Tenhle článek bude poměrně osobní záležitost, protože jsem do něj vložila své vlastní zkušenosti. I já jsem totiž vyzkoušela tento moderní způsob seznamování. Jsem generace ICQ, Líbím se ti a Xchatu, kde jsem mimochodem potkala svoji první lásku, ale seznamky typu svajpni doleva/doprava mě dlouhé roky míjely, jelikož jsem většinu času byla zadaná.

Tak to prostě zkusím, a uvidím

Stáhla jsem appku, vytvořila si účet, našla vhodné fotky a vymyslela popisek, který mě v dané době nejvíc vystihoval. Sice to nebyl můj případ, ale můžete investovat i do prémiové verze a mezi nápadníky se doslova přehrabovat. Nebo vzít svůj krok zpět, pokud jste omylem v zápalu nelíbí, nelíbí, ten taky ne, odmítli někoho, kdo vlastně nevyhlíží špatně. Ze zkušeností mé kamarádky, která těch pokusů a omylů na Tinderu zažila tolik, že by to vydalo materiál na knihu, ale vím, že ani placená verze vám pana Božského negarantuje.

Tak, a teď se to začne hrnout. Jdu zkontrolovat, co je v mém dosahu k mání. Zpočátku byla největší sranda, když jsem narazila na někoho, koho znám. Později zjistíte, že je to poměrně běžná záležitost.

Máte match!

A tak se probíráte všemi, co vám aplikace podle nastavených parametrů nabízí. Když posunete jeho fotku doprava, dáte tím najevo, že se vám líbí. Posunutí doleva je jasné ne. Není to tak, že by se člověku zobrazilo upozornění, kdo všechno vás odmítl. To by bylo dost smutné a demotivující. Ale když oba nezávisle na sobě svajpnete doprava, máte match! Což je vlastně hodně příjemné, vědět, že se líbíte někomu, kdo se líbí vám, aniž by tím utrpělo újmu vaše sebevědomí. Když máte shodu, tak to znamená, že se vzájemně můžete kontaktovat, a tady teprve začíná ta pravá zábava.

Hodně teď bude záležet na tom, co jste o sobě napsala do popisku a jaké máte fotografie. Vyplatí se totiž nahodit tam drobečky, které potenciální muže snů inspirují k duchaplnému (nebo aspoň trošku originálnímu) začátku konverzace. Ty důvtipnější nápadníky to trkne, a ty zbylé… takového chlapa vlastně stejně nechcete. Ale připravte se na hodně pozdravů typu: „Ahoj, jak se dneska máš?” Stejně tak: „Pošli mi svůj Instagram, ať si můžu prohlídnout víc fotek,” což je jeden z těch horších začátků, ale i takoví muži jsou.

Pak je tu kategorie těch, kteří vsází na takzvané ”icebreakery”, prolamovače ledů. Shodou okolností jsem i na jeden vsadila já, ale o tom až později. Nicméně představa mužů se od představy žen, co znamená prolomit ledy, asi dost rozchází. Odzbrojující hláška se totiž nerovná, že vám z toho spadly kalhotky. Ale tak s trochou trpělivosti a píle to netrvá dlouho a brzy máte první rande. Jednou jsem dokonce na rande šla ještě tentýž den.

Fotky versus realita

Všichni víme, že fotografie umí zkreslovat, na Tinderu ale teprve poznáte pravou váhu těchto slov (tím nechci říkat, že ze mě nikdo nemohl být v reálu zklamaný). Je dobré si před prvním setkáním nedělat příliš velké iluze. Všichni totiž na internetu ukazujeme jen to, co na sobě máme rádi. Na online seznamce to platí obzvlášť. Osobně to ale přece stejně praskne, tak proč? Jednoduše doufáte, že až pozná vaši duši, ten velký zadek mu vadit nebude. Jenže většina lidí na Tinderu je taková, že ten zadek chce vidět dřív než vaše nitro.

Pak je tu věc druhá, a rovněž zásadní, že skrze fotografie předem neodhadnete vzájemnou chemii. Nepoznáte to dokonce ani přes konverzaci, protože ve finále nemáte jistotu, že za danou osobu nekomunikoval někdo jiný. A to se opravdu děje.

Hledání jehly v kupce sena

Nebudeme si tady idealizovat, že všichni chodí na Tinder hledat pravou lásku. Hodně uživatelů, možná i většina, hledá sex na jednu noc. Pokud to dotyčný/dotyčná přizná otevřeně, je to v pořádku. Horší je, když chodíte na randíčka a tváříte se, jak se to krásně vyvíjí, ale pak už holce po prvním sexu nezavoláte. Což se mi mimochodem také stalo. Proto doporučuju nemít žádná konkrétní očekávání, buď z toho něco bude, nebo zkrátka budete hledat dál, ale jak říkám, záleží na vaší motivaci, co od aplikace očekáváte.

Já jsem našla

Nevěřila jsem, a taky jsem už mnohokrát doplatila na své přehnané idealizování všeho a všech, ale najednou jsem ve vší té záplavě egoistů a narcisů objevila normálního kluka, co se mi vážně líbil. Nevydržela jsem čekat a napsala mu první. Použila jsem k tomu tehdy již zmíněný icebreaker: „Vypadáš docela dobře, nechceš mi napsat jako první?” Máme emancipaci, přece už nemusí psát první jenom kluk (zpětně vím, jaké jsem měla štěstí, když jsem zrovna jemu napsala jako první já, možná bychom totiž dodnes zůstali jen u ”máte shodu”). A on nejenže odpověděl, ale ještě odpověděl vtipně! Od té doby se naše konverzace psala sama a uvnitř jsem začínala doufat, že třeba konečně…

Teď je to dva a půl roku od našeho prvního #tinderrande a my nejenže spolu už nějaký čas bydlíme, ale teď jsme si ještě pořídili psa, a přes všechny předešlé neúspěchy věřím, že je to konečně ten pravý. Takže jestli se ptáte, zda je na Tinderu možné najít lásku, odpověď zní ano. Dodnes si ale tak nějak myslím, že v tom byla hlavně ohromná porce štěstí. Je však dost možné, že nebýt Tinderu, nikdy bychom se nepotkali.

Zdroj: iGlanc.cz