Povinnou školní docházku zavedla císařovna Marie Terezie 6. prosince 1774, a přestože je škola někdy utrpení, buďme jí za to vděční. Kdo měl dostatek financí, ten si platil vlastního domácího učitele. Zbytek dětí musel od šestého roku plnit nejméně šestiletou školní docházku. Žáky bylo třeba také nějak odlišit, ohodnotit, takže s tím přišel na řadu i systém známkování. Ten si postupně každá země přizpůsobila po svém a vysvědčení žáci dostali teprve až když školní docházku ukončili.

Pětka není vždycky špatná

U nás je jednička výborný, obrácené pořadí je ale běžnější. Pětistupňovou klasifikaci s obráceným pořadím známek (5 = výborný) mají například v Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku, Turecku, Rusku či Portugalsku. Na vysokých školách v Polsku jsou jen čtyři známky a pětka je nejlepší. Jinak mají v Polsku šest známek (nejlepší je 6) a stejné hodnocení má i Bulharsko a Švýcarsko. Odtud vznikla i nepravda, že geniální Albert Einstein se špatně učil, ba že dokonce propadal. Známky měl skvělé, jen si někdo kdysi špatně vyložil systém hodnocení dané země.

Asi bych si nepřála být učitelkou v Belgii či Francii, protože se tam někdy užívá i dvacetistupňová klasifikace (nejlepší známka je 20), běžnější je ale známkování do 10 a tuto klasifikaci užívá i Itálie, Litva, Řecko či Španělsko. Naši němečtí sousedé mají stejně jako my 1 jako výbornou, ale hodnotí až do 6. A ne vždy musí vysvědčení obsahovat jen čísla, z filmů jistě znáte, že v Americe se hodnotí písmeny, přičemž nejlepší je A+. Tento systém klasifikace je platný i v Kanadě a Velké Británii.

Dříve se hodnotila i píle a aktivita

Stejně jako v Česku, od výborné po nedostatečnou, klasifikuje žáky i Slovensko a Rakousko. V posledních letech se sice na některých školách zavádí slovní hodnocení místo známek, ale ”klasické” vysvědčení převládá. Když zabrousíme do historie, zjistíme, že kromě prospěchu a chování se u nás až do vzniku Československa roku 1918 hodnotila i píle a aktivita ve škole. Když naši zem okupovali nacisté, pak jsme byli nuceni převzít německé hodnocení a navíc, vyznamenání mohl dostat jenom jeden, maximálně dva žáci ze třídy. Dovedete si to představit? Taková nespravedlnost.

Vysvědčení JINAK

Teď se u nás znovu schyluje ke změně. Vysvědčení JINAK je název projektu, který se zasazuje o to, aby hodnocení žáků bylo komplexní. Obsahuje rozsáhlé rozbory, sebehodnocení, sdělení rodičů. Známka už tady není tak podstatná, na prvním stupni podle vzorů chybí úplně. Když zavzpomínám na svá školní léta, byla jsem až tak do osmé třídy (pak jsem začala mít větší zájem o kluky) hodně ambiciózní a toužila mít minimálně vyznamenání. Když jsem na tom papíře viděla samé jedničky - to nebylo vždy podotýkám -, byla jsem na sebe hrdá. Právem. Ty známky mě motivovaly k tomu, abych zabrala. Kdo měl špatné známky, často to bylo proto, že na školu prostě kašlal. Na to už ale poukazovat nechceme, aby se nikdo necítil špatně. Takže když Pepíček nezvládá shodu přísudku s podmětem, nevadí, tabuli myje na výbornou!

Schválně jsem zabruslila do internetových diskuzí týkajících se novátorského vzoru vysvědčení, abych si pročetla názory ostatních obyvatel České republiky, protože tady vždy narazíte na ty největší odborníky. Diskuze to byly bouřlivé a nová metoda má své příznivce i odpůrce. Soucítím každopádně s učiteli, jak po nocích vyplňují šestistránkové hodnocení sto padesáti žákům. Nové vysvědčení má být prý něco, co neskončí jen tak hozené v šuplíku (to jsem tedy zvědavá) a nemůžu si pomoct, přijde mi, že z dobrých a špatných se udělala taková jedna velká šedá zóna.

Zdroj: iGlanc.cz, Matfyz, Wikipedie, Vysvědčení JINAK

Jaké vysvědčení preferujete?

Klasický systém známkování, jak je to teď. 92 %
Nové vysvědčení s podrobným slovním hodnocením. 8 %

Související články