„Kdo z vás by chtěl cítit bolest, zažívat smutek nebo trpět depresí?“ ptám se občas skupiny, když učím meditaci a vidím jejich váhavé obličeje. Váhavé pohledy, které následují po mé větě: „Všichni hluboce toužíme po tom být spokojení.“ Po této otázce zpravidla následuje souhlasné přikyvování. Všichni toužíme po spokojenosti, štěstí, radosti, naplnění. To je něco, co nás spojuje. Nejenom s dalšími lidmi, ale v podstatě se vším živým. Všechno chce růst, prospívat, mít se dobře. Naše představy o naplnění se mohou lišit stejně jako cesty, které si volíme. A některé k němu možná vedou spíš, jiné ne. Tak či onak, za vším, co děláme, je nakonec touha a přání cítit se dobře.
Hlavní je se ptát
A tak může být užitečné se ptát, zda to, co děláme, nám skutečně přináší onu spokojenost, kterou hledáme:
„Dělá mě to, o čem si myslím, že mi to přinese štěstí, skutečně šťastným nebo šťastnou?“ Zamyslíme-li se nad svým životem hlouběji, patrně dojdeme jednak k tomu, že ať už jsou okolnosti našeho života jakkoli příznivé, určitá míra nepohodlí, bolesti nebo utrpení k životu zkrátka patří, protože život zkrátka nemáme plně pod kontrolou. A možná si všimneme také toho, že míra naší životní spokojenosti nebo nespokojenosti se často ani tolik neodvíjí od toho, co máme, jací lidé jsou v našem životě přítomní, kde žijeme nebo jakou práci děláme.
Proč nejsem šťastná?
Často to není vnější svět, ale ten vnitřní, který je zdrojem naší nespokojenosti, naše vlastní mysl, která je neklidná, která by si představovala věci jinak, která by chtěla víc toho a méně onoho. Pokud dojdeme až sem, jsme jen krůček od meditace. Meditaci můžeme vnímat jako způsob, jak lépe vidět a rozumět tomu, jak naše mysl přispívá nebo nepřispívá k pocitu životní spokojenosti, a zároveň právě jako cestu, jak s ní pracovat tak, abychom se v životě cítili spokojeněji a mohli rozvinout svůj plný potenciál.
Meditace spokojenosti
Člověk nemusí meditovat příliš dlouho, aby objevil dvě důležité věci.
- Za prvé o naší spokojenosti nerozhoduje ani tak, co se nám v životě přihodí, jako to, jaký postoj k tomu zaujme naše mysl. Když venku prší, můžeme se nad tím rozčilovat nebo to můžeme přijmout nebo si tím nechat zkazit celý den. Počasí neovlivníme, ale s tím, jak se k této skutečnosti postaví naše mysl, pracovat můžeme. A takových situací zažíváme dennodenně bezpočet.
- Za druhé, jsme mnohem víc než naše myšlenky a pocity. Když se mysl zklidní, když jsme bdělí a přítomní, pozvolna se v nás začne probouzet právě spokojenost, radost, láska nebo moudrost. Objevíme, že v sobě máme skrytý poklad, který jen stačí trochu poodkrýt, trochu uvnitř uklidit, aby mohl jasně zářit a být zdrojem trvalejší životní radosti a spokojenosti.
Jak začít meditovat
Stačí si jen sednout a stát se pozorovatelem své vlastní mysli, abychom si uvědomili, co vede a nevede k větší spokojenosti a kde a jak hledat to opravdové naplnění. A to je meditace. Můžete si vyzkoušet například některou z meditací na Spotify – Žít v přítomnosti. A zároveň je užitečné se zaměřit právě na práci s postoji, které naše mysl zaujímá.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc, Šimon Grimmich – vlastní meditační praxi se věnuje od roku 2009