"V biologické rovině probíhá během puberty pohlavní dozrávání, které s sebou nese rozkolísané hormonální hladiny. Dozrává také centrální nervová soustava, což má dopady i na psychickou složku, například na rozkolísanou emocionalitu,“ říká psycholožka Jana Tylš Adámková. Mění se i tělesná stavba směrem k postavě dospělé ženy či muže a přijetí tohoto procesu může být komplikované. „Na třetí, sociální rovině, je hlavní posun od vztahů s rodiči na zaměření na vztahy s vrstevníky. Mladý člověk rozšiřuje sociální vztahy, formuje svou identitu, vyrovnává se s autoritami,“ ujasňuje psycholožka.
EMOCIONALITA
U dospívajícího jsou emoce hodně rozkolísané a mnohdy se nedají predikovat. Vyznat se ve svých emocích má občas problém i samotný dospívající. „To je podloženo biologickou složkou, kdy se mění hormonální rovnováha a dozrává centrální nervová soustava. Běžná je i zvýšená únava,“ míní Mgr. Tylš Adámková a upozorňuje, že by rodiče měli s těmito skutečnostmi pracovat.
NECHTE JE VYBOUŘIT
V pubertě je běžné, že dítě zkouší, kam až může zajít. Rodiče by mu měli nastavit takovou hranici, kde bude ještě v bezpečí, zároveň by ale měli dospívajícímu umožnit, aby s touto hranicí mohl do určité míry zápasit. „Pro vývoj je podstatné, aby dospívající měl prostor trucovat, zkoušel své limity. Musí to ale zůstat v bezpečné zóně. Její určení závisí ve velké míře na rodičích,“ tvrdí odbornice.
PUBERTA, NEBO PROBLÉM?
Během dospívání se může objevit i psychopatologie, která se někdy těžko odlišuje od běžného dospívání. „Často ke mně přicházejí dospívající ve středně těžké depresivní fázi, protože rodiče stav vnímali pouze jako těžkou pubertu. Pro rodiče je to náročná situace. Rozpoznat, kdy se jedná o vážnější problém, je skutečně komplikované,“ naznačuje Tylš Adámková.
VZÁJEMNÉ POCHOPENÍ
Je důležité, aby rodiče přijali fakt, že dospívající má své názory, a ty se od těch jejich mohou odlišovat. Nemusí to však nutně znamenat atak na ně. „Naopak, někdy to, nač dospívající poukazují, jak na úrovni rodiny, tak celé společnosti, může být přínosným impulsem k dobrým změnám,“ uzavírá specialistka z kliniky duševního zdraví.
ODBORNÍK RADÍ: NASTUPUJÍ PROBLÉMY
Mgr. Jana Tylš Adámková, psycholožka Psychedelická klinika Psyon
Děti jsou zhruba od dvanácti let schopné více pracovat s hypotézami a hypotetickými problémy, což je důsledkem vývoje kognice (způsobu poznávání světa – vnímání, myšlení). „Dospívající stavějí na tom, že jejich názor je specifický a správný. Mohou být v tomto směru rigidní, což je jeden z důvodů, proč dochází ke konfliktům s rodiči nebo jinou autoritou. Změnit názor dospívajícího může být velmi složité,“ upozorňuje psycholožka.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis Story, Mgr. Jana Tylš Adámková, psycholožka
