Narozeniny dětí, úspěšné zakončení první třídy, dovádění na zahradě, fotky z dovolené, první den na kroužku nebo vaše oblíbené místo, kam s dětmi chodíte na zmrzlinu. Je tolik příležitostí něco vyfotit a ještě jednodušší je sdílet to se všemi ostatními. Sharenting je spojením slov sharing a parenting, a označuje tendenci rodičů sdílet až příliš mnoho, ať už jsou to fotky, storíčka nebo informace, které svým způsobem mapují každý krok dítěte.

Proč nesdílet fotky dětí na sociálních sítích

Mnoho rodičů má své profily na sociálních sítích veřejné a mezi jejich sledujícími se tak ocitají i lidé, které nikdy v životě neviděli, neznají je. Cizímu člověku na ulici byste asi fotku své ratolesti neukazovali, přesto to už vlastně děláte skrze sociální sítě. Možná si teď říkáte, vždyť co je na tom, dělá to každý.

Hlavní problém je bezpečnost dětí. „Zveřejňování fotografií a informací o dětech na sociálních sítích představuje značné bezpečnostní riziko. Tyto informace mohou zneužít pedofilové, únosci a další osoby se zlými úmysly,” vysvětluje Jana Večerková, která dlouhodobě působí v IT sektoru. „Můžou tak zjistit jméno dítěte, jeho věk, adresu, školu, zájmy a další důležité údaje, které mohou zneužít k jeho ohrožení,” doplňuje. Z toho důvodu například Francie nedávno přijala zákon na ochranu soukromí dětí týkající se sharentingu.

Vy jste nadšení, děti už tolik ne

Když jsou děti malé, tak vám to neřeknou, ale pořád jsou na fotkách oni a v podstatě porušujete jejich vlastní soukromí. Jednou dospějí do věku, kdy se jim to nemusí líbit. „Budoucí dospělý potomek možná nebude nadšen z toho, že jeho rodič sdílel veškeré momenty z jeho života a že on sám už nikdy nad svou minulostí nebude mít kontrolu,” říká dále Večerková k problematice sharentingu. Co je jednou na internetu, to už tam zůstane. Jako nesmazatelný digitální otisk, stopa.

Ačkoliv váš původní záměr nebyl zlý a to poslední, co byste chtěli, je ublížit svému potomkovi, vámi vytvořená digitální stopa dítěte může v budoucnu ovlivnit chování ostatních dětí ve škole nebo mu zasáhnout do vysněného povolání. „Jakmile je fotka nebo informace o dítěti sdílena na internetu, je prakticky nemožné ji z něj kompletně odstranit. To znamená, že dítě ztrácí kontrolu nad svou digitální stopou a nemůže ovlivnit, kdo má k jeho informacím přístup a jak s nimi naloží. Fotky a informace sdílené rodiči na sociálních sítích mohou být zneužité k šikaně jejich dětí. Ostatní děti si z nich můžou dělat legraci, zesměšňovat je, nebo jim dokonce vyhrožovat,” varuje Jana Večerková. Především v době umělé inteligence si každý může s fotografiemi na internetu dělat v podstatě cokoliv chce.

Sdílení obsahu na sítích musí mít hranice

Kde je hranice mezi sdílením radostných okamžiků, soukromím a důstojností dětí? Starších dětí se narovinu zeptejte, co si oni o vašem příspěvku myslí. Zároveň by od vás měly být poučené o tom, jak se jich sdílení obsahu týká a jaké to může mít následky. U mladších dětí se zamyslete nad následujícím:

  • Je zveřejnění dané fotografie skutečně nutné?
  • Když si myslíte, že ano, ujistěte se, že je váš profil na sociálních sítích nastaven jako soukromý a že k vašim příběhům mají přístup pouze vaši přátelé.
  • Vypněte také geotagování, aby se k fotkám automaticky nepřidávala vaše poloha.
  • Nikdy nezveřejňujte jméno, adresu, telefonní číslo ani jiné citlivé informace o svém dítěti.
  • Také nezveřejňujte fotky dítěte v koupelně, na toaletě, v šatně nebo v jiných citlivých situacích.
  • Přemýšlejte nad každým sdíleným obsahem tak, že už na internetu zůstane navždy a že jej potenciálně může někdo zneužít.

Zdroj: iGlanc.cz, UNICEF, Jana Večerková - zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování

Související články