Mezi svými známými jistě i vy najdete spoustu těch, kteří uklízení z duše nenávidí, stejně jako jedince, co nedokážou usnout bez vědomí, že je jejich kuchyňská linka perfektně čistá. Většina z nás se ale jistě shodne na tom, že nepořádek doma nemáme rádi. Daleko lépe se cítíme v čistých prostorech.
PODPORA VNITŘNÍHO KLIDU
Uklizené a harmonické prostředí nám přináší nejen estetické potěšení, ale má i hlubší psychologický význam. Pocit uspořádanosti a čistoty v našem okolí může mít pozitivní dopad na naši mysl, což se projevuje snížením stresu, zlepšením nálady a celkovým zvýšením produktivity. V uklizeném prostředí se snáze soustředíme. Absence určitého vizuálního šumu nám zkrátka umožňuje lepší mentální organizaci.
Psychologové často poukazují na to, že vnější řád může podporovat pocit vnitřního klidu a kontroly. V nepořádku se naopak můžeme cítit ztraceni a přetíženi, což může vést ke zvýšení úzkosti a pocitu neefektivity. Podle studie publikované v časopise Personality and Social Psychology Bulletin jsou ženy, které popisovaly svůj domov jako „plný nepořádku a nedokončených projektů“, častěji unavené a více depresivní než ženy, které popisovaly své domovy jako klidné a odpočinkové. Výzkumníci také zjistili, že ženy s nepořádkem doma měly vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu. Eliška Popková, zakladatelka instagramového profilu @perfekcionistkaeliska k tomu říká: „Úklid v sobě skrývá slovíčko – klid. Díky uklizenému prostoru vše snadno najdete. Například neustálé hledání věcí nás stresuje. Připravit si ráno snídani v čisté kuchyni je zkrátka klidnější než nemít na přípravu jídla prostor ani čisté nádobí. Pro mě je úklid i formou aktivního odpočinku. Vždy si k němu pustím oblíbenou hudbu a nechám své myšlenky pracovat. Občas tak ani nevím, že uklízím.“
UKLÍZÍM, TEDY KONTROLUJI
Výzkum Connecticutské univerzity v podstatě potvrzuje Eliščiny myšlenkové pochody, se kterými se také dokáže jistě ztotožnit nejedna z vás. Tento výzkum totiž zjistil, že v době velkého stresu se lidé uchylují k úklidu, protože jim dodává v jinak chaotickém období určitý pocit kontroly. Tento trend není náhodný nebo povrchní, ale má hluboké psychologické kořeny. Stres z nedokončených úkolů tak podvědomě vyrovnáváme zaměřením se na fyzický prostor – na místo, kde žijeme. Když ho můžeme upravit, zlepšit nebo uklidit, získáme tak pocit, že máme ve svém životě alespoň něco pod kontrolou, což hraje zásadní roli v naší psychické pohodě. Přímou souvislost s naším psychickým rozpoložením a nepořádkem tak potvrzují vědecké výzkumy i psychologové. Dokonce se ukázalo, že v neuklizeném prostředí máme dvakrát větší tendenci sahat po sladkostech a dalším nezdravém jídle oproti těm, kteří žijí v uklizených domácnostech! Zjednodušeně řečeno: naše maminky měly pravdu – měly bychom mít zkrátka uklizeno.
PLÁNUJTE PRŮBĚŽNĚ
Ale i přes to se budou ozývat i hlasy z druhého břehu, které tvrdí, že je to právě úklid, co způsobuje nechuť a tím pádem i stres. Smýčení je nebaví a vždy myjí okna, utírají prach nebo vysávají s odporem. Možná tady bude háček v něčem jiném. Úklid nás totiž stresuje především tehdy, když se nepořádek nakupí, a my moc dobře víme, že nám zabere spoustu času. Co s tím?
Uklízejte častěji
Lepší je se naučit uklízet v kratších intervalech a častěji. Eliška považuje za největší a nejčastější chybu, když se nechává veškerý úklid na jeden den v týdnu. „Kdo by se těšil na sobotu, když ví, že ji stráví celou nenáviděným úklidem? Rozvrhněte si raději úklid tak, aby vám zabral každý den pár minut. Většinou uklízím každý den zhruba dvacet minut. Uklizeného domova dosáhnu za zlomek času a s minimální námahou,“ vysvětluje maminka 1,5leté holčičky, která se právě díky svému dítěti učí svůj perfekcionalismus krotit.
METODA JEDNÉ CESTY
Zároveň byste ale měli mít na paměti, že domov je především místem k žití, ne k focení do designového katalogu. Sice se může ze sociálních sítí zdát, že všichni žijí ve sterilní čistotě, realita však bude stoprocentně jinde. K tomu, abyste se doma cítili příjemně, vám pomohou pravidelné každodenní činnosti. „Klidně si stopněte čas na dvacet minut a uklízejte jen po tuto dobu. Jasně že hloubkové čistění zabere delší čas, ale takový úklid neděláme každý den, ale jen třeba 4x za rok. Co také doporučuji, je metoda jedné cesty. To znamená nepokládat nádobí na kuchyňskou linku, ale dávat ho hned myčky. Neodkládat ruličku z toaletního papíru vedle toalety, ale hned ji odnést do koše. Nezmuchlat oblečení, ale přeložit ho. Vybudovat si nové úklidové návyky není jednoduché, ale výsledek a čas, který vám to ušetří, rozhodně za to stojí,“ doporučuje Eliška Popková. Úklid nemusí být pro každého meditací, ale může se stát příjemnou rutinou, která přináší pořádek nejen do vašich domovů, ale i do vašich životů. Jakmile se naučíte správně uklízet, může se tato činnost stát i určitou duševní hygienou.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc, journals.sagepub.com, today.uconn.edu