zemí?
Zdroj: iGlanc.cz, Jana Večerková – zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování
