Zní to trochu neromanticky, ale láska, mocná čarodějka, která dala vzniknout tisícům uměleckých děl (ale i válkám), má vědecky měřitelný dopad na naše tělo. Jak jistě víte, ve chvíli, kdy se zamilujete, začnete se chovat i cítit úplně jinak než obvykle. Za tyto změny může spousta chemických procesů v mozku i celém těle.
Je dokázáno, že když dojde na milostná vzplanutí, pracuje na plné obrátky dvanáct částí mozku, což je dost. Takže zatímco si létáte na růžovém obláčku, všechna tato centra pracují naplno jako sehraný tým. Plodem jejich rozsáhlé spolupráce je uvolňování řady látek do těla. Které jsou nejzásadnější z nich a co nám způsobují?
ZÁVISLÍ NA HORMONECH
Pokud lidský mozek vyhodnotí druhou osobu za vhodnou k vážnému seznámení, v našem těle se spustí složitý biochemický proces. Zjednodušeně ho lze vyjádřit chemickým vzorcem C8H11N, jenž označuje hormon působící v období prvotní zamilovanosti - fenyletylamin. V lidech spouští vnitřní pocity prudké změny a ztráty pevné půdy pod nohama a údajně způsobuje i onen přihlouplý zamilovaný úsměv. Právě tento hormon může nejen za naše euforické stavy blaha a radosti, ale i za to, že pokud nám drahá polovička není na blízku, musíme na ni neustále myslet, koukat na její fotografie atd. Fenyletylamin v nás totiž vyvolává jakousi formu závislosti.
Za příjemné pocity, které cítíme při milostném okouzlení, může i dopamin – chemická látka, která hraje velkou roli nejen v lásce, ale také při vzniku závislosti na hracích automatech či drogách. Když se zamilujete, začne se dopamin v mozku vyplavovat, čímž dochází k vyvolání intenzivních pocitů, jež stejně jako u fenyletylaminu vedou k nadšení z milovaného protějšku. Podobně jako u drog se na tomto stavu snadno stanete závislí a nebudete chtít přestat. „Je to ten moment, kdy se spustí řízené chování, jež vám zabrání vnímat cokoli jiného kromě vašeho nového partnera,“ říká psycholog PhD. Petr Dvořák.
Obě zmíněné látky se v mozku vylučují hlavně v raných fázích lásky, kdy je vzplanutí nejintenzivnější. Tělo si postupně vyvíjí k těmto látkám toleranci a původně excitované stavy zamilovanosti se mění v normální prožitky dne. Pro mnoho lidí společně s tím vyprchává i smysl vztahu. Už v první fázi zamilovanosti proto raději počítejte s tím, že „tetelení se“ z přítomnosti vašeho partnera či pouhého pomyšlení na něj jednou skončí.
INTIMNÍ OSVĚTLENÍ
Další chemickou látkou, jež s tělem dělá hotové divy, je oxytocin. Na rozdíl od dopaminu organismus naopak zklidňuje a vede k neutuchající potřebě tělesného sblížení. „Díky této látce se čerstvě zamilované páry neustále osahávají, objímají a líbají, třeba i na nevhodných veřejných místech. Prostě si nemohou pomoct a nevnímají své okolí. Stud jde stranou,“ tvrdí Petr Dvořák.
Takže jestli odmítnete jít na zajímavý večírek s kamarády jen proto, že dáte přednost večeru u televize v objetí milovaného partnera, vězte, že jste doslova zaplaveni oxytocinem. Mimochodem, o téhle látce jste asi slyšeli v souvislosti s porodem, kdy její hladina v těle maminek stoupá stejně jako těsně po narození dítěte. Děje se tak kvůli dostatečné tvorbě mléka a nutkání starat se o dítě a neopustit ho.
VÁŠNIVÝ TESTOSTERON
Testosteron je známý hlavně jako čistě mužský hormon, ovšem mají ho i ženy, i když v mnohem menší míře. A je to „práce“ právě testosteronu, když zahoříte spalující touhou, kterou neumíte ovládnout. Testosteron má totiž za úkol prudce přiživovat oheň vášně u obou pohlaví. „Jde o jeden z mnoha fragmentů romantické lásky. K ní neodmyslitelně patří i sex, vášeň a vzrušení. A když k těmto projevům tělesného sblížení konečně dojde, ve vašem těle proběhne prudké zvýšení hladiny testosteronu, jež s narůstajícím vzrušením rapidně stoupá,“ popisuje psycholog.
Muži mají od přírody vysokou hladinu testosteronu, který je obsažený i ve slinách. Existuje dokonce teorie, že když dva lidé spojí svá ústa při polibku, přenáší se díky slinám i testosteron, čímž dochází k prudkému sexuálnímu okouzlení partnera. Věřte, nevěřte, líbáním každopádně vše začíná...
NEMÁTE SLOV?
Další ingrediencí v alchymii lásky je stresový hormon noradrenalin neboli norepinefrin. Z chemického hlediska se nejvíc podobá zmiňovanému dopaminu Cítíte srdce v krku, červenáte se, je vám horko a máte zrychlený tep, když zaregistrujete svého vyvoleného? Za to vše může právě noradrenalin, který vás převálcuje úplně stejně jak v pubertě, tak ve zralém věku.
„Stresový hormon zamilovanému člověku může způsobit opravdu nekomfortní pocity, které se jen těžko maskují. K nejčastějším obtížím patří zpocené dlaně, pocit suchosti v ústech a nedostatečnost slov. Myslím, že jsme se s tím v životě setkali všichni. Tyto dočasné příznaky se mohou jevit jako problém, ale bez nich by nebyl náš život plnohodnotný,“ říká Petr Dvořák a nám nezbývá než s ním souhlasit.
KROJE NETŘEBA!
Vzpomínáte si na scénu z filmu Jak básníci přicházejí o iluze, v níž hlavní hrdina Štěpán Šafránek vysvětluje teorii o tom, jak zásadní roli hraje moravský kroj při výběru „nepříbuzného“ partnera? Jeho úvaha vůbec nebyla mimo mísu, i když kvůli tomu, abychom si nevybrali geneticky nevhodný protějšek, se nemusíme do ničeho převlékat, naše tělo si vybere samo.
Každý z nás vylučuje totiž tzv. hlavní histokompatibilní komplex, označovaný zkratkou MHC. V našem organismu má významnou funkci v imunitním systému a podílí se na rozeznávání cizorodých látek v těle, jako jsou například viry. Dere se na povrch potem i slinami a my ho registrujeme podprahově. MHC je u každého jedince originální, na světě nejsou dva totožné typy, ale jistá podobnost existuje u příbuzných. A proč zmiňujeme tolik vědeckých poznatků? Důvodem je samozřejmě zase láska. Jak bylo již naznačeno, MHC úzce souvisí s tím, do koho se zakoukáme - čím více se liší MHC muže od MHC ženy, tím je dotyčný pro ženu atraktivnější.
JDĚTE PŘÍMO ZA NOSEM!
Známé pořekadlo praví: „Byla to láska na první pohled.“ Velkou roli při prvotním okouzlení přitom hraje nos. Když se podíváte na svého partnera a porovnáte ho se svým mužským ideálem z plakátů, asi dojdete k závěru, že ti dva k sobě moc blízko nemají. Výběr životního partnera totiž ani tak nesouvisí s vkusem, ale ovlivňují ho z velké části opět hormony, respektive feromony, jež fungují jako takoví chemičtí messengeři.
Zjednodušeně řečeno - partner nám musí nejdříve vonět. To, jak vypadá a co vyzařuje, je až na druhém místě, i když těmto vjemům vědomě přikládáme velký význam. Tělo ale neošálíte! „Důležitost libé vůně partnera potvrzuje i řada fenoménů. V minulosti si ženy nechávaly jako důkaz lásky věnovat například pramen partnerových vlasů, dnes se dívky moc rády oblékají do nošených pánských triček a košil. Vyvolává to v nich příjemné pocity,“ uzavírá láskyplné téma psycholog.
Zdroj: časopis Glanc, psycholog PhD. Petr Dvořák